• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Naše malá sestra

        Rodinné (melo)drama, které na čechovovském půdorysu domu, zahrady a čtyř sester skládá poctu magii všednosti. Tři sestry žijí společně ve velkém domě ve městě Kamakura. Když jejich otec, který od rodiny odešel před patnácti lety, zemře, cestují na venkov na pohřeb, kde poznají svou plachou nevlastní sestru. Jejich návrh, aby odjela žít společně s nimi, dospívající Suzu s nadšením přijímá. Začíná tak období sladkých i nahořklých dobrodružství… Kore-eda svým formálně precizním a empatickým snímkem definitivně potvrzuje, že je důstojným nástupcem japonských mistrů Kona Ičikawy a Jasudžira Ozua.

      • Mia madre

        Intimní rodinné drama s prvky komedie o přijetí smrti a pochyb, inspirované režisérovými vlastními zážitky. Margherita je režisérka, která se právě nachází uprostřed natáčení poněkud neoriginálního sociálního dramatu o vzpouře v továrně. Vedle trablů s herci, především nesnesitelně sebestřednou hvězdou Barry Hugginsem (John Turturro), prožívá Margherita i těžkou osobní krizi – její matka umírá a filmařka svádí vnitřní souboj nejen s režií filmu, ale především s režií vlastního života. Nakonec pochybuje o všem, o všech a především sama o sobě. Dohánějí ji následky vlastních sobeckých rozhodnutí?

      • Zeď

        Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí.

      • Město Bohů

        Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje ve žhavě dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky. Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix.

      • Zeď

        Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí.

      • Město Bohů

        Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje ve žhavě dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky. Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:35

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:35

      • Naše malá sestra

        Rodinné (melo)drama, které na čechovovském půdorysu domu, zahrady a čtyř sester skládá poctu magii všednosti. Tři sestry žijí společně ve velkém domě ve městě Kamakura. Když jejich otec, který od rodiny odešel před patnácti lety, zemře, cestují na venkov na pohřeb, kde poznají svou plachou nevlastní sestru. Jejich návrh, aby odjela žít společně s nimi, dospívající Suzu s nadšením přijímá. Začíná tak období sladkých i nahořklých dobrodružství… Kore-eda svým formálně precizním a empatickým snímkem definitivně potvrzuje, že je důstojným nástupcem japonských mistrů Kona Ičikawy a Jasudžira Ozua.

      • Úžeh

        Podmanivá historie nenadálé lásky. Jedna jediná noc strávená s neznámou ženou se stává pro mladého poručíka opravdovou posedlostí. A tento "úžeh" nepovoluje ani během "prokletých dnů" zkázy Ruského impéria. Nikita Michalkov natočil tento film na motivy dvou literárních děl ruského klasika Ivana Bunina – stejnojmenné povídky "Úžeh" a deníků z let 1918-1920 "Okajannyje dni" (Proklaté dny, 1924). Michalkov se pokusil protáhnout spojovací nit mezi patriarchálním klidem carského Ruska a brutalitou vášní bolševické revoluce.

      • Soumrak

        Režijní debut maďarského režiséra Lászla Nemese, sugestivní válečné drama Saulův syn, získal Velkou cenu poroty v Cannes i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Po tomto triumfu přichází někdejší asistent žijícího klasika Bély Tarra s novinkou, která se odehrává v jeho rodné Budapešti na počátku 20. století. Vizuálně působivé historické drama sleduje dvacetiletou Irisz Leiter, která přijíždí do maďarského hlavního města poté, co strávila dospívání v sirotčinci, a náhle je konfrontována s vlastní minulostí a temným tajemstvím obestírajícím její rodinu. Iris touží stůj co stůj získat práci v podniku na výrobu luxusních klobouků, který kdysi patřil její rodině, noví majitelé jsou však z jejího náhlého návratu vyděšení, jako by jméno Leiter s sebou neslo jakousi záhadnou hrozbu... Přízračná, dusivě snová atmosféra předválečné Budapešti rezonuje s úzkostí hrdinky i umírající rakousko-uherské říše.

      • Assassin

        Filmová báseň jednoho z největších filmařů současnosti zasazená do Číny 9. století je vizuálně omračujícím vyprávěním s prvky žánru wuxia (čínského ekvivalentu středověkého rytířského eposu s prvky fantasy). Jeho hrdinkou je profesionální vražedkyně Nie Yinniang, která poté, co selže ve svém úkolu, dostává od své paní rozkaz vrátit se do svého rodného kraje a zabít muže, jemuž byla kdysi přislíbena ?svého bratrance, který dnes velí největší vojenské oblasti v severní Číně.

      • Pride

        Film podle skutečné události … Píše se rok 1984. Britskou premiérkou je Margaret Thatcherová, přezdívaná Železná lady. Za dob její vlády vrcholí v zemi nepokoje horníků. Během Gay Pride v Londýně se skupina aktivistů rozhodne pomoci jejich rodinám a uspořádají pro ně sbírku. Odborový svaz horníků se ale zdráhá jejich pomoc přijmout. Důvod je prostý. Neradi by čelili obvinění, že hornický svaz otevřeně sympatizuje s gay hnutím. Aktivisté se ale rozhodnou jejich rozhodnutí ignorovat a vydají se přímo do menší vesnice ve Wallesu, kde hodlají předat výtěžek přímo rodinám. A tím začíná mimořádný příběh dvou odlišných komunit, který nakonec vyústí v překvapivé partnerství.

      • Případ SK1

        Napínavé pátrání umanutého detektiva po vraždícím deviantovi, který několik let terorizoval Paříž. Paříž 1991. Mladý detektiv Charlie řeší svůj první případ, vraždu mladé ženy. Při studiu podobných případů odhalí řadu podezřele podobných úmrtí. Dlouhých osm let je jediným, kdo věří v existenci sériového zabijáka. Vražd přibývá, intervaly mezi nimi se zkracují a Charlie se stává architektem jednoho z nejkomplexnějších pátrání, které kdy francouzská policie vedla. Film, inspirovaný skutečným případem zabijáka Guye Georgese, sleduje deset let usilovného vyšetřování.

      • Reality Show

        Luciano je majitelem prosperující rybárny v srdci staré Neapole, má hezkou ženu a spoustu příbuzných, je oblíbený, dobře tančí a rád se předvádí. Když ho děti přemluví, aby se přihlásil do konkurzu populární televizní reality show Velký bratr, a on postoupí do dalšího kola, upne se k představě, že bude slavný a bohatý, tak silně, až pozbude smysl pro skutečnost. Matteo Garrone už předem hlásil, že jeho nový film nebude o neapolské mafii, že dostal chuť natočit komedii. Jeho obraz malého světa lidové Neapole má nesporně společné rysy s filmy slavného období italské komedie, ale nová je tu přítomnost televize, formující vkus a myšlení lidí a ovlivňující jejich představu o úspěšnosti a štěstí. V úvodních záběrech svatebního kočáru a obludně kýčovité slavnosti, ale i v Lucianově postupném propadání magické přitažlivosti dryáčnických manýr komerční televize je přítomen duch Federika Felliniho

      • Zimní spánek

        Aydin, bývalý herec, vlastní v centrální Anatolii malý hotel, kde žije se svou výrazně mladší ženou Nihal a sestrou Necla, která se právě zotavuje z nedávného rozvodu. Turistická sezóna pomalu končí a okolní krajina se začíná zahalovat do bílých sněhových závojů. Hotel se v tomto období stává úkrytem, ale i místem, ze kterého není úniku a které otevírá staré rány a podněcuje vzájemnou nevraživost jeho obyvatel.

      • Reality Show

        Luciano je majitelem prosperující rybárny v srdci staré Neapole, má hezkou ženu a spoustu příbuzných, je oblíbený, dobře tančí a rád se předvádí. Když ho děti přemluví, aby se přihlásil do konkurzu populární televizní reality show Velký bratr, a on postoupí do dalšího kola, upne se k představě, že bude slavný a bohatý, tak silně, až pozbude smysl pro skutečnost. Matteo Garrone už předem hlásil, že jeho nový film nebude o neapolské mafii, že dostal chuť natočit komedii. Jeho obraz malého světa lidové Neapole má nesporně společné rysy s filmy slavného období italské komedie, ale nová je tu přítomnost televize, formující vkus a myšlení lidí a ovlivňující jejich představu o úspěšnosti a štěstí. V úvodních záběrech svatebního kočáru a obludně kýčovité slavnosti, ale i v Lucianově postupném propadání magické přitažlivosti dryáčnických manýr komerční televize je přítomen duch Federika Felliniho