
Film Europe Channel
Film Europe Channel od do
Vážený občan
Komedie Arg./Šp. (2016). Spisovateli Danielu Mantovanimu leží svět u nohou. Právě získal Nobelovu cenu za literaturu, ale místo zadostiučinění se dostavila kocovina. Autor, který si vyslouží takové uznání, už dávno není provokatér, ale jen spořádaná položka v kánonu. Zhrzený Daniel se uzavře přede všemi, přestane psát a zatvrzele odmítá pozvání na prestižní akce, rozhovory i setkání. Cosi se v něm zlomí ve chvíli, kdy mezi přívalem oficiálních listů nalezne nenápadné psaní z rodného argentinského zapadákova, odkud kdysi utekl. Má mu být přidělen čestný titul váženého občana. Daniel Mantovani se rozhodne vrátit – ke vzpomínkám, dávným láskám, starým přátelstvím. Přijíždí do povědomých ulic jako velká hvězda a z jeho návštěvy se rychle stává groteska, která ale postupem času hořkne. Nejen úspěch se neodpouští. Daniel pomalu přichází na to, že nikdo neumí tak milovat a nenávidět jako lidé, kteří vás znají od dětství. Vrátí mu rodné město chuť psát, nebo jen posílí jeho samotářství? (113 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Dobrý zrádce
Životopisný film Dán. (2020). Píše se rok 1939 a Henrik Kauffmann slouží jako dánský velvyslanec v americkém Washingtonu. S okázalým životním stylem a přístupem ke zlatým národním rezervám si Kauffmann v Americe žije na vysoké noze, chráněn svým šarmem a politickým postavením. Když německá vojska vtrhnou do jeho rodné země a obsadí ji, Kauffmann se prohlásí za jediného skutečného představitele svobodného Dánska v opozici vůči nacistům. Tváří v tvář rostoucím hrozbám a obviněním ze zrady ze strany „oficiální“ dánské vlády se Kauffmann pokouší získat důvěru amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta – a aby odolal nacistické okupaci, musí riskovat vlastní pověst, rodinu i důvěru svého národa. (111 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Dobrý zrádce
Životopisný film Dán. (2020). Píše se rok 1939 a Henrik Kauffmann slouží jako dánský velvyslanec v americkém Washingtonu. S okázalým životním stylem a přístupem ke zlatým národním rezervám si Kauffmann v Americe žije na vysoké noze, chráněn svým šarmem a politickým postavením. Když německá vojska vtrhnou do jeho rodné země a obsadí ji, Kauffmann se prohlásí za jediného skutečného představitele svobodného Dánska v opozici vůči nacistům. Tváří v tvář rostoucím hrozbám a obviněním ze zrady ze strany „oficiální“ dánské vlády se Kauffmann pokouší získat důvěru amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta – a aby odolal nacistické okupaci, musí riskovat vlastní pověst, rodinu i důvěru svého národa. (111 min)
Odysea
Životopisný film Fr. (2016). Výpravná a hvězdně obsazená biografie rodiny Cousteau, která před našima očima otevřela tichý svět pod mořskou hladinou. Rok 1946. Kapitán Jacques Cousteau si díky vynálezu akvalungu může pořídit vysněnou vilu u Středozemního moře. Své syny Philippa a Jeana-Michela zasvěcuje do tajů potápění a zázračného světa ticha. Zdánlivé idylické rodinné soužití naruší Jacquesova touha po dobrodružství a dobývání nesmírného prostoru pod vodní hladinou. Pro ni je ochoten obětovat vše. I vztah s citlivým Philippem. Roky poté spojuje oba muže láska k oceánům. Otec je však touží dobývat, syn chránit. (118 min)
Já, Daniel Blake
Drama VB (2016). Sociálně apelativní, až nepříjemně aktuální snímek vypráví příběh padesátníka Daniela, který se poté, co utrpí infarkt, ocitne ve vyčerpávajícím kolotoči žádostí o podpůrné státní dávky. Sociálně apelativní a v současnosti až nepříjemně aktuální snímek vypráví příběh padesátníka Daniela Blakea z Newcastlu, který se poté, co utrpí infarkt, ocitne ve vyčerpávajícím kolotoči žádostí o podpůrné státní dávky. Zatímco se snaží prokousat absurdními byrokratickými procesy, potkává svobodnou matku Katie a její dvě děti. Neúplná rodina má jedinou šanci, jak uniknout jednopokojáku na bezdomovecké ubytovně – přijmout byt v neznámém městě 300 mil daleko. Daniel a Katie se každý po svém snaží vypořádat s příkořími systému a přitom neztratit zbytky důstojnosti. (97 min)
Iron Sky
Sci-fi film Fin./Austr./N (2012). Příběh filmu je zasazen do blízké budoucnosti (rok 2018) a jeho hlavními protagonisty jsou nacisté, kteří se v posledních chvílích Druhé světové války vyhnuli destrukci a ukryli se na odvrácené straně Měsíce, kde plánují návrat na Zem. Během 70-ti let přísného utajení Nacisté zkonstruovali gigantickou vesmírnou pevnost s masivní flotilou létajících talířů. Když americký astronaut James Washington přistane se svým lunárním modulem příliš blízko tajné nacistické základně, měsíční Führer se rozhodne, že zářivý moment ovládnutí Země nastal. (89 min)
Cesta času
Drama N/USA/Fr. (2016). Bezmála čtyřicet let se ve vizionářské mysli jednoho z nejvýznamnějších amerických režisérů Terrence Malicka rodila myšlenka na ambiciózní esej, která nakonec dostala tvar filmu Cesta času. Snímek se nezabývá ničím menším vznikem, vývojem a zánikem známého vesmíru, životním cyklem sluneční soustavy. V centru Malickovy pozornosti pochopitelně leží evoluce různých živých forem, jejich rozmanité podoby, proměny od jednobuněčných organismů až po formování lidské civilizace. Na tvorbě unikátního dokumentu se podílela celá řada významných osobností vědeckého světa, paleontologové, biologové, astrofyzici z prestižních pracovišť po celé Zemi. Rozšířenou celovečerní verzi, která vznikla společně s kratším IMAX střihem, doprovodil poetický komentář slavné herečky Cate Blanchett. Její uhrančivý hlas klade otázky, jež lidstvo provází od nepaměti. Malick tak pokračuje v ohledávání kořenů existence člověka, které dostalo jasnou podobu v ceněném filmu Strom života. (86 min)
Vlna
Thriller Nor. (2015). Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí. (101 min)
Přání
Drama Jap. (2011). Dvanáctiletý Koichi žije se svou matkou a prarodiči v Kagošimě, v jižní oblasti Kjúšú. Jeho mladší bratr Ryunosuke žije s otcem v Hakatě na severu Kjúšú. Bratry oddělil rozvod rodičů a jediným přáním Koichiho je, aby se rodina dala znovu dohromady. Když se dozví, že se brzy zprovozní nová linka rychlovlaků, která spojuje obě města, začne věřit, že v okamžiku, kdy se tyto nové vlaky poprvé navzájem minou, stane se zázrak. S pomocí dospělých kolem sebe se Koichi vydává na cestu se skupinou přátel, z nichž každý doufá, že bude svědkem zázraku, jenž zlepší jejich těžký život. (124 min)
O těle a duši
Drama Maď. (2017). Nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí: stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fobií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdinové, postupně ohromováni zjištěním, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), se je následně pokoušejí společně naplnit. Lehce excentrická, taktilní i odtažitá romance s prvky všednodenního dramatu a černé komedie sugestivně tematizuje dualitu bdělosti a snění, zvířeckosti a humanity, duše a těla. (112 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
O těle a duši
Drama Maď. (2017). Nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí: stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fobií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdinové, postupně ohromováni zjištěním, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), se je následně pokoušejí společně naplnit. Lehce excentrická, taktilní i odtažitá romance s prvky všednodenního dramatu a černé komedie sugestivně tematizuje dualitu bdělosti a snění, zvířeckosti a humanity, duše a těla. (112 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)

