• Film Europe Channel

    • Film Europe Channel od do

      • Polib mě ještě

        Drama It./Fr. (2010). (139 min)

      • Klidný chaos

        Drama It./VB (2008). Pietro sa stále nevie striasť intenzívneho pocitu, v ktorom sa strieda chaos s tichom. Od smrti manželky nevie, čo je to pokoj. Smrť milovanej ženy prišla celkom nečakane, a odvtedy pociťuje trýznivú bolesť osamotenia. Jedného dňa, keď odvezie svoju dcérku Claudiu do školy, ostane sedieť v aute. Pozoruje bezprostredné okolie, všíma si správanie nadriadených, kolegov, okoloidúcich. Rozhodne sa v tom pokračovať, napriek rozpakom a nepochopeniu jeho známych. Po čase zisťuje, že pomaly prichádza uzdravenie. (108 min)

      • Ocelové dámy

        Komedie Fin. (2020). Road movie, ve které věk už není ani číslo. Pětasedmdesátiletá Inkeri uhodila svého manžela pánví a plánuje pohřbít jeho tělo na zahradě. V očekávání doživotního vězení je ještě čas na to žít – konečně. Inkeri tedy musí odejít, i když je již příliš pozdě. Cesta Finskem je plná okouzlujících stopařů, vzpomínek a hříšných tanců. Když Inkeri narazí na své staré univerzitní spisy a najde Eina, lásku z mládí, připomene si své sny, které byly potlačeny patriarchálním sňatkem. Inkeri musí učinit největší volbu pro zbytek svého života, volbu mezi štěstím a konvencí. (89 min)

      • Ta, která odešla

        Drama Filipíny (2016). V roce 1997, poté, co strávila třicet let ve vězení, vstupuje Horácia do krajně odcizeného světa: její manžel zemřel a ačkoli se znovu spojila se svou dcerou, nemůže najít svého syna. Brzy však rozpozná, co se nezměnilo – moc a výsady elit. Ironií zůstává, že Horáciin bývalý aristokratický milenec Rodrigo, který zosnoval její uvěznění, je nyní sám lapen ve své zlaté kleci: stejně jako jeho bohatí přátelé, i on přestal vycházet z domu kvůli eskalaci únosů zaměřených na movité. Horácia se rozhodne této hysterie využít a připravuje pomstu. Filmový solitér Lav Diaz znovu rozvíjí téma filipínských dějin s vyčerpávající klinickou přesností a odhaluje temné proudy, které dodnes formují jeho zemi. Snímek Ta, která odešla, je pronikavou studií o propasti mezi chudými a bohatými, mezi minulostí a přítomností – Diaz zachycuje v těch nejmenších gestech zakotvenou historii institucionálních privilegií, spoluviny a arogance, které přispěly k propastným rozdílům v dnešní filipínské společnosti. Filmařská virtuozita a pečlivě artikulovaný „tichý vztek“ dělají z Diazovy novinky jeden z jeho nejlepších a nejsoucitnějších titulů. (220 min)

      • Ocelové dámy

        Komedie Fin. (2020). Road movie, ve které věk už není ani číslo. Pětasedmdesátiletá Inkeri uhodila svého manžela pánví a plánuje pohřbít jeho tělo na zahradě. V očekávání doživotního vězení je ještě čas na to žít – konečně. Inkeri tedy musí odejít, i když je již příliš pozdě. Cesta Finskem je plná okouzlujících stopařů, vzpomínek a hříšných tanců. Když Inkeri narazí na své staré univerzitní spisy a najde Eina, lásku z mládí, připomene si své sny, které byly potlačeny patriarchálním sňatkem. Inkeri musí učinit největší volbu pro zbytek svého života, volbu mezi štěstím a konvencí. (89 min)

      • Ta, která odešla

        Drama Filipíny (2016). V roce 1997, poté, co strávila třicet let ve vězení, vstupuje Horácia do krajně odcizeného světa: její manžel zemřel a ačkoli se znovu spojila se svou dcerou, nemůže najít svého syna. Brzy však rozpozná, co se nezměnilo – moc a výsady elit. Ironií zůstává, že Horáciin bývalý aristokratický milenec Rodrigo, který zosnoval její uvěznění, je nyní sám lapen ve své zlaté kleci: stejně jako jeho bohatí přátelé, i on přestal vycházet z domu kvůli eskalaci únosů zaměřených na movité. Horácia se rozhodne této hysterie využít a připravuje pomstu. Filmový solitér Lav Diaz znovu rozvíjí téma filipínských dějin s vyčerpávající klinickou přesností a odhaluje temné proudy, které dodnes formují jeho zemi. Snímek Ta, která odešla, je pronikavou studií o propasti mezi chudými a bohatými, mezi minulostí a přítomností – Diaz zachycuje v těch nejmenších gestech zakotvenou historii institucionálních privilegií, spoluviny a arogance, které přispěly k propastným rozdílům v dnešní filipínské společnosti. Filmařská virtuozita a pečlivě artikulovaný „tichý vztek“ dělají z Diazovy novinky jeden z jeho nejlepších a nejsoucitnějších titulů. (220 min)

      • Tvář

        Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)

      • Utoya, 22. července

        Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)

      • R.M.N.

        Drama Rum. (2022). Po odchodu z práce v Německu se několik dní před Vánocemi vrací Matthias do své mnohonárodnostní transylvánské vesnice. Chce se více zapojit do výchovy svého syna Rudiho, který byl příliš dlouho svěřen do péče matky Any, a zbavit chlapce nevyřešených obav, které se ho zmocnily. Stará se o svého otce Ottu a také touží vidět svou bývalou milenku Csillu. Přijetí několika nových dělníků do malé továrny, kterou řídí Csilla, naruší klid komunity a dospělé začnou svírat skryté obavy. Přes tenkou slupku zdánlivého porozumění a klidu vyplouvají na povrch frustrace, konflikty a vášně. (123 min)

      • Igor Levit: Beze strachu

        Dokument N (2022). Igor Levit je ve svých 34 letech ve světě klasické hudby naprosto výjimečným umělcem. Mladý rebel, který se u klavíru mění ve zkušeného hudebníka s vyzrálou duší. V devíti letech přišel do Německa jako židovský přistěhovalec ruského původu. Mít svůj názor a veřejně ho projevovat pro něj nebyla volba, ale strategie přežití, kterou uplatňuje ve svém životě i ve své hudbě. Film Igor Levit – No Fear sleduje umělce v průběhu dvou let, kdy zkoumá svůj „život po Beethovenovi“, kdy hledá další výzvu, svou uměleckou identitu. Sledujeme, jak Levit nahrává nové skladby, jsme svědky jeho intenzivního ponoření do hudby, vidíme, jak spolupracuje s dirigenty, orchestry a předními nahrávacími studii a s jakou vřelostí ho přijímá publikum. A pak udeří covid. Levit, který si nasmlouval více než 100 koncertů po celém světě, aby pak sledoval, jak se jeden po druhém ruší, je mezi prvními, kdo se na novou situaci adaptuje, a na instagramu a twitteru vytvoří hudební záchrannou linku mezi sebou a svou komunitou. Během tohoto procesu nalézá novou svobodu, vzdálenou od omezení, která diktují turné, vydavatelství a marketing. (119 min)

      • Zvuk hluku

        Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010). (99 min)

      • Sůl života

        Komedie It. (2011). Od chvíle, kdy šel do penze, funguje Gianni ve své domácnosti tak trochu jako děvče pro všechno: žena ho posílá nakupovat a kontroluje, kolik utratil, dcera a její přítel vyžadují nejrůznější služby, nikoho nezajímá jeho názor na cokoli. Stará a silně egocentrická matka tráví dny hraním pokeru s přítelkyněmi ve své vile z lepších časů a rozhazuje synovy peníze za pečovatelku a za šampaňské. Gianni všechno trpně snáší, chodí na procházky se psem a rezignovaně přijímá stárnutí. Až mu jednoho dne stejně staří kamarádi prozradí, že život důchodce může mít netušené půvaby. Ukáže se, že oba mají mladé milenky a že erotický život není ani v tomto věku nedostupný. Gianni trochu naivně poslouchá rady a přijímá pomoc přátel, ale i přes jejich dobré známosti v kruzích přístupných žen se mu nedaří být stejně úspěšný jako oni. Nicméně není všem dnům konec… (86 min)

      • Marguerite a Julien

        Drama Fr. (2015). Julien a Marguerite de Ravalet, syn a dcera lorda z Tourlaville, se něžně milují už od dětství. Ale jak rostou a dospívají, jejich náklonnost se stáčí směrem k nenasytné vášni. Společnost, pobouřena jejich aférou, donutí dvojici neschopnou ovládat své city k útěku. Snímek vycházející z původního scénáře Jeana Gruaulta, který v roce 1971 málem zfilmoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, je moderní pohádkou o touze, naději, lásce a smrti. Nadčasovým příběhem mimo běžnou morálku. (99 min)

      • Ocelové dámy

        Komedie Fin. (2020). Road movie, ve které věk už není ani číslo. Pětasedmdesátiletá Inkeri uhodila svého manžela pánví a plánuje pohřbít jeho tělo na zahradě. V očekávání doživotního vězení je ještě čas na to žít – konečně. Inkeri tedy musí odejít, i když je již příliš pozdě. Cesta Finskem je plná okouzlujících stopařů, vzpomínek a hříšných tanců. Když Inkeri narazí na své staré univerzitní spisy a najde Eina, lásku z mládí, připomene si své sny, které byly potlačeny patriarchálním sňatkem. Inkeri musí učinit největší volbu pro zbytek svého života, volbu mezi štěstím a konvencí. (89 min)

      • Marguerite a Julien

        Drama Fr. (2015). Julien a Marguerite de Ravalet, syn a dcera lorda z Tourlaville, se něžně milují už od dětství. Ale jak rostou a dospívají, jejich náklonnost se stáčí směrem k nenasytné vášni. Společnost, pobouřena jejich aférou, donutí dvojici neschopnou ovládat své city k útěku. Snímek vycházející z původního scénáře Jeana Gruaulta, který v roce 1971 málem zfilmoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, je moderní pohádkou o touze, naději, lásce a smrti. Nadčasovým příběhem mimo běžnou morálku. (99 min)

      • Ocelové dámy

        Komedie Fin. (2020). Road movie, ve které věk už není ani číslo. Pětasedmdesátiletá Inkeri uhodila svého manžela pánví a plánuje pohřbít jeho tělo na zahradě. V očekávání doživotního vězení je ještě čas na to žít – konečně. Inkeri tedy musí odejít, i když je již příliš pozdě. Cesta Finskem je plná okouzlujících stopařů, vzpomínek a hříšných tanců. Když Inkeri narazí na své staré univerzitní spisy a najde Eina, lásku z mládí, připomene si své sny, které byly potlačeny patriarchálním sňatkem. Inkeri musí učinit největší volbu pro zbytek svého života, volbu mezi štěstím a konvencí. (89 min)