Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Žižkovská romance
Drama ČR/SR (1958). Fasádník Mirek Helebrandt a řidička poštovního vozu Helena Dobiášová se seznámili při malé automobilové nehodě. Mirek se o Helenu velmi zajímá, ta se však chová zdrženlivě. Tají před ním, že je svobodnou matkou a že má malého synka, o kterého se jí občas stará strýc. Do Mirka se zamilovala i mladičká servírka Jana. Helena je pozvána na oběd k Mirkovým rodičům. Mirek jí před tím poprvé navštíví v jejím bytě. Když mu Helena vysvětlí, že malý chlapec na fotografii je její syn, Mirek je tím zaskočen a odmítne její vysvětlení, že byla příliš mladá. Večer se Mirek na taneční zábavě opije. Poté, co hosté odejdou, dá mu Jana otevřeně najevo své city. V tu chvíli si mladý muž uvědomí, že Helena byla před několika lety stejně zamilovaná a nerozumná jako je teď Jana. Vrací se k Heleně, která dokonce uvažovala o tom, že nechá synka u strýce napořád. Petřík se vrací domů. Když uvidí v bytě cizího muže, otočí se a utíká pryč. Helena za ním vyběhne na ulici a Mirek se k ní přidá. (98 min)
Panenka
Sci-fi film ČR/SR (1938). Věra přijme nabídku kamaráda Kajetána, který jí zařídí místo v Dominikově továrně na loutky. Temperamentní dívka zaujme svého zaměstnavatele, Antonína Dominika, natolik, že se do ní zamiluje. Dominikova matka vypozoruje synův zájem o Věru a ihned ji propustí. Kajetán, který pracuje v ateliéru sochaře Výra, jenž se zabývá výrobou loutky mechanické, využitelné k reklamě zboží, požádá Věru o pomoc. Chce, aby se vydávala za loutku, neboť jeho výrobek byl těsně před uvedením poničen. Věra souhlasí a její herectví je tak přesvědčivé, že o robotku hned projeví zájem paní Dominiková a přiměje výrobce k propagačnímu turné po republice. Věra musí proto pokračovat ve své roli a během turné se dostane do mnoha svízelných situací. Kvůli nedorozumění jsou v Karlových Varech zatčeni Kajetán i nic netušící Dominik, zatímco Věře se podaří uprchnout. Ale nakonec se vše vysvětlí, vynález je hotový a snoubencům Věře a Dominikovi přeje mnoho štěstí robotka č. 2, tentokrát opravdová. (84 min)
Malý Joe
Mysteriózní drama N/Rak./VB (2019). Alice je svobodná matka a také vědkyně, oddaná své práci vedoucí oddělení v korporaci zabývající se vývojem nových rostlinných druhů. Právě se jí podařilo vyvinout zvláštní karmínovou rostlinku, která je pozoruhodná nejen svou krásou, ale i terapeutickou hodnotou: pokud je udržována při ideální teplotě, řádně zalévána a hezky se na ni mluví, přináší svému majiteli pocit štěstí. Alice poruší firemní nařízení a přinese jednu rostlinku domů jako dárek pro svého malého syna Joea. Společně rostlinu pojmenují Malý Joe, ale s tím, jak rostlina roste, začne Alice pojímat podezření, že nové stvoření nemusí být tak neškodné, jak se původně zdálo... (102 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Malý Joe
Mysteriózní drama N/Rak./VB (2019). Alice je svobodná matka a také vědkyně, oddaná své práci vedoucí oddělení v korporaci zabývající se vývojem nových rostlinných druhů. Právě se jí podařilo vyvinout zvláštní karmínovou rostlinku, která je pozoruhodná nejen svou krásou, ale i terapeutickou hodnotou: pokud je udržována při ideální teplotě, řádně zalévána a hezky se na ni mluví, přináší svému majiteli pocit štěstí. Alice poruší firemní nařízení a přinese jednu rostlinku domů jako dárek pro svého malého syna Joea. Společně rostlinu pojmenují Malý Joe, ale s tím, jak rostlina roste, začne Alice pojímat podezření, že nové stvoření nemusí být tak neškodné, jak se původně zdálo... (102 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Zabijáci z maloměsta
Komedie Dán. (2016). Prudce nekorektní dánská komedie o tom, že najmout si ruského vraha vás vyjde levněji než se rozvést. Otázka zní: stojí to za ty následky? Když hledáte fajnové řemeslníky, Iba a Edwarda rozhodně nevolejte. Jsou to totiž flákači a hochštapleři. I takové řemeslo má ale zlaté dno. Úspory na horší časy utěšeně narůstají, teď ještě vypořádat se s neuspokojivým manželským životem. Jenže rozvod stojí peníze. Spoustu peněz. A Ib s Edwardem nechtějí platit víc, než je nutné. Přichází spásná myšlenka. Na internetu seženete všechno. I ruského nájemného zabijáka. Vražda možná vyjde levněji než rozvod, ale manželky neradno podceňovat… Divoký tanec začíná! (87 min)
Lily Lane
Drama Fr./N/Maď. (2016). Novinka Lily Lane maďarského režiséra Benceho Fliegaufa je enigmatickou vycházkou do hlubin dětství a paměti, v jejímž epicentru stojí Rebeka a její malý syn Dani. Motivy rozvodu, úmrtí a shledání mají v tomto evokativním filmu stejně důležitou funkci jako strašidelná vyprávění a neobvyklé ponuré fantazie, v nichž se čas a prostor stékají dohromady. Lily Lane je asociativní klaustrofobické drama o tom, jak dítě skutečně naslouchá a aktivně přetváří to, co mu dospělí vyprávějí. (88 min)
Vlna
Thriller Nor. (2015). Katastrofický film o souboji s ničivou vlnou v norském fjordu Geiranger, inspirovaný skutečnými událostmi. Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí. (101 min)
Rodin
Drama Belg./USA/Fr. (2017). V roce 1880 získává Auguste Rodin svou první státní zakázku: Bránu pekel. Následně poznává mladou nadanou žačku Camille Claudel, která se stává nejprve jeho asistentkou a později i milenkou. Snímek Jacquese Doillona portrétuje Rodina jako senzualistu, pro něhož je proces tvorby hluboce sexuálním zážitkem. (116 min)
Žižkovská romance
Drama ČR/SR (1958). Fasádník Mirek Helebrandt a řidička poštovního vozu Helena Dobiášová se seznámili při malé automobilové nehodě. Mirek se o Helenu velmi zajímá, ta se však chová zdrženlivě. Tají před ním, že je svobodnou matkou a že má malého synka, o kterého se jí občas stará strýc. Do Mirka se zamilovala i mladičká servírka Jana. Helena je pozvána na oběd k Mirkovým rodičům. Mirek jí před tím poprvé navštíví v jejím bytě. Když mu Helena vysvětlí, že malý chlapec na fotografii je její syn, Mirek je tím zaskočen a odmítne její vysvětlení, že byla příliš mladá. Večer se Mirek na taneční zábavě opije. Poté, co hosté odejdou, dá mu Jana otevřeně najevo své city. V tu chvíli si mladý muž uvědomí, že Helena byla před několika lety stejně zamilovaná a nerozumná jako je teď Jana. Vrací se k Heleně, která dokonce uvažovala o tom, že nechá synka u strýce napořád. Petřík se vrací domů. Když uvidí v bytě cizího muže, otočí se a utíká pryč. Helena za ním vyběhne na ulici a Mirek se k ní přidá. (98 min)
Panenka
Sci-fi film ČR/SR (1938). Věra přijme nabídku kamaráda Kajetána, který jí zařídí místo v Dominikově továrně na loutky. Temperamentní dívka zaujme svého zaměstnavatele, Antonína Dominika, natolik, že se do ní zamiluje. Dominikova matka vypozoruje synův zájem o Věru a ihned ji propustí. Kajetán, který pracuje v ateliéru sochaře Výra, jenž se zabývá výrobou loutky mechanické, využitelné k reklamě zboží, požádá Věru o pomoc. Chce, aby se vydávala za loutku, neboť jeho výrobek byl těsně před uvedením poničen. Věra souhlasí a její herectví je tak přesvědčivé, že o robotku hned projeví zájem paní Dominiková a přiměje výrobce k propagačnímu turné po republice. Věra musí proto pokračovat ve své roli a během turné se dostane do mnoha svízelných situací. Kvůli nedorozumění jsou v Karlových Varech zatčeni Kajetán i nic netušící Dominik, zatímco Věře se podaří uprchnout. Ale nakonec se vše vysvětlí, vynález je hotový a snoubencům Věře a Dominikovi přeje mnoho štěstí robotka č. 2, tentokrát opravdová. (84 min)
Za volantem nepřítel
Drama ČR/SR (1974). V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů...V původním scénáři byla předepsána i internacionální záchrana v posledním okamžiku. Scéna příletu sovětských letadel na ruzyňské letiště nebyla nakonec pro technické obtíže realizována. Námět napsal čelný normalizační ideolog M.M., který se pod uměleckým pseudonymem Kapek projevoval také jako autor umírněně eroticko-humoristických románků a satirických bajek ve verších. (93 min)
Velká filmová loupež
Komedie ČR (1986). Bláznivá komedie z úspěšné přehlídky o filmu. Pětice gangsterů pronásleduje populární hereckou dvojici O. Kaisera a J. Lábuse a zároveň i jejich dvojníky a chce se zmocnit superholografu. (80 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Je mi fajn, s.r.o.
Komedie Fr. (2018). Monique vede společenství Emauzy poblíž městečka Pau. Po letech se z ničeho nic vrátí její bratr Jacques - budižkničemu, kterého zajímá jediné: jak zbohatnout. Takže spíš než o rodinné shledání tu půjde o střet dvou odlišných světů. Další zářez na pažbu milovníků bizarních komedií jako Louise-Michel neb Na mamuta! z dílny autorské dvojice Benoît Delépine a Gustave Kervern. (104 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Je mi fajn, s.r.o.
Komedie Fr. (2018). Monique vede společenství Emauzy poblíž městečka Pau. Po letech se z ničeho nic vrátí její bratr Jacques - budižkničemu, kterého zajímá jediné: jak zbohatnout. Takže spíš než o rodinné shledání tu půjde o střet dvou odlišných světů. Další zářez na pažbu milovníků bizarních komedií jako Louise-Michel neb Na mamuta! z dílny autorské dvojice Benoît Delépine a Gustave Kervern. (104 min)
