• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Venoušek a Stázička

        Komedie ČR/SR (1939). Pan Huňáček žije se dvěma syny, nezaměstnaným Standou a školákem Venouškem, a švagrovou Klotyldou, která jediná z rodiny má práci. Uličník Venoušek si na byt přivede kamaráda, ševcovského učedníka Zrzka, který neodevzdal nové boty a bojí se teď mistra. Objeví spolu tetinu skřínku a chtějí zjistit tajemství její dávné lásky. Venoušek se seznámí s hezkou Stázičkou a přes zákaz jejího ovdovělého otce se s ní neustále schází. Teta Klotylda je propuštěna z práce a uspořádá veselý večírek na rozloučenou se svými přítelkyněmi. V noci se Venoušek, maskován jako duch, pokouší spolu se Zrzkem vyzvědět od tety její tajemství. Teta zmožená alkoholem však tvrdě spí. Zato starý Huňáček se vzbudí a oba kluky ztrestá. Zrzek na útěku zdemoluje ve tmě celou kuchyni. Klotylda se domnívá, že to způsobily její kamarádky. Koupí nový nábytek a ujme se domácnosti. Ladislav Vaňous, Stáziččin otec, hledá u Huňáčků svoji dceru. K všeobecnému překvapení v něm Klotylda pozná svou starou lásku a příběh končí jejich svatbou. (69 min)

      • Velká přehrada

        Drama ČR/SR (1942). Hlavním hrdinou byl inženýr Petr Pavelec (Vítězslav Vejražka), který provádí stavbu přehrady pro podnikatele Berku (Karel Hradilák) a zamiluje se do jeho dcery Ireny (Adina Mandlová). Stavba se však z úsporných důvodů provádí nedbale a po tragédii na stavbě Pavelec utíká na venkov, kde se seznámí s učitelkou Marinou (Nataša Gollová). Ta jej nakonec přinutí, aby se přiznal k odpovědnosti a vrátil se na stavbu přehrady. Tento zajímavý námět zrežíroval Jan Alfréd Holman a film se natáčel převážně v exteriérech. V těžkých dobách protektorátu však toto společenské drama příliš nezaujalo diváky, o to více byla filmem potěšena odborná kritika. Film měl premiéru 16. října 1942. (107 min)

      • Místnost sebevrahů

        Drama Pol. (2011). Dominik je normální kluk. Má mnoho přátel, tu nejvíce sexy holku na škole, bohaté rodiče a dostatek finančních prostředků na nákup značkového oblečení. Ale jeden nevinný polibek všechno změní. Začíná se stranit okolí, všechen svůj čas tráví u počítače. Schází se s neznámou dívkou, která ho zavede do „místnosti sebevrahů“, ze které není úniku. Chycen do pasti utkané z jeho vlastních emocí, se Dominik zaplétá do sítě intrik a postupně ztrácí to, čeho si nejvíce vážil. Místnost sebevrahů se stala nejúspěšnějším artovým filmem na Slovensku roku 2012. Tento celovečerní debut mladého a nadějného režiséra Jana Komasy nasbíral od svého uvedení víc než 20 filmových ocenění. (112 min)

      • Velkolepé muzeum

        Dokument Rak. (2014). Dokumentarista Johannes Holzhausen svým snímkem Velkolepé muzeum přináší divákům neobyčejný, vtipný a důmyslný pohled do zákulisí jedné z největších a nejdůležitějších světoznámých kulturních institucí. Po dvou letech strávených v útrobách Muzea dějin umění ve Vídni přináší obraz každodenního života v muzeu a především sled mikrodramat jeho pracovníků – od generálního ředitele přes přepravce a kulturní historiky až po členy úklidové služby a všechny, kteří se podílejí na vytváření ideálního prostředí pro umění. Jeden restaurátor zjistí, že Rubensův obraz byl několikrát přemalovaný, a druhý si při lepení modelů lodí rád zanadává. Pracovník z oddělení hostitelských služeb si myslí, že jeho tým není dostatečně začleněný do života v muzeu, a vedoucí úseku kolekcí brzy odejde do zaslouženého důchodu. Historik umění prožívá vzrušení a frustraci z probíhající aukce a finanční ředitel si myslí, že číslo 3 na propagačních materiálech působí agresivně. Mozaika drobných příběhů muzejních pracovníků činí ze snímku více než jen obyčejný portrét veřejné kulturní instituce, která se snaží udržet si integritu balancováním mezi rozpočtovými problémy a konkurenčním tlakem. Vdechuje život do obrovských místností muzea a ve filmu vytváří atmosféru trpělivého zkoumání a restaurátorství nadčasových uměleckých předmětů. Holzhausenův snímek, který získala na MFF Berlín 2014 cenu Caligari Film, se tak dotýká nejen otázky funkce umění ve společnosti či prezentace kulturního dědictví v současnosti, ale i témat kulturní identity a lidské pomíjivosti. (95 min)

      • Místnost sebevrahů

        Drama Pol. (2011). Dominik je normální kluk. Má mnoho přátel, tu nejvíce sexy holku na škole, bohaté rodiče a dostatek finančních prostředků na nákup značkového oblečení. Ale jeden nevinný polibek všechno změní. Začíná se stranit okolí, všechen svůj čas tráví u počítače. Schází se s neznámou dívkou, která ho zavede do „místnosti sebevrahů“, ze které není úniku. Chycen do pasti utkané z jeho vlastních emocí, se Dominik zaplétá do sítě intrik a postupně ztrácí to, čeho si nejvíce vážil. Místnost sebevrahů se stala nejúspěšnějším artovým filmem na Slovensku roku 2012. Tento celovečerní debut mladého a nadějného režiséra Jana Komasy nasbíral od svého uvedení víc než 20 filmových ocenění. (112 min)

      • Velkolepé muzeum

        Dokument Rak. (2014). Dokumentarista Johannes Holzhausen svým snímkem Velkolepé muzeum přináší divákům neobyčejný, vtipný a důmyslný pohled do zákulisí jedné z největších a nejdůležitějších světoznámých kulturních institucí. Po dvou letech strávených v útrobách Muzea dějin umění ve Vídni přináší obraz každodenního života v muzeu a především sled mikrodramat jeho pracovníků – od generálního ředitele přes přepravce a kulturní historiky až po členy úklidové služby a všechny, kteří se podílejí na vytváření ideálního prostředí pro umění. Jeden restaurátor zjistí, že Rubensův obraz byl několikrát přemalovaný, a druhý si při lepení modelů lodí rád zanadává. Pracovník z oddělení hostitelských služeb si myslí, že jeho tým není dostatečně začleněný do života v muzeu, a vedoucí úseku kolekcí brzy odejde do zaslouženého důchodu. Historik umění prožívá vzrušení a frustraci z probíhající aukce a finanční ředitel si myslí, že číslo 3 na propagačních materiálech působí agresivně. Mozaika drobných příběhů muzejních pracovníků činí ze snímku více než jen obyčejný portrét veřejné kulturní instituce, která se snaží udržet si integritu balancováním mezi rozpočtovými problémy a konkurenčním tlakem. Vdechuje život do obrovských místností muzea a ve filmu vytváří atmosféru trpělivého zkoumání a restaurátorství nadčasových uměleckých předmětů. Holzhausenův snímek, který získala na MFF Berlín 2014 cenu Caligari Film, se tak dotýká nejen otázky funkce umění ve společnosti či prezentace kulturního dědictví v současnosti, ale i témat kulturní identity a lidské pomíjivosti. (95 min)

      • Utoya, 22. července

        Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)

      • Komuna

        Komedie Dán. (2015). Komuna je svědectvím hrozícího konce rodiny, pospolitosti i celé jedné epochy v dánských dějinách. Thomas Vinterberg zasadil svůj film Komuna do poloviny 70. let, do prostředí akademického společenství na předměstí Kodaně. Hrdiny filmu jsou Erik (Ulrich Thomsen), Anna (Trine Dyrnholm) a jejich dcera Freja (Martha Sofie Wallstrom Hansen), kteří začnou uskutečňovat svůj sen o autentické komuně plné vzájemnosti a radovánek. Idea láskyplného a rodinného společenství pod střechou Erikova domu se ale začne rozpadat, když se do domu přistěhuje jeho milenka. Přežije ideál střet s realitou? (108 min)

      • Mladý Ahmed

        Drama Belg./Fr. (2019). Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska. (82 min)

      • Venoušek a Stázička

        Komedie ČR/SR (1939). Pan Huňáček žije se dvěma syny, nezaměstnaným Standou a školákem Venouškem, a švagrovou Klotyldou, která jediná z rodiny má práci. Uličník Venoušek si na byt přivede kamaráda, ševcovského učedníka Zrzka, který neodevzdal nové boty a bojí se teď mistra. Objeví spolu tetinu skřínku a chtějí zjistit tajemství její dávné lásky. Venoušek se seznámí s hezkou Stázičkou a přes zákaz jejího ovdovělého otce se s ní neustále schází. Teta Klotylda je propuštěna z práce a uspořádá veselý večírek na rozloučenou se svými přítelkyněmi. V noci se Venoušek, maskován jako duch, pokouší spolu se Zrzkem vyzvědět od tety její tajemství. Teta zmožená alkoholem však tvrdě spí. Zato starý Huňáček se vzbudí a oba kluky ztrestá. Zrzek na útěku zdemoluje ve tmě celou kuchyni. Klotylda se domnívá, že to způsobily její kamarádky. Koupí nový nábytek a ujme se domácnosti. Ladislav Vaňous, Stáziččin otec, hledá u Huňáčků svoji dceru. K všeobecnému překvapení v něm Klotylda pozná svou starou lásku a příběh končí jejich svatbou. (69 min)

      • Velká přehrada

        Drama ČR/SR (1942). Hlavním hrdinou byl inženýr Petr Pavelec (Vítězslav Vejražka), který provádí stavbu přehrady pro podnikatele Berku (Karel Hradilák) a zamiluje se do jeho dcery Ireny (Adina Mandlová). Stavba se však z úsporných důvodů provádí nedbale a po tragédii na stavbě Pavelec utíká na venkov, kde se seznámí s učitelkou Marinou (Nataša Gollová). Ta jej nakonec přinutí, aby se přiznal k odpovědnosti a vrátil se na stavbu přehrady. Tento zajímavý námět zrežíroval Jan Alfréd Holman a film se natáčel převážně v exteriérech. V těžkých dobách protektorátu však toto společenské drama příliš nezaujalo diváky, o to více byla filmem potěšena odborná kritika. Film měl premiéru 16. října 1942. (107 min)

      • Skalní plemeno

        Drama ČR/SR (1943). Kamenité Posázaví bylo uznávaným těžištěm námětů románů Jana Morávka. Autor nejednou a s blizkou znalostí vylíčil lidí ze sázavského poříčí s jejich zděděnou skoro mystickou náklonností k žule, k níž byli osudově spojeni. Poměr těchto lidí ke skále a k práci na kameni byl přátelský a důvěrný. Pro tento film, který hledal námět, vyjadřující novodobé hodnocení práce, byla tu příležitost velmi vhodná a scénárista Karel Steklý jí využil venkoncem obratně. Ladislavu Bromovi pak posloužilo "Skalní plemeno" k úspěšnému návratu k režisérské práci. (79 min)

      • Kolik slov stačí lásce?

        Komedie ČR/SR (1961). Taxi, prosím... Taxikář si nestačí v automatu vypít ani kávu, když ho žádá mladá dívka o odvezení. Chce ohromit svého milého, který si pořídil nové auto. Taxikář, který má krásnou novou Tatru 603, jí podle přání na dohled jejímu příteli zastaví, otevře a políbí jí ruku. Dívka vytřeštěně kouká na motorovou tříkolku, zvanou hadraplán, u které čeká její milý. Další zákazníci jsou dva milenci, jejichž hovor ve voze končí roztržkou. Taxikář svým zásahem umožní, aby se opět smířili. Unavenému konstruktérovi elektronkového počítače, který si zoufá, protože už několik dní nemůže najít závadu, poradí taxikář, aby se zaměřil na drobnosti, kontakty a podobně. Vědec usne a zdá se mu, že taxikář v bílém plášti přichází do jeho výzkumné kanceláře a jediným pohybem uvede počítač do chodu. Posledním zákazníkem je pan Kalina, muž v masce Mikuláše, který veze dárky své dceři, bydlící s jeho bývalou manželkou. S milovanou Haničkou se nesetká, žena se s ní kamsi odstěhovala. Dálky Pan Kalina, otec Haničky, je zaměstnancem letiště. Vyhoví prosbě své známé - letušky - a ujme se na jednu noc malé osiřelé dívenky z Afriky, která má být umístěna do dětského domova. Zaza Koketní dívka z kloboučnictví váhá mezi namlouváním plachého střihače módního salónu a obstarožního seladona Hadraby, vedoucího salónu. Zaza se pokusí o roli manekýnky, ale spadne z předváděcího mola. Zatímco Hadraba jí veřejně vynadá, mladý muž ji utěší a po odchodu všech pro ni uspořádá novou přehlídku. Dívka pochopí, kde hledat lásku. (92 min)

      • Naprostá láska

        Thriller Arg. (2018). Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla. (108 min)

      • Ve stínu žen

        Drama Fr. (2015). Pierre a Manon natáčejí nízkorozpočtové dokumenty a žijí z různých pomocných prací. Když se Pierre setká s mladou Elisabeth, stanou se z nich milenci. Pierre nicméně nechce opustit Manon: touží vlastnit obě ženy. Elisabeth záhy zjistí, že Manon má milence. Pierre se s tímto vědomím vrací k Manon ? ženě, kterou doopravdy miluje. Prosí Manon, aby se k němu vrátila, a na Elisabeth zvolna zapomíná… Philippe Garrel přináší novou variaci na téma zrození a smrti vztahů i podivných cest touhy. (70 min)

      • Naprostá láska

        Thriller Arg. (2018). Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla. (108 min)

      • Ve stínu žen

        Drama Fr. (2015). Pierre a Manon natáčejí nízkorozpočtové dokumenty a žijí z různých pomocných prací. Když se Pierre setká s mladou Elisabeth, stanou se z nich milenci. Pierre nicméně nechce opustit Manon: touží vlastnit obě ženy. Elisabeth záhy zjistí, že Manon má milence. Pierre se s tímto vědomím vrací k Manon ? ženě, kterou doopravdy miluje. Prosí Manon, aby se k němu vrátila, a na Elisabeth zvolna zapomíná… Philippe Garrel přináší novou variaci na téma zrození a smrti vztahů i podivných cest touhy. (70 min)