
Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Panenka
Sci-fi film ČR/SR (1938). Věra přijme nabídku kamaráda Kajetána, který jí zařídí místo v Dominikově továrně na loutky. Temperamentní dívka zaujme svého zaměstnavatele, Antonína Dominika, natolik, že se do ní zamiluje. Dominikova matka vypozoruje synův zájem o Věru a ihned ji propustí. Kajetán, který pracuje v ateliéru sochaře Výra, jenž se zabývá výrobou loutky mechanické, využitelné k reklamě zboží, požádá Věru o pomoc. Chce, aby se vydávala za loutku, neboť jeho výrobek byl těsně před uvedením poničen. Věra souhlasí a její herectví je tak přesvědčivé, že o robotku hned projeví zájem paní Dominiková a přiměje výrobce k propagačnímu turné po republice. Věra musí proto pokračovat ve své roli a během turné se dostane do mnoha svízelných situací. Kvůli nedorozumění jsou v Karlových Varech zatčeni Kajetán i nic netušící Dominik, zatímco Věře se podaří uprchnout. Ale nakonec se vše vysvětlí, vynález je hotový a snoubencům Věře a Dominikovi přeje mnoho štěstí robotka č. 2, tentokrát opravdová. (84 min)
Taková láska
Drama ČR/SR (1959). Pavel Kohout záhy překonal své rozjásané období a jal se zobrazovat věrohodnější lidská dramata, zejména ta zcela všední. Zde se jedná o lásku mladé dívky k ženatému muži - příběh se autor pokusil ozvláštnit tím, že jej vypráví pán v taláru jako událost, která se již odehrála, líčí její tragický průběh. Filmová adaptace se pokouší dosáhnout psychologické hloubky v přiblížení jednotlivých hrdinů a jejich pohnutek. (76 min)
Příslib úsvitu
Drama Fr. (2017). Malý Roman Kacew vyrůstá v meziválečném Polsku na pokraji chudoby. Jeho matka Nina je houževnatá, cílevědomá žena, která si umí zjednat respekt. Pro svého syna chce jen to nejlepší. Jednou z něj bude dekorovaný voják, francouzský ambasador a slavný spisovatel, říká svým sousedům. Roman se rozhodne žít její sny a naplnit každý příslib, který jí kdy dal. Jejich pouto nepřeruší první lásky k ženám, válka, ani dlouhé odloučení. A Roman se postupně stává Romainem Garym, mužem, jehož knihy se zařadí mezi mistrovská díla francouzské literatury. (126 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Příslib úsvitu
Drama Fr. (2017). Malý Roman Kacew vyrůstá v meziválečném Polsku na pokraji chudoby. Jeho matka Nina je houževnatá, cílevědomá žena, která si umí zjednat respekt. Pro svého syna chce jen to nejlepší. Jednou z něj bude dekorovaný voják, francouzský ambasador a slavný spisovatel, říká svým sousedům. Roman se rozhodne žít její sny a naplnit každý příslib, který jí kdy dal. Jejich pouto nepřeruší první lásky k ženám, válka, ani dlouhé odloučení. A Roman se postupně stává Romainem Garym, mužem, jehož knihy se zařadí mezi mistrovská díla francouzské literatury. (126 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Můj syn
Thriller Fr. (2017). Julien najde na záznamníku vzkaz od své bývalé ženy: s pláčem mu oznamuje, že se během školního výletu v horách ztratil jejich sedmiletý syn. Julien se ho vydává hledat. Nic ho nemůže zastavit. (82 min)
Tvář
Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)
Iron Sky
Sci-fi film Fin./Austr./N (2012). Příběh filmu je zasazen do blízké budoucnosti (rok 2018) a jeho hlavními protagonisty jsou nacisté, kteří se v posledních chvílích Druhé světové války vyhnuli destrukci a ukryli se na odvrácené straně Měsíce, kde plánují návrat na Zem. Během 70-ti let přísného utajení Nacisté zkonstruovali gigantickou vesmírnou pevnost s masivní flotilou létajících talířů. Když americký astronaut James Washington přistane se svým lunárním modulem příliš blízko tajné nacistické základně, měsíční Führer se rozhodne, že zářivý moment ovládnutí Země nastal. (89 min)
Čtyřikrát
Drama Švýc./N/It. (2010). Nejprve nenápadně sledujeme každodenní život starého pastýře koz, který žije v odlehlé středověké vesnici v horách italské Kalábrie. Lék proti dávivému kašli si vyrábí z vody a prachu, který sbírá z podlahy místního kostela. Poté režisér obrací naši pozornost na čerstvě narozené kůzle a na to, jak se slabé zvíře snaží postavit na vlastní nohy a vybojovat si místo v početném stádu. A nakonec sledujeme mohutnou jedli, kterou lesníci pokácí, aby ji zpracovali na dřevěné uhlí. V jednom z nejpozoruhodnějších filmů 63. ročníku MFF Cannes, kde získal Cenu Europa Cinemas Label, Frammartino vytváří podmanivou, poetickou vizi o neustále se opakujícím cyklu života, přírody a neměnných tradic odlehlých míst. Hledá esenci života člověka, zvířat a věcí kolem nás. (85 min)
Panenka
Sci-fi film ČR/SR (1938). Věra přijme nabídku kamaráda Kajetána, který jí zařídí místo v Dominikově továrně na loutky. Temperamentní dívka zaujme svého zaměstnavatele, Antonína Dominika, natolik, že se do ní zamiluje. Dominikova matka vypozoruje synův zájem o Věru a ihned ji propustí. Kajetán, který pracuje v ateliéru sochaře Výra, jenž se zabývá výrobou loutky mechanické, využitelné k reklamě zboží, požádá Věru o pomoc. Chce, aby se vydávala za loutku, neboť jeho výrobek byl těsně před uvedením poničen. Věra souhlasí a její herectví je tak přesvědčivé, že o robotku hned projeví zájem paní Dominiková a přiměje výrobce k propagačnímu turné po republice. Věra musí proto pokračovat ve své roli a během turné se dostane do mnoha svízelných situací. Kvůli nedorozumění jsou v Karlových Varech zatčeni Kajetán i nic netušící Dominik, zatímco Věře se podaří uprchnout. Ale nakonec se vše vysvětlí, vynález je hotový a snoubencům Věře a Dominikovi přeje mnoho štěstí robotka č. 2, tentokrát opravdová. (84 min)
Taková láska
Drama ČR/SR (1959). Pavel Kohout záhy překonal své rozjásané období a jal se zobrazovat věrohodnější lidská dramata, zejména ta zcela všední. Zde se jedná o lásku mladé dívky k ženatému muži - příběh se autor pokusil ozvláštnit tím, že jej vypráví pán v taláru jako událost, která se již odehrála, líčí její tragický průběh. Filmová adaptace se pokouší dosáhnout psychologické hloubky v přiblížení jednotlivých hrdinů a jejich pohnutek. (76 min)
Pražské blues
Drama ČR/SR (1963). Módně stylizovaný "pocitový" film o zahraničních studentech v Praze natočil jako svůj debut řecký absolvent FAMU, který od 70. let působí ve své vlasti jako úspěšný filmový režisér a pedagog. Zajímavá je herecká účast předních českých jazzmanů. (75 min)
Marie
Drama ČR/SR (1964). Marie si dlouho nedokáže připustit rozvrat dlouhého manželství a věří, že se její muž k ní vrátí.. (84 min)
Zabijáci z maloměsta
Komedie Dán. (2016). Prudce nekorektní dánská komedie o tom, že najmout si ruského vraha vás vyjde levněji než se rozvést. Otázka zní: stojí to za ty následky? Když hledáte fajnové řemeslníky, Iba a Edwarda rozhodně nevolejte. Jsou to totiž flákači a hochštapleři. I takové řemeslo má ale zlaté dno. Úspory na horší časy utěšeně narůstají, teď ještě vypořádat se s neuspokojivým manželským životem. Jenže rozvod stojí peníze. Spoustu peněz. A Ib s Edwardem nechtějí platit víc, než je nutné. Přichází spásná myšlenka. Na internetu seženete všechno. I ruského nájemného zabijáka. Vražda možná vyjde levněji než rozvod, ale manželky neradno podceňovat… Divoký tanec začíná! (87 min)
Rodin
Drama Belg./USA/Fr. (2017). V roce 1880 získává Auguste Rodin svou první státní zakázku: Bránu pekel. Následně poznává mladou nadanou žačku Camille Claudel, která se stává nejprve jeho asistentkou a později i milenkou. Snímek Jacquese Doillona portrétuje Rodina jako senzualistu, pro něhož je proces tvorby hluboce sexuálním zážitkem. (116 min)
Zabijáci z maloměsta
Komedie Dán. (2016). Prudce nekorektní dánská komedie o tom, že najmout si ruského vraha vás vyjde levněji než se rozvést. Otázka zní: stojí to za ty následky? Když hledáte fajnové řemeslníky, Iba a Edwarda rozhodně nevolejte. Jsou to totiž flákači a hochštapleři. I takové řemeslo má ale zlaté dno. Úspory na horší časy utěšeně narůstají, teď ještě vypořádat se s neuspokojivým manželským životem. Jenže rozvod stojí peníze. Spoustu peněz. A Ib s Edwardem nechtějí platit víc, než je nutné. Přichází spásná myšlenka. Na internetu seženete všechno. I ruského nájemného zabijáka. Vražda možná vyjde levněji než rozvod, ale manželky neradno podceňovat… Divoký tanec začíná! (87 min)
Rodin
Drama Belg./USA/Fr. (2017). V roce 1880 získává Auguste Rodin svou první státní zakázku: Bránu pekel. Následně poznává mladou nadanou žačku Camille Claudel, která se stává nejprve jeho asistentkou a později i milenkou. Snímek Jacquese Doillona portrétuje Rodina jako senzualistu, pro něhož je proces tvorby hluboce sexuálním zážitkem. (116 min)

