• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Vzbouření na vsi

        Komedie ČR/SR (1949). Nová doba s sebou přináší pokrok, jenž musí jednou zákonitě proniknout až do těch nejzapadlejších koutů. Dostal se i do vesničky Čirá. Mužům tam ulehčuje práci na poli řada moderních strojů, jejich ženy, ale stále dřou v domácnosti postaru. Jedna pomoc se přímo nabízí - tradiční valchy by mohla nahradit společná prádelna. Mužští, kteří vládnou obecní radě, však o takovém utrácení nechtějí ani slyšet. Manželky tedy spojí své síly v odporu a sáhnou k těžce represivním prostředkům... (95 min)

      • Ze všech jediná

        Komedie ČR/SR (1937). Lída Veselá je mladá bankovní úřednice, která se sblížila s Milanem Novákem, aniž by tušila že to je jugoslávský průmyslník Milan Bor. Ten se v Praze zúčastní celosvětové konference finančních magnátů, kterou svolal James Brown z Londýna. Brown chce postavit železnici z Asie do Evropy... (90 min)

      • Deset kánoí

        Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)

      • Hodný syn

        Drama Fin. (2011). Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější. (84 min)

      • Deset kánoí

        Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)

      • Hodný syn

        Drama Fin. (2011). Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější. (84 min)

      • Utoya, 22. července

        Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)

      • Tvář

        Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)

      • Deset kánoí

        Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)

      • Kniha obrazů

        Dokument Švýc./Fr. (2018). Godardova fragmentární novinka je filmovým esejem nápadně prodchnutým bezmála hororovou atmosférou. Najdeme v ní většinu trademarků jeho pozdní tvorby: záměrně rozbíjené náčrty souvislostí, odkazy k sebereflexivitě média filmu i nekompromisní modifikace obrazu a zvuku. Snímek, v němž se mísí zpravodajské titulky, malby, často digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i brutální youtubová propaganda ISIS, poukazuje především na odcizení a makroagrese současného světa. Dílo, které nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění, je zároveň důkazem, že náš „obtížný současník“ Jean-Luc Godard stále věří v nezastupitelnou roli kinematografie. (85 min)

      • Siréna

        Drama ČR/SR (1947). Zpracování dvou kapitol stejnojmenného románu Marie Majerové. Překvapivě životné a přesvědčivé vyprávění o životě dělnické rodiny během hornické stávky ještě úplně nezvučí primitivní ideologickou rétorikou, nezměrná bída i hrdé odhodlání stále fascinuje stejně jako postižení životního styku jak továrnického prostředí, tak proletářů. Nouze v roce 1889 měla totiž podobu hladu. (75 min)

      • Ze všech jediná

        Komedie ČR/SR (1937). Lída Veselá je mladá bankovní úřednice, která se sblížila s Milanem Novákem, aniž by tušila že to je jugoslávský průmyslník Milan Bor. Ten se v Praze zúčastní celosvětové konference finančních magnátů, kterou svolal James Brown z Londýna. Brown chce postavit železnici z Asie do Evropy... (90 min)

      • Karhanova parta

        Komedie ČR/SR (1950). Komunismus od počátků propagoval zlepšovatelské hnutí. Aby to divácky bylo stravitelné, ve filmu spolu soutěží dvě party - jednak zkušení dělníci, jednak nadšení mládežníci. Pro všechny ovšem platí, že práce je první potřebou člověka stejně jako neustálé zvyšování její produktivity. (83 min)

      • Z bláta do louže

        Komedie ČR/SR (1934). O smolařském šéfovi, kterého málem potkalo životní štěstí: jako úhradu dluhu dostane staré nepojízdné auto, které je ve skutečnosti hledaný výstavní unikát... (100 min)

      • Velkolepé muzeum

        Dokument Rak. (2014). Dokumentarista Johannes Holzhausen svým snímkem Velkolepé muzeum přináší divákům neobyčejný, vtipný a důmyslný pohled do zákulisí jedné z největších a nejdůležitějších světoznámých kulturních institucí. Po dvou letech strávených v útrobách Muzea dějin umění ve Vídni přináší obraz každodenního života v muzeu a především sled mikrodramat jeho pracovníků – od generálního ředitele přes přepravce a kulturní historiky až po členy úklidové služby a všechny, kteří se podílejí na vytváření ideálního prostředí pro umění. Jeden restaurátor zjistí, že Rubensův obraz byl několikrát přemalovaný, a druhý si při lepení modelů lodí rád zanadává. Pracovník z oddělení hostitelských služeb si myslí, že jeho tým není dostatečně začleněný do života v muzeu, a vedoucí úseku kolekcí brzy odejde do zaslouženého důchodu. Historik umění prožívá vzrušení a frustraci z probíhající aukce a finanční ředitel si myslí, že číslo 3 na propagačních materiálech působí agresivně. Mozaika drobných příběhů muzejních pracovníků činí ze snímku více než jen obyčejný portrét veřejné kulturní instituce, která se snaží udržet si integritu balancováním mezi rozpočtovými problémy a konkurenčním tlakem. Vdechuje život do obrovských místností muzea a ve filmu vytváří atmosféru trpělivého zkoumání a restaurátorství nadčasových uměleckých předmětů. Holzhausenův snímek, který získala na MFF Berlín 2014 cenu Caligari Film, se tak dotýká nejen otázky funkce umění ve společnosti či prezentace kulturního dědictví v současnosti, ale i témat kulturní identity a lidské pomíjivosti. (95 min)

      • Ve stínu žen

        Drama Fr. (2015). Pierre a Manon natáčejí nízkorozpočtové dokumenty a žijí z různých pomocných prací. Když se Pierre setká s mladou Elisabeth, stanou se z nich milenci. Pierre nicméně nechce opustit Manon: touží vlastnit obě ženy. Elisabeth záhy zjistí, že Manon má milence. Pierre se s tímto vědomím vrací k Manon ? ženě, kterou doopravdy miluje. Prosí Manon, aby se k němu vrátila, a na Elisabeth zvolna zapomíná… Philippe Garrel přináší novou variaci na téma zrození a smrti vztahů i podivných cest touhy. (70 min)

      • Velkolepé muzeum

        Dokument Rak. (2014). Dokumentarista Johannes Holzhausen svým snímkem Velkolepé muzeum přináší divákům neobyčejný, vtipný a důmyslný pohled do zákulisí jedné z největších a nejdůležitějších světoznámých kulturních institucí. Po dvou letech strávených v útrobách Muzea dějin umění ve Vídni přináší obraz každodenního života v muzeu a především sled mikrodramat jeho pracovníků – od generálního ředitele přes přepravce a kulturní historiky až po členy úklidové služby a všechny, kteří se podílejí na vytváření ideálního prostředí pro umění. Jeden restaurátor zjistí, že Rubensův obraz byl několikrát přemalovaný, a druhý si při lepení modelů lodí rád zanadává. Pracovník z oddělení hostitelských služeb si myslí, že jeho tým není dostatečně začleněný do života v muzeu, a vedoucí úseku kolekcí brzy odejde do zaslouženého důchodu. Historik umění prožívá vzrušení a frustraci z probíhající aukce a finanční ředitel si myslí, že číslo 3 na propagačních materiálech působí agresivně. Mozaika drobných příběhů muzejních pracovníků činí ze snímku více než jen obyčejný portrét veřejné kulturní instituce, která se snaží udržet si integritu balancováním mezi rozpočtovými problémy a konkurenčním tlakem. Vdechuje život do obrovských místností muzea a ve filmu vytváří atmosféru trpělivého zkoumání a restaurátorství nadčasových uměleckých předmětů. Holzhausenův snímek, který získala na MFF Berlín 2014 cenu Caligari Film, se tak dotýká nejen otázky funkce umění ve společnosti či prezentace kulturního dědictví v současnosti, ale i témat kulturní identity a lidské pomíjivosti. (95 min)

      • Ve stínu žen

        Drama Fr. (2015). Pierre a Manon natáčejí nízkorozpočtové dokumenty a žijí z různých pomocných prací. Když se Pierre setká s mladou Elisabeth, stanou se z nich milenci. Pierre nicméně nechce opustit Manon: touží vlastnit obě ženy. Elisabeth záhy zjistí, že Manon má milence. Pierre se s tímto vědomím vrací k Manon ? ženě, kterou doopravdy miluje. Prosí Manon, aby se k němu vrátila, a na Elisabeth zvolna zapomíná… Philippe Garrel přináší novou variaci na téma zrození a smrti vztahů i podivných cest touhy. (70 min)