• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Greta

        Dokument Švéd. (2020). Příběh dospívající aktivistky Grety Thunbergové je vyprávěn prostřednictvím působivých, dosud nevídaných záběrů. Počínaje školní stávkou jednoho člověka pro klima před Švédským Parlamentem, režisér Grossman sleduje Gretu – stydlivou školačku s Aspergerovým syndromem – v jejím vzestupu k výjimečnosti a jejím podněcování povědomí o globálního dopadu tím, že podněcuje školní stávky po celém světě. Film vrcholí úžasnou větrnou cestou přes Atlantský oceán, aby promluvila na summitu OSN. (98 min)

      • Tvář

        Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)

      • Hodný syn

        Drama Fin. (2011). Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější. (84 min)

      • Utoya, 22. července

        Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)

      • Hodný syn

        Drama Fin. (2011). Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější. (84 min)

      • Utoya, 22. července

        Thriller Nor. (2018). 22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit. (94 min)

      • Kniha obrazů

        Dokument Švýc./Fr. (2018). Godardova fragmentární novinka je filmovým esejem nápadně prodchnutým bezmála hororovou atmosférou. Najdeme v ní většinu trademarků jeho pozdní tvorby: záměrně rozbíjené náčrty souvislostí, odkazy k sebereflexivitě média filmu i nekompromisní modifikace obrazu a zvuku. Snímek, v němž se mísí zpravodajské titulky, malby, často digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i brutální youtubová propaganda ISIS, poukazuje především na odcizení a makroagrese současného světa. Dílo, které nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění, je zároveň důkazem, že náš „obtížný současník“ Jean-Luc Godard stále věří v nezastupitelnou roli kinematografie. (85 min)

      • Ismaelovy přízraky

        Thriller Fr. (2017). Ismael je filmový režisér, který o sobě prohlašuje, že je vdovec. Kdysi se oženil s mladou Carlottou, která však několik let nato beze stopy zmizela. Ismaela od té doby pronásledují noční můry, které zahání alkoholem a prášky. Dvacet let poté potkává Ismael na večírku astrofyzičku Sylvii, s níž se sblíží a naváže harmonický vztah. Náhle se ale objeví žena, která prohlašuje, že je Ismaelovou zmizelou manželkou… Začíná tak naprosto nepředvídatelný příběh, ve kterém se prolíná thriller, milostné i špionážní drama. (110 min)

      • Dohoda

        Životopisný film Dán. (2021). Třiašedesátiletá Karen Blixen je na vrcholu své slávy adeptkou na zisk Nobelovy ceny za literaturu. Už je to 17 let, co se vzdala své slavné farmy v Africe, aby se vrátila do Dánska s životem v troskách. Po syfilidě a ztrátě lásky svého života svou bolest proměnila v literární senzaci. Je však uzavřeným géniem, dokud nepotká talentovaného 30letého básníka. Slibuje mu literární slávu, pokud ji na oplátku bezpodmínečně poslechne i za cenu, že přijde o všechno ostatní ve svém životě... Od oscarového režiséra Billa Augusta oceněného Zlatou palmou přichází adaptace bestselleru Pagten příběh o světoznámé spisovatelce Karen Blixen. Blixen je nejznámější díky filmu Vzpomínky na Afriku, příběhu jejího života v Keni, který v roce 1985 uvedl na plátno Sydney Pollack a získal 7 Oscarů. (111 min)

      • Tvář

        Komedie Pol. (2018). Hlavní hrdina Tváře – maloměstský podivín a excentrik Jacek – miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje. Tvář je odpoutaná, nekonvenční bajka o vnitřní síle a kráse, která virtuózně kloubí realismus, fantazijní prvky a černý humor. Szumowska záměrně pracuje s rozvolněnou strukturou, jejíž nevyzpytatelnost ještě umocňuje rafinovanými hrátkami s ostřením. Výsledkem je nekompromisní, ale zároveň mimořádně zábavná studie krize identity, která umně přepíná z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowska (*1973) ve svých filmech originálně a metodicky pitvá problematiku mezilidských vztahů a směle ohledává témata týkající se národní identity a společenských tabu. Mezi její vrcholné tituly patří především manifest panelákového spiritismu Tělo (Cena za režii, Berlinale 2015). Pokud Szumowska v Těle zkoumala paradoxy současného Polska rozkročeného mezi odumírající tradicí a komplikovanými výzvami přítomnosti, ve své novince už nekompromisně odhaluje mělkou, deformovanou, bigotní a pokryteckou tvář polského venkova. (88 min)

      • Mladý Ahmed

        Drama Belg./Fr. (2019). Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska. (82 min)

      • Ve stínu žen

        Drama Fr. (2015). Pierre a Manon natáčejí nízkorozpočtové dokumenty a žijí z různých pomocných prací. Když se Pierre setká s mladou Elisabeth, stanou se z nich milenci. Pierre nicméně nechce opustit Manon: touží vlastnit obě ženy. Elisabeth záhy zjistí, že Manon má milence. Pierre se s tímto vědomím vrací k Manon ? ženě, kterou doopravdy miluje. Prosí Manon, aby se k němu vrátila, a na Elisabeth zvolna zapomíná… Philippe Garrel přináší novou variaci na téma zrození a smrti vztahů i podivných cest touhy. (70 min)

      • Sněžit už nikdy nebude

        Drama N/Pol./Niz. (2020). Do života uzavřené, zámožné rodiny vstupuje masér z východu. Navzdory bohatství z nich vyzařuje vnitřní smutek a žal. Mysteriózní návštěvník má dar, jeho ruce léčí a jeho oči pronikají do duší osamělých žen. Jeho ruský přízvuk zní jako píseň minulosti, klidná melodie jejich dětství, kdy byl svět bezpečnějším místem. Zhenia, protože tak se jmenuje, mění jejich životy. (111 min)

      • Deset kánoí

        Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)

      • Sangailino léto

        Drama Fr./Niz. (2015). Sedmnáctiletou Sangaile fascinuje akrobatické létání. Kvůli strachu z výšek se však nikdy neodvážila ani jen vlézt do jedné z pilotních kabin. Na letní letecké show nedaleko jezera, kde stojí prázdninová vila jejích rodičů, potká stejně starou místní dívku Auste. Ta, na rozdíl od Sangaile, vede kreativní a nevázaný život. Když se z dívek stanou milenky, Sangaile se Auste svěří se svým nejhlubším tajemstvím a najde ve své dospívající lásce jedinou skutečnou oporu, která jí dodá odvahu k létání. (87 min)

      • Deset kánoí

        Komedie Austr. (2006). Čas strávený na tradičním sběru husích vajec si dva bratři krátí vyprávěním o životě svých předků. Příběh domorodého válečníka, jeho mladšího bratra, tří manželek, cizince a šamana je ponaučením o lidských touhách, strachu a nerozumnosti. Důležitý prvek filmu představuje vypravěč (herec David Gulpilil), který komunikuje s divákem a vysvětluje pohnutky postav. Košatý příběh se třemi časovými rovinami je zfilmovaným mýtem původních australských obyvatel z oblasti Severního teritoria, odkud Gulpilil pochází. Vizuálně stylizovaný snímek je podán s citem pro kmenové tradice a podstatu výpovědi. Navazuje na vlnu filmů o historii původních obyvatel Austrálie a snahu dokázat, že kontinent má své vlastní příběhy a minulost. (88 min)

      • Sangailino léto

        Drama Fr./Niz. (2015). Sedmnáctiletou Sangaile fascinuje akrobatické létání. Kvůli strachu z výšek se však nikdy neodvážila ani jen vlézt do jedné z pilotních kabin. Na letní letecké show nedaleko jezera, kde stojí prázdninová vila jejích rodičů, potká stejně starou místní dívku Auste. Ta, na rozdíl od Sangaile, vede kreativní a nevázaný život. Když se z dívek stanou milenky, Sangaile se Auste svěří se svým nejhlubším tajemstvím a najde ve své dospívající lásce jedinou skutečnou oporu, která jí dodá odvahu k létání. (87 min)