• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Utoya, 22. července

        22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit.

      • Fabrika

        Na předměstí ruského maloměsta stojí polorozpadlá fabrika. Mnozí zaměstnanci v ní začali pracovat ještě před tím, než původně státní podnik prošel kapitalistickou privatizací. Když místní oligarcha a majitel továrny Kalugin (Andrej Smoljakov) oznámí bankrot, skupina dělníků, kteří už několik měsíců nedostali výplatu, se rozhodne Kalugina unést a požadovat výkupné. Pod vedením záhadného Alexeje (Denis Švedov), jehož motivy jsou více než nejasné, se celá akce brzy vymkne kontrole. Kaluginova soukromá ochranka a policejní útvar rychlého nasazení obklíčí budovu. Dělníci jsou v pasti, hodiny tikají a spojenectví se začínají rozpadat...

      • Stranou Satana

        Na Opálovém pobřeží, na okraji Lamanšského průlivu nedaleko bažinaté vesnice, žije zvláštní muž, který se protlouká životem, pytlačí, modlí se a zakládá ohně. Tulák, který směřuje odnikud nikam, vyhání zlo z vesnice pronásledované ďáblem a staví ji tak stranou Satana. Třetí celovečerní film Bruna Dumonta je filmovým zážitkem, silně apelujícím na divákovy city. Hluboce se v něm inspiruje krajinou Opálového pobřeží na severu Francie, světem písečných dun, lesů a močálů, kde každý rok jako dítě trávil čas.

      • Svět včerejška

        Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“

      • Stranou Satana

        Na Opálovém pobřeží, na okraji Lamanšského průlivu nedaleko bažinaté vesnice, žije zvláštní muž, který se protlouká životem, pytlačí, modlí se a zakládá ohně. Tulák, který směřuje odnikud nikam, vyhání zlo z vesnice pronásledované ďáblem a staví ji tak stranou Satana. Třetí celovečerní film Bruna Dumonta je filmovým zážitkem, silně apelujícím na divákovy city. Hluboce se v něm inspiruje krajinou Opálového pobřeží na severu Francie, světem písečných dun, lesů a močálů, kde každý rok jako dítě trávil čas.

      • Svět včerejška

        Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:45

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:45

      • Mladý Ahmed

        Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska.

      • Hodný syn

        Herečka Leila Manner po skandální premiéře před novináři uprchne na staré rodinné letní sídlo se svými dvěma syny. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr, samotář Unto, je vášnivým entomologem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila bezhlavě zamiluje, a když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari cítí, že ztrácí status matčina ochránce a důvěrníka a vnímá ho jako „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že je jiný než její předchozí muži. Mladíkova drzost vůči Aimovi se stupňuje a ve snaze uniknout z nepříjemné situace se Ilmari vrhá do vztahu s krásnou Karitou. Leila přivírá oči před rostoucí nevraživostí obou mužů a atmosféra v rodině a v opuštěném letním sídle obklopeném lesy houstne a stává se stále děsivější.

      • Kniha obrazů

        Godardova fragmentární novinka je filmovým esejem nápadně prodchnutým bezmála hororovou atmosférou. Najdeme v ní většinu trademarků jeho pozdní tvorby: záměrně rozbíjené náčrty souvislostí, odkazy k sebereflexivitě média filmu i nekompromisní modifikace obrazu a zvuku. Snímek, v němž se mísí zpravodajské titulky, malby, často digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i brutální youtubová propaganda ISIS, poukazuje především na odcizení a makroagrese současného světa. Dílo, které nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění, je zároveň důkazem, že náš „obtížný současník“ Jean-Luc Godard stále věří v nezastupitelnou roli kinematografie

      • Utoya, 22. července

        22. července 2011 v 15:30 dochází v centru Osla k explozi bomby. Zhruba dvě hodiny poté na malém ostrově Utoya diskutují o teroristickém útoku skupinky mladých lidí, kteří se tu sešli na letním táboře Svazu dělnické mládeže. Když zazní první výstřely, nikdo netuší, že se skupina šesti set dětí a dospívajících stává dalším cílem teroristy. Film Erika Poppeho je působivým zachycením masakru z pohledu obětí. Tvůrci zvolili jednozáběrovou metodu. Z extrémní blízkosti sledují zoufalý úprk dívky Kaji, do jejíhož osudu scenáristky promítají střípky hned několika skutečných příběhů těch, kteří prožili 72 minut teroru na ostrově Utoya. Poppeho film záměrně upozaďuje kontext a postavu teroristy, jehož cílem bylo dehumanizovat své oběti. Tvůrci naopak odlidšťují jeho a soustředí se na prožitky bezmoci, strachu, ale i překvapivé sounáležitosti a houževnatosti idealistické generace, kterou ani brutální útok nedokázal zlomit.

      • Fabrika

        Na předměstí ruského maloměsta stojí polorozpadlá fabrika. Mnozí zaměstnanci v ní začali pracovat ještě před tím, než původně státní podnik prošel kapitalistickou privatizací. Když místní oligarcha a majitel továrny Kalugin (Andrej Smoljakov) oznámí bankrot, skupina dělníků, kteří už několik měsíců nedostali výplatu, se rozhodne Kalugina unést a požadovat výkupné. Pod vedením záhadného Alexeje (Denis Švedov), jehož motivy jsou více než nejasné, se celá akce brzy vymkne kontrole. Kaluginova soukromá ochranka a policejní útvar rychlého nasazení obklíčí budovu. Dělníci jsou v pasti, hodiny tikají a spojenectví se začínají rozpadat...

      • Duch pětačtyřicátého

        Dokumentární film Kena Loache o době, kdy dělat věci společně bylo normální... Rok 1945 byl klíčovým letopočtem v britské historii. Solidarita, která pomohla Británii přežít válku, spolu s hořkými vzpomínkami na předválečné roky, přivedla lidi ke společným představám o lepší společnosti. Režisér Ken Loach použil filmy z britských regionálních a národních archivů, spolu s nahrávkami a dobovými rozhovory, aby vytvořil vrstevnatý, živý příběh vystavěný na pozadí tehdejších sociálně-politických událostí. The Spirit of 45 se snaží osvětlit a oslavit období nebývale pospolitého ducha, jehož dopad přetrval po mnoho let, a který je možné znovuobjevit ještě i dnes

      • Láska mezi regály

        Christian je rváč a muž s pochybnou minulostí, který svým zjevem evokuje pitbulla. Jednu etapu má za sebou, tu druhou začíná jako pomocná síla ve velkoskladu, kde je jeho nejzářivější perspektivou možnost obsluhovat vysokozdvižný vozík. Pro někoho, kdo sotva zvládá svůj vlastní život a vegetuje na sociálním dně, je i tohle velká výzva. Christiana se ujímá veterán Bruno a zasvěcuje ho do mikrokosmu, v němž se žije podle specifických pravidel a ve svérázných bublinách jednotlivých oddělení. Při jedné z pauz potkává Christian prostořekou a okouzlující Marion z oddělení lahůdek. Láska mezi regály je křehká, civilní a realistická romance z místa, kde není vidět na nebe.

      • Svět včerejška

        Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“

      • Borgman

        Co byste udělali, kdyby jednoho rána u vaší luxusní vily zazvonil bezdomovec, tvrdil, že dobře zná vaší ženu a chtěl se vykoupat? Richard mu pořádně nandá. Jeho ženě Marině je to ale trapné, a bezdomovce, který se představuje jako Borgman, pustí dovnitř. A tak to celé začne. Příběh filmu Borgman je krutý, přímočarý a optimální pro milovníky černého humoru. Jenže kromě toho pokládá i řadu otázek a nechává divákům prostor, aby si ho přebrali po svém. V mnohém připomene postupy české nové vlny, v mnohem zas ironická a přesná severská dramata.

      • Svět včerejška

        Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“

      • Borgman

        Co byste udělali, kdyby jednoho rána u vaší luxusní vily zazvonil bezdomovec, tvrdil, že dobře zná vaší ženu a chtěl se vykoupat? Richard mu pořádně nandá. Jeho ženě Marině je to ale trapné, a bezdomovce, který se představuje jako Borgman, pustí dovnitř. A tak to celé začne. Příběh filmu Borgman je krutý, přímočarý a optimální pro milovníky černého humoru. Jenže kromě toho pokládá i řadu otázek a nechává divákům prostor, aby si ho přebrali po svém. V mnohém připomene postupy české nové vlny, v mnohem zas ironická a přesná severská dramata.