Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
To musí být nebe
Elia Suleiman, hlavní postava a vypravěč, utíká z Palestiny a hledá alternativní domov, jen aby si uvědomil, že Palestina je vždycky s ním. Příslib nového života se brzy promění v komedii omylů. Ať se vydá jakkoliv daleko, od Paříže po New York, něco mu připomíná domov: policie, hraniční kontroly a rasismus nejsou nikdy daleko… A zatímco dělá vše, aby se začlenil do nové společnosti, každý mu neustále připomíná, odkud pochází. Jak se toulá, táže a hledá sám sebe, Elia Suleiman pokládá základní otázku: co můžeme skutečně nazývat domovem? Film je burleskní ságou zkoumající identitu, národnost a sounáležitost, v níž humor přináší novou naději pro ostatní a pro samotného Suleimana.
Neznámá dívka
Jenny je lékařkou, která provozuje malou praxi. Ambiciózní mladá žena se chystá na velký kariérní skok – přestup na významnou kliniku. Když se jednoho dne večer rozezní v její ordinaci zvonek, Jenny nereaguje. Je po ordinačních hodinách a má dost práce s nejistým Julienem, který u ní vykonává praxi. Ráno se dozví, že neznámá dívka, kterou nepustila dovnitř, byla opodál nalezena mrtvá, nejspíš zavražděná. Hnána výčitkami svědomí Jenny zahajuje strastiplné pátrání po její identitě.
Pacifiction
Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."
Saulův syn
Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni.
Pacifiction
Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."
Saulův syn
Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:50
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:50
Uvolnit pěsti
Vysoko v horách Severní Osetie je mezi strmými útesy zaklíněné malé důlní město Mizur. Zaur sem po jistých dramatických událostech přestěhoval svoje děti Adu, Akima a Dakka. Zaur je přísným otcem, který nadevše oceňuje disciplínu a necítí rozdíl mezi starostlivostí a nadměrnou ochranou. Jeho nejstarší syn Akim už stihl utéct před otcem za prací do Rostova, nejbližšího města. Jeho mladší bratr Dakko se ještě musí rozhodnout, co chce od života, a jejich sestra Ada aktivně plánuje útěk. Je dospělá žena, ale otec se k ní stále chová jako k dítěti. Ada brzy pochopí, že uniknout z otcovského objetí a začít nový vlastní život bude velmi složité. Návrat jejího staršího bratra Akima vynese na povrch nevyslovená a nezahojená rodinná traumata.
Zvuk hluku
Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.
Pardon, nezastihli jsme vás
Rodina Turnerových patří k sociální vrstvě nazývané „prekariát“. Pohybují se na samotné hraně chudoby. Nejmenší finanční výkyv může znamenat katastrofu. Aby svoje blízké zajistil, rozhodne se otec Ricky zapojit do kurýrní franšízy. Je zvyklý tvrdě pracovat a připravený nést veškerou zodpovědnost. Jenže namísto slíbené svobody zabředává do sítě predátorských praktik a zoufalý boj o finanční přežití pomalu rozkládá soudržnost rodiny. Po vítězném filmu z Cannes Já, Daniel Blake (2016) pokračuje tvůrčí duo Loach-Laverty v empatické linii příběhů obyčejných lidí, kteří se snaží udržet alespoň zdání důstojnosti na společenském okraji.
To musí být nebe
Elia Suleiman, hlavní postava a vypravěč, utíká z Palestiny a hledá alternativní domov, jen aby si uvědomil, že Palestina je vždycky s ním. Příslib nového života se brzy promění v komedii omylů. Ať se vydá jakkoliv daleko, od Paříže po New York, něco mu připomíná domov: policie, hraniční kontroly a rasismus nejsou nikdy daleko… A zatímco dělá vše, aby se začlenil do nové společnosti, každý mu neustále připomíná, odkud pochází. Jak se toulá, táže a hledá sám sebe, Elia Suleiman pokládá základní otázku: co můžeme skutečně nazývat domovem? Film je burleskní ságou zkoumající identitu, národnost a sounáležitost, v níž humor přináší novou naději pro ostatní a pro samotného Suleimana.
Neznámá dívka
Jenny je lékařkou, která provozuje malou praxi. Ambiciózní mladá žena se chystá na velký kariérní skok – přestup na významnou kliniku. Když se jednoho dne večer rozezní v její ordinaci zvonek, Jenny nereaguje. Je po ordinačních hodinách a má dost práce s nejistým Julienem, který u ní vykonává praxi. Ráno se dozví, že neznámá dívka, kterou nepustila dovnitř, byla opodál nalezena mrtvá, nejspíš zavražděná. Hnána výčitkami svědomí Jenny zahajuje strastiplné pátrání po její identitě.
Přání
Dvanáctiletý Koichi žije se svou matkou a prarodiči v Kagošimě, v jižní oblasti Kjúšú. Jeho mladší bratr Ryunosuke žije s otcem v Hakatě na severu Kjúšú. Bratry oddělil rozvod rodičů a jediným přáním Koichiho je, aby se rodina dala znovu dohromady. Když se dozví, že se brzy zprovozní nová linka rychlovlaků, která spojuje obě města, začne věřit, že v okamžiku, kdy se tyto nové vlaky poprvé navzájem minou, stane se zázrak. S pomocí dospělých kolem sebe se Koichi vydává na cestu se skupinou přátel, z nichž každý doufá, že bude svědkem zázraku, jenž zlepší jejich těžký život.
Janička
Filmy o její dospělosti jste viděli, muzikál o jejím dětství dosud ne. Francouzský mistr zakřivené reality Bruno Dumont natočil hudební a taneční snímek, jaký tu ještě nebyl. Bůh, Duch svatý, hair metal, rap, ovce, jeptišky, nepodařené scény, nejšílenější metafyzická besídka roku. Po nevydařené Ospalé zátoce se Dumont vrací do komediálně-retardační formy, kterou předvedl v seriálu Malej Quinquin. Nechte se osvítit!
Hrdina nikoho
Clermont-Ferrand, střední Francie. Pětatřicetiletý Médéric se zamiluje do vdané prostitutky Isadory ve středním věku. Když se centrum města stane terčem teroristického útoku, mladý bezdomovec Selim se skryje u něj v bytě, což u okolí vyvolá značnou podezřívavost. Náklonnost k Selimovi a city k Isadoře zničehonic promění Médéricův život v jeden velký chaos… Zpráva o teroristickém útoku ve francouzském městě Clermont-Ferrand zastihne Isadoru a Médérica v posteli. Médéric, sympatický, nenápadný muž okolo třicítky, je do starší vdané prostitutky Isadory bezhlavě zamilovaný. Útok jejich vztah v Hotelu de France náhle ukončí. V městě vládne zmatek, během něhož se objevuje Selim. Mladý bezdomovec arabského původu dostane od Médérica přístřeší a peníze. Ten však začne mít podezření, že Sélim by do útoku mohl být zapletený a zavolá policii. Mezitím se objeví Isadorin manžel a jeho žárlivost začíná roztáčet živý, místy bouřlivý kolotoč postav. Film Alaina Guiraudieho je ve svém vyprávění o nemožné lásce, paranoie společnosti a sousedské solidaritě zčásti vážný, zčásti vtipný a satirický. Nenuceně otevírá i témata obrazu těla, stárnutí, náboženství a sexuální orientace. Čím víc jednotlivců vstupuje do hry, tím nepředvídatelnější a překvapivější se stává děj. A přestože chvílemi příběh působí až absurdně, ke svým neobvyklým postavám se chová láskyplně.
Sladký konec dne
Židovská spisovatelka Maria Linde je čerstvou nositelkou Nobelovy ceny. Její harmonický rodinný život na italském venkově však začne skřípat, když podlehne šarmu mladého přistěhovalce Nazeera. Na křižovatce nespoutané mysli a stárnoucího těla se Maria snaží najít svou roli v dynamickém světě kolem ní. Své hodnoty dá jasně najevo v proslovu, v němž okomentuje bombový útok v Římě a při kterém odmítne cenu za literaturu převzít. Tím rozpoutá řetězec nepříjemností nejen pro sebe, ale též pro Nazeera, svého manžela i místní spoluobčany. Film vkusně zachycuje střet velkolepého kreativního intelektu s rozpadajícími se evropskými hodnotami.
Hrdina nikoho
Clermont-Ferrand, střední Francie. Pětatřicetiletý Médéric se zamiluje do vdané prostitutky Isadory ve středním věku. Když se centrum města stane terčem teroristického útoku, mladý bezdomovec Selim se skryje u něj v bytě, což u okolí vyvolá značnou podezřívavost. Náklonnost k Selimovi a city k Isadoře zničehonic promění Médéricův život v jeden velký chaos… Zpráva o teroristickém útoku ve francouzském městě Clermont-Ferrand zastihne Isadoru a Médérica v posteli. Médéric, sympatický, nenápadný muž okolo třicítky, je do starší vdané prostitutky Isadory bezhlavě zamilovaný. Útok jejich vztah v Hotelu de France náhle ukončí. V městě vládne zmatek, během něhož se objevuje Selim. Mladý bezdomovec arabského původu dostane od Médérica přístřeší a peníze. Ten však začne mít podezření, že Sélim by do útoku mohl být zapletený a zavolá policii. Mezitím se objeví Isadorin manžel a jeho žárlivost začíná roztáčet živý, místy bouřlivý kolotoč postav. Film Alaina Guiraudieho je ve svém vyprávění o nemožné lásce, paranoie společnosti a sousedské solidaritě zčásti vážný, zčásti vtipný a satirický. Nenuceně otevírá i témata obrazu těla, stárnutí, náboženství a sexuální orientace. Čím víc jednotlivců vstupuje do hry, tím nepředvídatelnější a překvapivější se stává děj. A přestože chvílemi příběh působí až absurdně, ke svým neobvyklým postavám se chová láskyplně.
Sladký konec dne
Židovská spisovatelka Maria Linde je čerstvou nositelkou Nobelovy ceny. Její harmonický rodinný život na italském venkově však začne skřípat, když podlehne šarmu mladého přistěhovalce Nazeera. Na křižovatce nespoutané mysli a stárnoucího těla se Maria snaží najít svou roli v dynamickém světě kolem ní. Své hodnoty dá jasně najevo v proslovu, v němž okomentuje bombový útok v Římě a při kterém odmítne cenu za literaturu převzít. Tím rozpoutá řetězec nepříjemností nejen pro sebe, ale též pro Nazeera, svého manžela i místní spoluobčany. Film vkusně zachycuje střet velkolepého kreativního intelektu s rozpadajícími se evropskými hodnotami.
