Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Hledá se Eric
Eric Bishop je pošťák a velký fotbalový fanoušek, jehož život se dostává do krize. Starosti mu způsobují dva nevlastní synové i dcera. Eric dokonce uvažuje o sebevraždě. V tom ho ale přijde v halucinacích navštívit fotbalová legenda a bývalý hráč Manchesteru United Eric Cantona, který mu má v životních problémech poradit. Podaří se mu to?
Takové to léto
Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.
Disko a atomová válka
Sledování finské televize ovlivnilo generaci (sovětských) Estonců, kteří v hravé koláži vzpomínají na dobu, kdy žili v první linii studené války, z jedné strany vychováváni ke komunismu, z druhé bombardováni západní popkulturou, hudbou a televizními seriály.
Takové to léto
Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.
Disko a atomová válka
Sledování finské televize ovlivnilo generaci (sovětských) Estonců, kteří v hravé koláži vzpomínají na dobu, kdy žili v první linii studené války, z jedné strany vychováváni ke komunismu, z druhé bombardováni západní popkulturou, hudbou a televizními seriály.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:45
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:45
Je mi fajn, s.r.o
Monique vede společenství Emauzy poblíž městečka Pau. Po letech se z ničeho nic vrátí její bratr Jacques - budižkničemu, kterého zajímá jediné: jak zbohatnout. Takže spíš než o rodinné shledání tu půjde o střet dvou odlišných světů. Další zářez na pažbu milovníků bizarních komedií jako Louise-Michel neb Na mamuta! z dílny autorské dvojice Benoît Delépine a Gustave Kervern.
Rebelky
Sandra, bývalá miss Nord-Pas-de-Calais, nemá práci ani vzdělání. Vrací se bydlet k matce a jediná práce, kterou sežene, je u pásu v místní rybí konzervárně. To by ještě šlo, kdyby nemusela odrážet neodbytné návrhy svého nadřízeného. Když nešťastnou náhodou způsobí jeho smrt, začne se roztáčet řetězec tragikomických událostí… Nehodě jsou totiž přítomny dvě další dvě Sandřiny kolegyně, a když se chystají zavolat pomoc, najdou ve skříňce mrtvého tašku plnou peněz. Co mají udělat s tělem, a co s penězi…?
Delete history
Tři sousedé z předměstí se vyrovnávají s důsledky moderního světa sociálních sítí. Marie, může kvůli sexuální nahrávce ztratit respekt svého syna Bertrandová dcera, oběť online šikany a Christine, jejíž Uber hodnocení odmítá narůst. S pomocí skutečného hackera se odhodlají bojovat s mocnými větrnými mlýny současného života - s technologickými giganty. Možná jsou už od počátku poraženi, ale člověk nikdy neví ...
Jeskyně
Film inspirovaný skutečnými událostmi, které se odehrály v Thajsku v létě roku 2018. Dvanáctičlenný chlapecký fotbalový tým v čele s trenérem se tehdy vydal na procházku do jeskynního komplexu Tham Luang v oblasti Chiang Rai na severu země. Náhlý prudký déšť zvedl hladinu vody, která zaplavila přístupovou cestu a uvěznila všech 13 chlapců ve svých útrobách. Vysvobození se jim dostalo až po více jak dvou týdnech za pomoci početného týmu zkušených potápěčů a záchranářů z různých koutů světa.
Naprostá láska
Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla.
Hledá se Eric
Eric Bishop je pošťák a velký fotbalový fanoušek, jehož život se dostává do krize. Starosti mu způsobují dva nevlastní synové i dcera. Eric dokonce uvažuje o sebevraždě. V tom ho ale přijde v halucinacích navštívit fotbalová legenda a bývalý hráč Manchesteru United Eric Cantona, který mu má v životních problémech poradit. Podaří se mu to?
438 dní
438 dní vychází ze skutečného příběhu novinářů Martina Schibbyeho a Johana Perssona, kteří riskovali své životy, když ilegálně překročili hranice mezi Somálskem a Etiopií. Chtěli vypátrat a říct pravdu o tom, jak honba za ropou ovlivňuje obyvatelstvo v regionu Ogaden. O pět dní později leží postřeleni v poušti, a začíná tak další kapitola, tentokrát již osobní. Film je příběhem dvou mužů uvržených do noční můry, kdy se honba za pravdou změní v mezinárodní politickou hru na život a na smrt, v boj o přežití, v němž se nejdůležitější zbraní stává přátelství.
Sangailino léto
Sedmnáctiletou Sangaile fascinuje akrobatické létání. Kvůli strachu z výšek se však nikdy neodvážila ani jen vlézt do jedné z pilotních kabin. Na letní letecké show nedaleko jezera, kde stojí prázdninová vila jejích rodičů, potká stejně starou místní dívku Auste. Ta, na rozdíl od Sangaile, vede kreativní a nevázaný život. Když se z dívek stanou milenky, Sangaile se Auste svěří se svým nejhlubším tajemstvím a najde ve své dospívající lásce jedinou skutečnou oporu, která jí dodá odvahu k létání.
Takové to léto
Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.
Sangailino léto
Sedmnáctiletou Sangaile fascinuje akrobatické létání. Kvůli strachu z výšek se však nikdy neodvážila ani jen vlézt do jedné z pilotních kabin. Na letní letecké show nedaleko jezera, kde stojí prázdninová vila jejích rodičů, potká stejně starou místní dívku Auste. Ta, na rozdíl od Sangaile, vede kreativní a nevázaný život. Když se z dívek stanou milenky, Sangaile se Auste svěří se svým nejhlubším tajemstvím a najde ve své dospívající lásce jedinou skutečnou oporu, která jí dodá odvahu k létání.
Takové to léto
Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.
