• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Pacifiction

        Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."

      • Hrdina nikoho

        Clermont-Ferrand, střední Francie. Pětatřicetiletý Médéric se zamiluje do vdané prostitutky Isadory ve středním věku. Když se centrum města stane terčem teroristického útoku, mladý bezdomovec Selim se skryje u něj v bytě, což u okolí vyvolá značnou podezřívavost. Náklonnost k Selimovi a city k Isadoře zničehonic promění Médéricův život v jeden velký chaos… Zpráva o teroristickém útoku ve francouzském městě Clermont-Ferrand zastihne Isadoru a Médérica v posteli. Médéric, sympatický, nenápadný muž okolo třicítky, je do starší vdané prostitutky Isadory bezhlavě zamilovaný. Útok jejich vztah v Hotelu de France náhle ukončí. V městě vládne zmatek, během něhož se objevuje Selim. Mladý bezdomovec arabského původu dostane od Médérica přístřeší a peníze. Ten však začne mít podezření, že Sélim by do útoku mohl být zapletený a zavolá policii. Mezitím se objeví Isadorin manžel a jeho žárlivost začíná roztáčet živý, místy bouřlivý kolotoč postav. Film Alaina Guiraudieho je ve svém vyprávění o nemožné lásce, paranoie společnosti a sousedské solidaritě zčásti vážný, zčásti vtipný a satirický. Nenuceně otevírá i témata obrazu těla, stárnutí, náboženství a sexuální orientace. Čím víc jednotlivců vstupuje do hry, tím nepředvídatelnější a překvapivější se stává děj. A přestože chvílemi příběh působí až absurdně, ke svým neobvyklým postavám se chová láskyplně.

      • Bratr a sestra

        Bratr a sestra, oba padesátníci. Alice je herečka, Louis je bývalý učitel a básník. Alice svého bratra nenávidí už víc než dvacet let. Po celou tu dobu se neviděli — když Louis náhodou na sestru někde narazil, ona ho ignorovala a utekla před ním. Náhlá smrt v rodině je ale přinutí, aby se znovu setkali. Arnaud Desplechin se zaměřuje na stav intenzivního smutku, zapříčiněného žárlivostí a rivalitou. Mezi Alice a Louisem však kdysi láska existovala, možná až příliš velká. Jak se dostali do této situace? A dokážou ji překonat? V mistrovském vyprávění nás režisér vede svižnou cestou za pokladem bez toho, aby násilně podsouval odpovědi na otázky, které film probouzí. Marion Cotillard a Melvil Poupaud jsou pro režiséra údernou hereckou dvojicí, schopnou podat intenzivní, jemné a obratné výkony. Ve filmu, který dokonale zachytává lidskou vášeň, se k nim přidávají Golshifteh Farahani, Patrick Timsit a Benjamin Siksou.

      • Chlapec z nebe

        První škoní den po letních prázdninách se velký imám zhroutí a umírá před zraky svých studentů na prestižní univerzitě v Káhiře. Začíná nelítostný boj o vliv na obsazení jeho místa. Adamovi, synovi rybáře, je nabídnuto nejvyšší privilegium studovat na univerzitě Al-Azhar v Káhiře, v mocenském centru sunnitského islámu. Krátce po jeho příjezdu do Káhiry náhle umírá nejvyšší náboženský představitel univerzity, Velký imám, a Adam se brzy stává figurkou v nelítostném boji o moc mezi egyptskou náboženskou a politickou elitou. Po analýze egyptské revoluce ve filmu The Nile Hilton Incident z roku 2017 debutoval Tarik Saleh na festivalu v Cannes v soutěži snímkem Boy From Heaven. Film se inspiroval knihou Umberta Eca Jméno růže, ale diváky zavede na univerzitu Al-Azhar v Káhiře, kde smrt Velkého imáma může změnit mocenskou dynamiku země.

      • Bratr a sestra

        Bratr a sestra, oba padesátníci. Alice je herečka, Louis je bývalý učitel a básník. Alice svého bratra nenávidí už víc než dvacet let. Po celou tu dobu se neviděli — když Louis náhodou na sestru někde narazil, ona ho ignorovala a utekla před ním. Náhlá smrt v rodině je ale přinutí, aby se znovu setkali. Arnaud Desplechin se zaměřuje na stav intenzivního smutku, zapříčiněného žárlivostí a rivalitou. Mezi Alice a Louisem však kdysi láska existovala, možná až příliš velká. Jak se dostali do této situace? A dokážou ji překonat? V mistrovském vyprávění nás režisér vede svižnou cestou za pokladem bez toho, aby násilně podsouval odpovědi na otázky, které film probouzí. Marion Cotillard a Melvil Poupaud jsou pro režiséra údernou hereckou dvojicí, schopnou podat intenzivní, jemné a obratné výkony. Ve filmu, který dokonale zachytává lidskou vášeň, se k nim přidávají Golshifteh Farahani, Patrick Timsit a Benjamin Siksou.

      • Chlapec z nebe

        První škoní den po letních prázdninách se velký imám zhroutí a umírá před zraky svých studentů na prestižní univerzitě v Káhiře. Začíná nelítostný boj o vliv na obsazení jeho místa. Adamovi, synovi rybáře, je nabídnuto nejvyšší privilegium studovat na univerzitě Al-Azhar v Káhiře, v mocenském centru sunnitského islámu. Krátce po jeho příjezdu do Káhiry náhle umírá nejvyšší náboženský představitel univerzity, Velký imám, a Adam se brzy stává figurkou v nelítostném boji o moc mezi egyptskou náboženskou a politickou elitou. Po analýze egyptské revoluce ve filmu The Nile Hilton Incident z roku 2017 debutoval Tarik Saleh na festivalu v Cannes v soutěži snímkem Boy From Heaven. Film se inspiroval knihou Umberta Eca Jméno růže, ale diváky zavede na univerzitu Al-Azhar v Káhiře, kde smrt Velkého imáma může změnit mocenskou dynamiku země.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:50

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:50

      • Křížová výprava

        Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

      • Bratr a sestra

        Bratr a sestra, oba padesátníci. Alice je herečka, Louis je bývalý učitel a básník. Alice svého bratra nenávidí už víc než dvacet let. Po celou tu dobu se neviděli — když Louis náhodou na sestru někde narazil, ona ho ignorovala a utekla před ním. Náhlá smrt v rodině je ale přinutí, aby se znovu setkali. Arnaud Desplechin se zaměřuje na stav intenzivního smutku, zapříčiněného žárlivostí a rivalitou. Mezi Alice a Louisem však kdysi láska existovala, možná až příliš velká. Jak se dostali do této situace? A dokážou ji překonat? V mistrovském vyprávění nás režisér vede svižnou cestou za pokladem bez toho, aby násilně podsouval odpovědi na otázky, které film probouzí. Marion Cotillard a Melvil Poupaud jsou pro režiséra údernou hereckou dvojicí, schopnou podat intenzivní, jemné a obratné výkony. Ve filmu, který dokonale zachytává lidskou vášeň, se k nim přidávají Golshifteh Farahani, Patrick Timsit a Benjamin Siksou.

      • Tak i na zemi

        Srdečný příběh o lidech v malé dědině Ljusaker v nejsevernější části Švédska. Dojemný a vtipný příběh o lásce, hudbě a tanci a jejich síle měnit lidi.

      • Leonora addio

        Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.

      • Utéct

        Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

      • Ve stínu žen

        Pierre a Manon natáčejí nízkorozpočtové dokumenty a žijí z různých pomocných prací. Když se Pierre setká s mladou Elisabeth, stanou se z nich milenci. Pierre nicméně nechce opustit Manon: touží vlastnit obě ženy. Elisabeth záhy zjistí, že Manon má milence. Pierre se s tímto vědomím vrací k Manon ? ženě, kterou doopravdy miluje. Prosí Manon, aby se k němu vrátila, a na Elisabeth zvolna zapomíná… Philippe Garrel přináší novou variaci na téma zrození a smrti vztahů i podivných cest touhy.

      • Všechny mé dopisy spal

        Příběh o tom, jak vášeň, žárlivost a hněv ovlivňují 70 let vztahu, v němž se propojuje několik generací. Milostný vztah, který vzplane v tomto vášnivém dramatu, má nečekané následky. Podmanivý příběh, založený na skutečných událostech, propojuje tři časové linie a ukazuje vlny vášně, žárlivosti a hněvu, vznikající v mezilidských vztazích a zasahujících celé generace. Ústřední postavou je Karin Stolpe, jež na svých bedrech nese celou šířku příběhu, odehrávajícího se ve 30. letech 20. století. Film zobrazuje její složitý vztah s manželem Svenem Stolpem a vášnivý milostný vztah s Olofem Lagercrantzem. Jak její rozhodnutí ovlivní budoucí generace? Film vznikl na motivy úspěšného stejnojmenného románu Alexe Schulmanna Všechny moje dopisy spalte (Bränn alla mina brev) v režii mezinárodně uznávaného režiséra Björna Rungeho (Žena, 2017). Na půdorysu vášnivého dramatu, přesahujícího generace, se setkávají mezinárodní hvězdy Bill Skarsgard (To, 2017 a To Kapitola 2, 2019), Asta Kamma August (Dohoda, 2021). Hvězdnému obsazení odpovídají hlavní postavy Sven, Karin a Olof. Mezi herci se rovněž objeví Sverrir Gudnason (Borg vs. McEnroe, 2017) a Sonja Richter (Den, kdy jsme umřeli, 2020).

      • Takové to léto

        Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.

      • Emigranti

        V polovině 19. století odešly ze Skandinávie miliony obyvatel kvůli hladu a hmotné nouzi do Ameriky s nadějí lepšího života. V tomto monumentálním příběhu sledujeme Kristínu, Karla-Oskara a jejich malé děti, kteří v 50. letech 19. století opouštějí chudé Švédsko a vydávají se na dlouhou a nebezpečnou cestu přes Atlantik do divoké Severní Ameriky. Tato nová stylová adaptace Emigrantů od mezinárodně uznávaného norského režiséra Erika Poppeho (Utoya, 22. července, Králův nesouhlas) s Lisou Carlehed (Tunel) a Gustavem Skarsgardem (Vikingové) v hlavních rolích je epickým historickým dramatem, založeným na literární předloze Vilhelma Moberga. Film Emigranti, v němž se objevuje i švédská popová senzace Tove Lo, Sofia Helin a Leny Strömdahlová, vyniká jako poutavý a nadčasový příběh o tom, kým jsme, kam patříme a jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili naše děti a dosáhli svých snů.

      • Takové to léto

        Tři ženy se rozhodly trávit prázdniny ve venkovském domě, který slouží k terapeutickým účelům. Aby zde prozkoumaly své sexuální problémy, tráví dny a noci snahou zkrotit své vnitřní démony. Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.