
Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Margrete - Královna severu
Píše se rok 1402. Margrete dosáhla toho, co se ještě žádnému muži nepodařilo. Spojila Dánsko, Norsko a Švédsko do mírově orientované unie, kterou sama řídí prostřednictvím svého mladého adoptovaného syna Erika. Svazek je však sužován nepřáteli, a Margrete proto plánuje sňatek Erika a anglické princezny. Spojenectví s Anglií by mělo unii zajistit status nové evropské velmoci, avšak právě vznikající spiknutí má zničit Margrete a vše, v co věří. Režisérka Charlotte Sieling má za sebou dlouhou kariéru jedné z nejuznávanějších dánských režisérek v televizních seriálech, jako je Vláda (2013), Vražda (2009), Most (2011), Those Who Kill (2014) a americký seriál Ve jménu vlasti (2018). S MARGRETE – KRÁLOVNOU SEVERU přenese Charlotte Sieling na plátno jeden z největších příběhů severských zemí – příběh jedné z nejmocnějších žen evropských dějin.
O bozích a lidech
Film přináší svědectví o věrnosti mnichů, síle víry a duchovním porozumění, které se snažily šířit mezi křesťany a muslimy.
Tralala
Čtyřicátník Tralala se živí jako pouliční zpěvák v Paříži. Jednoho večera potká mladou ženu, která mu zanechá jen jeden jediný odkaz před tím, než zmizí: „Hlavně nebuďte sám sebou.“ Zdálo se mu to? Opouští Paříž a nakonec najde v Lurdech tu, do které již byl zamilovaný. Ona si jej však nepamatuje. Ale jedna šedesátnice plná života poznává v Tralalovi svého syna Pata, který zmizel před dvaceti lety ve Spojených státech. Tralala se rozhodne převzít úlohu syna. Objeví novou rodinu a v sobě najde génia, kterého nikdy neměl.
O bozích a lidech
Film přináší svědectví o věrnosti mnichů, síle víry a duchovním porozumění, které se snažily šířit mezi křesťany a muslimy.
Tralala
Čtyřicátník Tralala se živí jako pouliční zpěvák v Paříži. Jednoho večera potká mladou ženu, která mu zanechá jen jeden jediný odkaz před tím, než zmizí: „Hlavně nebuďte sám sebou.“ Zdálo se mu to? Opouští Paříž a nakonec najde v Lurdech tu, do které již byl zamilovaný. Ona si jej však nepamatuje. Ale jedna šedesátnice plná života poznává v Tralalovi svého syna Pata, který zmizel před dvaceti lety ve Spojených státech. Tralala se rozhodne převzít úlohu syna. Objeví novou rodinu a v sobě najde génia, kterého nikdy neměl.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:05
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:05
Brankář
Brankář přináší dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu…
Emigranti
V polovině 19. století odešly ze Skandinávie miliony obyvatel kvůli hladu a hmotné nouzi do Ameriky s nadějí lepšího života. V tomto monumentálním příběhu sledujeme Kristínu, Karla-Oskara a jejich malé děti, kteří v 50. letech 19. století opouštějí chudé Švédsko a vydávají se na dlouhou a nebezpečnou cestu přes Atlantik do divoké Severní Ameriky. Tato nová stylová adaptace Emigrantů od mezinárodně uznávaného norského režiséra Erika Poppeho (Utoya, 22. července, Králův nesouhlas) s Lisou Carlehed (Tunel) a Gustavem Skarsgardem (Vikingové) v hlavních rolích je epickým historickým dramatem, založeným na literární předloze Vilhelma Moberga. Film Emigranti, v němž se objevuje i švédská popová senzace Tove Lo, Sofia Helin a Leny Strömdahlová, vyniká jako poutavý a nadčasový příběh o tom, kým jsme, kam patříme a jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili naše děti a dosáhli svých snů.
Pacifiction
Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."
Casablanca Beats
Bývalý rapper Anas přijal práci v kulturním centru v dělnické čtvrti v Casablance. Jeho studenti, povzbuzeni svým novým učitelem, se pokusí osvobodit od omezujících tradic, aby vyjádřili své vášně a sami sebe prostřednictvím hip-hopu...
Blízko
Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.
Divoch
V zoufalé snaze překonat krizi středního věku Martin utekl ze společnosti, aby žil v lese. Obstaral si luk a výstroj jeskynního muže, ale pravdou je, že přežívá jen tak tak. Jednoho dne narazí na Musu, drogového dealera, který je zraněný a na útěku. V naději, že uniknou mnoha problémům, se excentrické duo vydává na hektickou jízdu napříč fjordy. Pronásledován místní policií, rozzuřeným Vikingem, násilníky a – v neposlední řadě – svou rodinou!
Černé brýle
V téměř opuštěném letním Římě uprostřed hypnotického zatmění slunce se záhadný sériový vrah začne zaměřovat na luxusní prostitutky. Diana je jednou z nich. Při zoufalé snaze uniknout mu se stane obětí vážné autonehody, po níž oslepne. Po dlouhé rehabilitaci se Diana dozví, že jediným dalším přeživším havárie je dítě čínského původu jménem Chin, které následkem nehody osiřelo, a proto se rozhodne se o něj postarat. Oba sice pocházejí z odlišného kulturního prostředí, ale spojuje je zvláštní pouto, které je uschopňuje bránit se před touhou sériového vraha po pomstě. Po desetileté pauze se Dario Argento vrací k režii s filmem, v němž se mísí nálada italské “giallo“ pulp fiction z jeho rané tvorby s jeho legendárním nádechem hororu, i když tentokrát s dávkou ostré ironie. Film Černé brýle je bezhlavý úprk mezi městem a venkovem, který zkoumá sociální konflikt mezi bohatými městskými částmi a takzvanou čínskou čtvrtí v Římě. Mistrův pohled proměňuje tuto noční můru v čistou geometrii a třídní boj v metafyzickou architekturu připomínající Antonioniho.
Všechno bude v pohodě
Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.
Černé brýle
V téměř opuštěném letním Římě uprostřed hypnotického zatmění slunce se záhadný sériový vrah začne zaměřovat na luxusní prostitutky. Diana je jednou z nich. Při zoufalé snaze uniknout mu se stane obětí vážné autonehody, po níž oslepne. Po dlouhé rehabilitaci se Diana dozví, že jediným dalším přeživším havárie je dítě čínského původu jménem Chin, které následkem nehody osiřelo, a proto se rozhodne se o něj postarat. Oba sice pocházejí z odlišného kulturního prostředí, ale spojuje je zvláštní pouto, které je uschopňuje bránit se před touhou sériového vraha po pomstě. Po desetileté pauze se Dario Argento vrací k režii s filmem, v němž se mísí nálada italské “giallo“ pulp fiction z jeho rané tvorby s jeho legendárním nádechem hororu, i když tentokrát s dávkou ostré ironie. Film Černé brýle je bezhlavý úprk mezi městem a venkovem, který zkoumá sociální konflikt mezi bohatými městskými částmi a takzvanou čínskou čtvrtí v Římě. Mistrův pohled proměňuje tuto noční můru v čistou geometrii a třídní boj v metafyzickou architekturu připomínající Antonioniho.
Všechno bude v pohodě
Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.

