• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Fabian - Příběh moralisty

        Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.

      • Zvuk hluku

        Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.

      • Černé brýle

        V téměř opuštěném letním Římě uprostřed hypnotického zatmění slunce se záhadný sériový vrah začne zaměřovat na luxusní prostitutky. Diana je jednou z nich. Při zoufalé snaze uniknout mu se stane obětí vážné autonehody, po níž oslepne. Po dlouhé rehabilitaci se Diana dozví, že jediným dalším přeživším havárie je dítě čínského původu jménem Chin, které následkem nehody osiřelo, a proto se rozhodne se o něj postarat. Oba sice pocházejí z odlišného kulturního prostředí, ale spojuje je zvláštní pouto, které je uschopňuje bránit se před touhou sériového vraha po pomstě. Po desetileté pauze se Dario Argento vrací k režii s filmem, v němž se mísí nálada italské “giallo“ pulp fiction z jeho rané tvorby s jeho legendárním nádechem hororu, i když tentokrát s dávkou ostré ironie. Film Černé brýle je bezhlavý úprk mezi městem a venkovem, který zkoumá sociální konflikt mezi bohatými městskými částmi a takzvanou čínskou čtvrtí v Římě. Mistrův pohled proměňuje tuto noční můru v čistou geometrii a třídní boj v metafyzickou architekturu připomínající Antonioniho.

      • Nitram

        V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

      • Černé brýle

        V téměř opuštěném letním Římě uprostřed hypnotického zatmění slunce se záhadný sériový vrah začne zaměřovat na luxusní prostitutky. Diana je jednou z nich. Při zoufalé snaze uniknout mu se stane obětí vážné autonehody, po níž oslepne. Po dlouhé rehabilitaci se Diana dozví, že jediným dalším přeživším havárie je dítě čínského původu jménem Chin, které následkem nehody osiřelo, a proto se rozhodne se o něj postarat. Oba sice pocházejí z odlišného kulturního prostředí, ale spojuje je zvláštní pouto, které je uschopňuje bránit se před touhou sériového vraha po pomstě. Po desetileté pauze se Dario Argento vrací k režii s filmem, v němž se mísí nálada italské “giallo“ pulp fiction z jeho rané tvorby s jeho legendárním nádechem hororu, i když tentokrát s dávkou ostré ironie. Film Černé brýle je bezhlavý úprk mezi městem a venkovem, který zkoumá sociální konflikt mezi bohatými městskými částmi a takzvanou čínskou čtvrtí v Římě. Mistrův pohled proměňuje tuto noční můru v čistou geometrii a třídní boj v metafyzickou architekturu připomínající Antonioniho.

      • Nitram

        V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:10

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:10

      • Všechno bude v pohodě

        Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.

      • Brankář

        Brankář přináší dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu…

      • Fabian - Příběh moralisty

        Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.

      • Zvuk hluku

        Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.

      • Célina a Julie si vyjely na lodi

        Když se Céline prochází pařížským parkem, bezděčně upustí nejdříve šálu, poté další předměty. Julie ji začne následovat a sbírá každou z věcí na zemi. Právě tak začíná jejich prazvláštní vztah, v němž si brzy začnou hravě vyměňovat své každodenní identity.

      • Nejkrásnější chlapec na světě

        V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

      • Tygři

        Martin je jedním z nejslibnějších fotbalových talentů, jaké kdy Švédsko vidělo. V šestnácti se mu splní jeho celoživotní sen, když ho koupí jeden z nejprestižnějších italských klubů. Tento sen však přichází za velmi vysokou cenu, co se týče obětí, oddanosti, tlaku a – především – osamělosti. Martin se začíná ptát, zda je to vlastně život, po kterém toužil. Tygři jsou jízda na horské dráze na život a na smrt moderním fotbalovým průmyslem.

      • Mladí milenci

        Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

      • Tygři

        Martin je jedním z nejslibnějších fotbalových talentů, jaké kdy Švédsko vidělo. V šestnácti se mu splní jeho celoživotní sen, když ho koupí jeden z nejprestižnějších italských klubů. Tento sen však přichází za velmi vysokou cenu, co se týče obětí, oddanosti, tlaku a – především – osamělosti. Martin se začíná ptát, zda je to vlastně život, po kterém toužil. Tygři jsou jízda na horské dráze na život a na smrt moderním fotbalovým průmyslem.