Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Poslední večery na Zemi
Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.
Kde je Anne Franková
Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím. Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, adaptací mezinárodně oblíbené klasiky Deník Anne Frankové.
Fabian - Příběh moralisty
Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.
Štvanice
Jan-Erik je v posledním ročníku gymnázia a čeká ho maturita. Největší strach ale má ze sadistického učitele latiny Caliguly, který si na něj zasedl. Jeden večer na poloprázdné ulici potká alkoholem opojenou Berthu, vdovu z obchodu s tabákem, a doprovodí ji domů. Jan-Erik se do starší ženy zamiluje a kromě snahy udržet si neperspektivní románek musí čelit Caligulovým sadistickým a ponižujícím machinacím. Jeho život se však zcela změní, když najde Berthu mrtvou a u ní ukrytého Caligulu. Jan-Erik zjistí, že Bertha a Caligula byli milenci a ocitá se bezmocný ve spletité síti emocionálních her.
Fabian - Příběh moralisty
Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:50
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:50
Nežádoucí
Po náhlé smrti starosty města je na jeho místo jmenován mladý idealistický lékař Pierre. Hodlá pokračovat v politice svého předchůdce, který snil o ozdravení této dělnické čtvrti. Haby, mladá Francouzka malijského původu žijící v jednom z chátrajících paneláků, protestuje proti tomu, aby její rodina byla vyhnána ze čtvrti, kde vyrostla. Film režiséra Ladje Lyho, který navazuje na jeho debut Bídníci, který získal Cenu poroty v Cannes, se odehrává převážně na chudém pařížském předměstí a je podnětnou obžalobou rasistické politiky, která nutí chudé lidi žít v nebezpečných a nevyhovujících podmínkách. Film Nežádoucí, obsazený řadou skvělých herců v čele s debutující Antou Diaw, dramatizuje některá z nejrozporuplnějších sociálních témat současnosti.
Štvanice
Jan-Erik je v posledním ročníku gymnázia a čeká ho maturita. Největší strach ale má ze sadistického učitele latiny Caliguly, který si na něj zasedl. Jeden večer na poloprázdné ulici potká alkoholem opojenou Berthu, vdovu z obchodu s tabákem, a doprovodí ji domů. Jan-Erik se do starší ženy zamiluje a kromě snahy udržet si neperspektivní románek musí čelit Caligulovým sadistickým a ponižujícím machinacím. Jeho život se však zcela změní, když najde Berthu mrtvou a u ní ukrytého Caligulu. Jan-Erik zjistí, že Bertha a Caligula byli milenci a ocitá se bezmocný ve spletité síti emocionálních her.
Svět včerejška
Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“
Poslední večery na Zemi
Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.
Kde je Anne Franková
Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím. Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, adaptací mezinárodně oblíbené klasiky Deník Anne Frankové.
Zvuk hluku
Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.
Nitram
V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.
Nejkrásnější chlapec na světě
V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.
Darkland: Návrat II
Před sedmi lety Zaid vyhlásil válku kodaňskému podsvětí, aby pomstil svého mrtvého bratra. Jeho sen o kariéře uznávaného kardiologa a šťastném rodinném životě se však rozplývá a Zaid ve vězení trpí ztrátou svého syna Noaha, se kterým ztratil veškerý kontakt. Když Zaida osloví policejní agent a nabídne mu propuštění výměnou za infiltraci do kodaňského podsvětí, Zaid to vnímá jako svou šanci, jak získat zpět zbytky rodinného života, o který přišel. Všechno má však svou cenu a Zaid si uvědomuje, že tím vážně ohrožuje život svého syna. Když se člověk stane součástí podsvětí, existuje pro něj vůbec ještě nějaká cesta ven?
Nejkrásnější chlapec na světě
V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.
Darkland: Návrat II
Před sedmi lety Zaid vyhlásil válku kodaňskému podsvětí, aby pomstil svého mrtvého bratra. Jeho sen o kariéře uznávaného kardiologa a šťastném rodinném životě se však rozplývá a Zaid ve vězení trpí ztrátou svého syna Noaha, se kterým ztratil veškerý kontakt. Když Zaida osloví policejní agent a nabídne mu propuštění výměnou za infiltraci do kodaňského podsvětí, Zaid to vnímá jako svou šanci, jak získat zpět zbytky rodinného života, o který přišel. Všechno má však svou cenu a Zaid si uvědomuje, že tím vážně ohrožuje život svého syna. Když se člověk stane součástí podsvětí, existuje pro něj vůbec ještě nějaká cesta ven?
