
Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Heavy Trip
Pětadvacetiletý Turo trčí v zapadlé vesnici na severu Finska. Jediný světlý bod v jeho životě představuje amatérská metalová kapela Impaled Rektum, v níž zastává post zpěváka. On a jeho kamarádi už 12 let zkouší a zatím neodehráli ani jeden koncert. Pak je ale překvapí nečekaná návštěva z Norska – pořadatel Northern Damnation, jednoho z nejbrutálnějších metalových festivalů. Chlapci si uvědomují, že musí příležitosti využít buď teď, nebo nikdy. koncert končí fiaskem a rozpadem, přesto se Impaled Rektum dávají znovu dohromady, ukradnou dodávku, mrtvolu a rakev z místního hřbitova, nového bubeníka z léčebny pro duševně choré a utečou do Norska. Zatímco prchají před finskou policií, musí se postavit tváří v tvář norské armádě a jejich nechvalně proslulé jednotce „Delta“, aby se dostali na svůj první opravdový koncert.
Goliáš
Pro sedmnáctiletého Kimmieho přichází dospělost až příliš rychle. Jeho otec nastupuje do vězení, aby si odpykal trest, a od syna se očekává, že naváže na jeho kriminální činnost. Kimmie ale není na něco podobného připravený. Drama zasazené do neutěšeného průmyslového města kdesi ve Švédsku je zneklidňujícím obrazem společenských proměn země i rozpadu tradičních patriarchálních struktur.
Hedi
Debut tuniského režiséra Mohameda Ben Attiy je příběhem introvertního mladíka Hediho, který se má brzy oženit s půvabnou nevěstou, jež mu byla na základě rodinné domluvy přidělena. Muž trpící pod diktátem citově manipulativní matky však díky setkání se svobodomyslnou tanečnicí Rym postupně nalézá odvahu postavit se konvencím. Attiovo emotivní prolnutí emancipační love story se sociopolitickou alegorií bylo po dlouhých dvaceti letech prvním arabským titulem v berlínské hlavní soutěži a právem si odneslo dvě významné ceny.
Úsměvy letní noci
Právník Frederik Egerman je mužem ve středním věku, který je ženatý s mnohem mladší Anne, přestože touží po své bývalé milence, herečce Desiree Armfeldt. Mezitím co se Frederik snaží obnovit ztracený kontakt s Desiree a natrefí na jejího současného milence Malcolma, mezi mladičkou Anne a Frederikovým synem Henrikem, budoucím kněžím, se rozvíjí vztah, který by mohl být silnější než přátelství. Na naléhání intrikující Desiree, která se touží zbavit Malcolma a získat zpět Frederika, její matka uspořádá večírek a milenecké dvojice pozve na víkend do svého letního sídla. Během jedné letní noci se tak u jednoho stolu sejdou Malcolm, Frederik a jejich manželky, Henrik a svůdná Desiree. Šestici postav, které si lžou a navzájem se balamutí, doplňuje Annina služka Petra a matčin sluha Frid. Pod vlivem speciálního vína, které podává matka Desiree, se letní noční večírek změní na spleť intrik a milostných her s cílem ovládnout zákony přitažlivosti, ale také odhalit skutečný cit a tajemství minulosti.
Hedi
Debut tuniského režiséra Mohameda Ben Attiy je příběhem introvertního mladíka Hediho, který se má brzy oženit s půvabnou nevěstou, jež mu byla na základě rodinné domluvy přidělena. Muž trpící pod diktátem citově manipulativní matky však díky setkání se svobodomyslnou tanečnicí Rym postupně nalézá odvahu postavit se konvencím. Attiovo emotivní prolnutí emancipační love story se sociopolitickou alegorií bylo po dlouhých dvaceti letech prvním arabským titulem v berlínské hlavní soutěži a právem si odneslo dvě významné ceny.
Úsměvy letní noci
Právník Frederik Egerman je mužem ve středním věku, který je ženatý s mnohem mladší Anne, přestože touží po své bývalé milence, herečce Desiree Armfeldt. Mezitím co se Frederik snaží obnovit ztracený kontakt s Desiree a natrefí na jejího současného milence Malcolma, mezi mladičkou Anne a Frederikovým synem Henrikem, budoucím kněžím, se rozvíjí vztah, který by mohl být silnější než přátelství. Na naléhání intrikující Desiree, která se touží zbavit Malcolma a získat zpět Frederika, její matka uspořádá večírek a milenecké dvojice pozve na víkend do svého letního sídla. Během jedné letní noci se tak u jednoho stolu sejdou Malcolm, Frederik a jejich manželky, Henrik a svůdná Desiree. Šestici postav, které si lžou a navzájem se balamutí, doplňuje Annina služka Petra a matčin sluha Frid. Pod vlivem speciálního vína, které podává matka Desiree, se letní noční večírek změní na spleť intrik a milostných her s cílem ovládnout zákony přitažlivosti, ale také odhalit skutečný cit a tajemství minulosti.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:55
Můžeme být také mrtví
Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy.
Úsměvy letní noci
Právník Frederik Egerman je mužem ve středním věku, který je ženatý s mnohem mladší Anne, přestože touží po své bývalé milence, herečce Desiree Armfeldt. Mezitím co se Frederik snaží obnovit ztracený kontakt s Desiree a natrefí na jejího současného milence Malcolma, mezi mladičkou Anne a Frederikovým synem Henrikem, budoucím kněžím, se rozvíjí vztah, který by mohl být silnější než přátelství. Na naléhání intrikující Desiree, která se touží zbavit Malcolma a získat zpět Frederika, její matka uspořádá večírek a milenecké dvojice pozve na víkend do svého letního sídla. Během jedné letní noci se tak u jednoho stolu sejdou Malcolm, Frederik a jejich manželky, Henrik a svůdná Desiree. Šestici postav, které si lžou a navzájem se balamutí, doplňuje Annina služka Petra a matčin sluha Frid. Pod vlivem speciálního vína, které podává matka Desiree, se letní noční večírek změní na spleť intrik a milostných her s cílem ovládnout zákony přitažlivosti, ale také odhalit skutečný cit a tajemství minulosti.
Chronic
Pozorovatelské drama o muži, pro kterého je umírání denním chlebem. Pro Davida (Tim Roth) není smrt ničím děsivým a tabuizovaným. Pracuje jako paliativní ošetřovatel těch, kteří na ni čekají – často jako na vysvobození z nesmírného utrpení. Klidný, uzavřený, ale velmi soucitný muž usnadňuje umírajícím poslední dny života s něhou a pozorností, která z pohledu nezaujatého pozorovatele vyvolává otázky. Co Davida tolik přitahuje na blízkosti smrti? Jaké trauma z minulosti ho sužuje? A není jeho vztah s klienty těsný až příliš?
Heavy Trip
Pětadvacetiletý Turo trčí v zapadlé vesnici na severu Finska. Jediný světlý bod v jeho životě představuje amatérská metalová kapela Impaled Rektum, v níž zastává post zpěváka. On a jeho kamarádi už 12 let zkouší a zatím neodehráli ani jeden koncert. Pak je ale překvapí nečekaná návštěva z Norska – pořadatel Northern Damnation, jednoho z nejbrutálnějších metalových festivalů. Chlapci si uvědomují, že musí příležitosti využít buď teď, nebo nikdy. koncert končí fiaskem a rozpadem, přesto se Impaled Rektum dávají znovu dohromady, ukradnou dodávku, mrtvolu a rakev z místního hřbitova, nového bubeníka z léčebny pro duševně choré a utečou do Norska. Zatímco prchají před finskou policií, musí se postavit tváří v tvář norské armádě a jejich nechvalně proslulé jednotce „Delta“, aby se dostali na svůj první opravdový koncert.
Goliáš
Pro sedmnáctiletého Kimmieho přichází dospělost až příliš rychle. Jeho otec nastupuje do vězení, aby si odpykal trest, a od syna se očekává, že naváže na jeho kriminální činnost. Kimmie ale není na něco podobného připravený. Drama zasazené do neutěšeného průmyslového města kdesi ve Švédsku je zneklidňujícím obrazem společenských proměn země i rozpadu tradičních patriarchálních struktur.
Pacifiction
Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."
Hrdina nikoho
Clermont-Ferrand, střední Francie. Pětatřicetiletý Médéric se zamiluje do vdané prostitutky Isadory ve středním věku. Když se centrum města stane terčem teroristického útoku, mladý bezdomovec Selim se skryje u něj v bytě, což u okolí vyvolá značnou podezřívavost. Náklonnost k Selimovi a city k Isadoře zničehonic promění Médéricův život v jeden velký chaos… Zpráva o teroristickém útoku ve francouzském městě Clermont-Ferrand zastihne Isadoru a Médérica v posteli. Médéric, sympatický, nenápadný muž okolo třicítky, je do starší vdané prostitutky Isadory bezhlavě zamilovaný. Útok jejich vztah v Hotelu de France náhle ukončí. V městě vládne zmatek, během něhož se objevuje Selim. Mladý bezdomovec arabského původu dostane od Médérica přístřeší a peníze. Ten však začne mít podezření, že Sélim by do útoku mohl být zapletený a zavolá policii. Mezitím se objeví Isadorin manžel a jeho žárlivost začíná roztáčet živý, místy bouřlivý kolotoč postav. Film Alaina Guiraudieho je ve svém vyprávění o nemožné lásce, paranoie společnosti a sousedské solidaritě zčásti vážný, zčásti vtipný a satirický. Nenuceně otevírá i témata obrazu těla, stárnutí, náboženství a sexuální orientace. Čím víc jednotlivců vstupuje do hry, tím nepředvídatelnější a překvapivější se stává děj. A přestože chvílemi příběh působí až absurdně, ke svým neobvyklým postavám se chová láskyplně.
Leonora addio
Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.
Naprostá láska
Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla.
Leonora addio
Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.
Naprostá láska
Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla.

