• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Pacifiction

        Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."

      • Hrdina nikoho

        Clermont-Ferrand, střední Francie. Pětatřicetiletý Médéric se zamiluje do vdané prostitutky Isadory ve středním věku. Když se centrum města stane terčem teroristického útoku, mladý bezdomovec Selim se skryje u něj v bytě, což u okolí vyvolá značnou podezřívavost. Náklonnost k Selimovi a city k Isadoře zničehonic promění Médéricův život v jeden velký chaos… Zpráva o teroristickém útoku ve francouzském městě Clermont-Ferrand zastihne Isadoru a Médérica v posteli. Médéric, sympatický, nenápadný muž okolo třicítky, je do starší vdané prostitutky Isadory bezhlavě zamilovaný. Útok jejich vztah v Hotelu de France náhle ukončí. V městě vládne zmatek, během něhož se objevuje Selim. Mladý bezdomovec arabského původu dostane od Médérica přístřeší a peníze. Ten však začne mít podezření, že Sélim by do útoku mohl být zapletený a zavolá policii. Mezitím se objeví Isadorin manžel a jeho žárlivost začíná roztáčet živý, místy bouřlivý kolotoč postav. Film Alaina Guiraudieho je ve svém vyprávění o nemožné lásce, paranoie společnosti a sousedské solidaritě zčásti vážný, zčásti vtipný a satirický. Nenuceně otevírá i témata obrazu těla, stárnutí, náboženství a sexuální orientace. Čím víc jednotlivců vstupuje do hry, tím nepředvídatelnější a překvapivější se stává děj. A přestože chvílemi příběh působí až absurdně, ke svým neobvyklým postavám se chová láskyplně.

      • Leonora addio

        Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.

      • Naprostá láska

        Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla.

      • Leonora addio

        Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.

      • Naprostá láska

        Eugenia (Bérénice Bejo) se vrací z Paříže na rodinný ranč poblíž Buenos Aires poté, co její otec utrpí mozkovou příhodu. Po letech se tak setkává se svou matkou a sestrou Miou (Martina Gusman), k níž měla kdysi velmi blízko. Všechny tři ženy jsou nuceny postavit se tváří v tvář emocionálním traumatům a temné rodinné historii, která se odehrávala na pozadí argentinské vojenské diktatury. Další a další kostlivci postupně vylézají ze skříní, stejně tak jako se znovu objevuje dlouho pohřbená žárlivost a rivalita obou sester, umocněná jejich znepokojující fyzickou podobností. Podobně jako Traperův ceněný film Klan (2015, Cena za režii na MFF v Benátkách) je i Naprostá láska naplněna tragickým pozadím hrůz vojenské politické tyranie, která v zemi desetiletí vládla.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:10

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:10

      • Hedi

        Debut tuniského režiséra Mohameda Ben Attiy je příběhem introvertního mladíka Hediho, který se má brzy oženit s půvabnou nevěstou, jež mu byla na základě rodinné domluvy přidělena. Muž trpící pod diktátem citově manipulativní matky však díky setkání se svobodomyslnou tanečnicí Rym postupně nalézá odvahu postavit se konvencím. Attiovo emotivní prolnutí emancipační love story se sociopolitickou alegorií bylo po dlouhých dvaceti letech prvním arabským titulem v berlínské hlavní soutěži a právem si odneslo dvě významné ceny.

      • Yomeddine

        Bešaj žije v koptské kolonii pro leprotiky, kam ho jako dítě umístila jeho rodina. Má tu manželku a práci, která spočívá ve sbírání věcí na smetišti. Když manželka umírá, zbývá stárnoucímu muži v srdci jen velké prázdno a naléhavá nutnost něco změnit. Rozhodne se k riskantnímu podniku – se svým oslem a rozhrkanou károu se vydává na cestu, na jejímž konci, jak Bešaj doufá, se setká s otcem. Pro muže se zohaveným tělem představuje podobný podnik životní výzvu, kterou mu ulehčí společník, malý kluk s nezapomenutelným jménem Obama. Yomeddine je road movie o důstojnosti a odvaze přijmout jinakost, která se na první pohled může zdát ohyzdná.

      • Goliáš

        Pro sedmnáctiletého Kimmieho přichází dospělost až příliš rychle. Jeho otec nastupuje do vězení, aby si odpykal trest, a od syna se očekává, že naváže na jeho kriminální činnost. Kimmie ale není na něco podobného připravený. Drama zasazené do neutěšeného průmyslového města kdesi ve Švédsku je zneklidňujícím obrazem společenských proměn země i rozpadu tradičních patriarchálních struktur.

      • Jedna sekunda

        Čína během kulturní revoluce. Útěk vězně z pracovního tábora. Riskuje vše při hledání ukradeného filmového kotouče, na němž se na vteřinu objeví jeho dávno ztracená dcera. Brzy se setkává se zlodějkou, osiřelou dívkou, kterou pronásleduje vlastní strašlivá ztráta. Nádherná, dojemná a hluboce osobní pocta vykupitelské síle kinematografie v duchu filmu Cinema Paradiso od Zhang Yimoua, třikrát nominovaného na Oscara® za nejlepší cizojazyčný film.

      • Heavy Trip

        Pětadvacetiletý Turo trčí v zapadlé vesnici na severu Finska. Jediný světlý bod v jeho životě představuje amatérská metalová kapela Impaled Rektum, v níž zastává post zpěváka. On a jeho kamarádi už 12 let zkouší a zatím neodehráli ani jeden koncert. Pak je ale překvapí nečekaná návštěva z Norska – pořadatel Northern Damnation, jednoho z nejbrutálnějších metalových festivalů. Chlapci si uvědomují, že musí příležitosti využít buď teď, nebo nikdy. koncert končí fiaskem a rozpadem, přesto se Impaled Rektum dávají znovu dohromady, ukradnou dodávku, mrtvolu a rakev z místního hřbitova, nového bubeníka z léčebny pro duševně choré a utečou do Norska. Zatímco prchají před finskou policií, musí se postavit tváří v tvář norské armádě a jejich nechvalně proslulé jednotce „Delta“, aby se dostali na svůj první opravdový koncert.

      • Kousek nebe

        Ačkoli Marco pochází z nížin, je to statný chlapík. Nyní pracuje jako pomocník u horského farmáře Aloise v odlehlé švýcarské alpské vesnici a dokonce i u stolu štamgastů v místním hostinci se lidé pomalu učí oceňovat tohoto člověka, který si objednává pouze ledový čaj. Anna je místní vesnická dívka, která má z předchozího vztahu dceru Julii. Někteří pochybují, zda tento nový vztah bude fungovat – nikoli však Marco nebo Anna. Vezmou se. Jejich láska je něžná a krásná. Sice ji nedokážou plně pochopit, ale vyjadřují ji prostými slovy. Důvěra mezi nimi roste a jejich něha přetrvává. Štěstí, které cítí při každém doteku, překonává jen teplo, které je cítit při pohlazení krávy. Ale brzy se stává, že Marco stále častěji ztrácí kontrolu nad svými impulsy... Lidstvo a příroda se ve filmu Michaela Kocha jedinečným způsobem prolínají. Jeho dílo, poháněné kongeniální normálností neprofesionálního hereckého obsazení, sleduje rytmus ročních období s klidnou přesvědčivostí, která je navzdory okolnostem prosta hysterie – i když tělo i duše jsou plné napětí.

      • Chlapec z nebe

        První škoní den po letních prázdninách se velký imám zhroutí a umírá před zraky svých studentů na prestižní univerzitě v Káhiře. Začíná nelítostný boj o vliv na obsazení jeho místa. Adamovi, synovi rybáře, je nabídnuto nejvyšší privilegium studovat na univerzitě Al-Azhar v Káhiře, v mocenském centru sunnitského islámu. Krátce po jeho příjezdu do Káhiry náhle umírá nejvyšší náboženský představitel univerzity, Velký imám, a Adam se brzy stává figurkou v nelítostném boji o moc mezi egyptskou náboženskou a politickou elitou. Po analýze egyptské revoluce ve filmu The Nile Hilton Incident z roku 2017 debutoval Tarik Saleh na festivalu v Cannes v soutěži snímkem Boy From Heaven. Film se inspiroval knihou Umberta Eca Jméno růže, ale diváky zavede na univerzitu Al-Azhar v Káhiře, kde smrt Velkého imáma může změnit mocenskou dynamiku země.

      • Můžeme být také mrtví

        Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy.

      • Všechny mé dopisy spal

        Příběh o tom, jak vášeň, žárlivost a hněv ovlivňují 70 let vztahu, v němž se propojuje několik generací. Milostný vztah, který vzplane v tomto vášnivém dramatu, má nečekané následky. Podmanivý příběh, založený na skutečných událostech, propojuje tři časové linie a ukazuje vlny vášně, žárlivosti a hněvu, vznikající v mezilidských vztazích a zasahujících celé generace. Ústřední postavou je Karin Stolpe, jež na svých bedrech nese celou šířku příběhu, odehrávajícího se ve 30. letech 20. století. Film zobrazuje její složitý vztah s manželem Svenem Stolpem a vášnivý milostný vztah s Olofem Lagercrantzem. Jak její rozhodnutí ovlivní budoucí generace? Film vznikl na motivy úspěšného stejnojmenného románu Alexe Schulmanna Všechny moje dopisy spalte (Bränn alla mina brev) v režii mezinárodně uznávaného režiséra Björna Rungeho (Žena, 2017). Na půdorysu vášnivého dramatu, přesahujícího generace, se setkávají mezinárodní hvězdy Bill Skarsgard (To, 2017 a To Kapitola 2, 2019), Asta Kamma August (Dohoda, 2021). Hvězdnému obsazení odpovídají hlavní postavy Sven, Karin a Olof. Mezi herci se rovněž objeví Sverrir Gudnason (Borg vs. McEnroe, 2017) a Sonja Richter (Den, kdy jsme umřeli, 2020).

      • Můžeme být také mrtví

        Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy.

      • Všechny mé dopisy spal

        Příběh o tom, jak vášeň, žárlivost a hněv ovlivňují 70 let vztahu, v němž se propojuje několik generací. Milostný vztah, který vzplane v tomto vášnivém dramatu, má nečekané následky. Podmanivý příběh, založený na skutečných událostech, propojuje tři časové linie a ukazuje vlny vášně, žárlivosti a hněvu, vznikající v mezilidských vztazích a zasahujících celé generace. Ústřední postavou je Karin Stolpe, jež na svých bedrech nese celou šířku příběhu, odehrávajícího se ve 30. letech 20. století. Film zobrazuje její složitý vztah s manželem Svenem Stolpem a vášnivý milostný vztah s Olofem Lagercrantzem. Jak její rozhodnutí ovlivní budoucí generace? Film vznikl na motivy úspěšného stejnojmenného románu Alexe Schulmanna Všechny moje dopisy spalte (Bränn alla mina brev) v režii mezinárodně uznávaného režiséra Björna Rungeho (Žena, 2017). Na půdorysu vášnivého dramatu, přesahujícího generace, se setkávají mezinárodní hvězdy Bill Skarsgard (To, 2017 a To Kapitola 2, 2019), Asta Kamma August (Dohoda, 2021). Hvězdnému obsazení odpovídají hlavní postavy Sven, Karin a Olof. Mezi herci se rovněž objeví Sverrir Gudnason (Borg vs. McEnroe, 2017) a Sonja Richter (Den, kdy jsme umřeli, 2020).