• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Fabian - Příběh moralisty

        Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.

      • Zvuk hluku

        Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.

      • Nitram

        V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

      • Navždy mladí

        Pozdní osmdesátá léta v Paříži. Skupinu mladých herců právě přijala divadelní škola Les Amandiers, prestižní instituce, kterou vede Patrice Chéreau. Společně se vydávají na cestu životem a začínající kariérou, plnou učení, hraní, lásky, strachu, touhy prožívat vše naplno a také prvních tragédií. Francouzsko-italská umělkyně Valeria Bruni Tedeschi na festivalu v Cannes oslnila jako herečka i jako režisérka. Ve své „první filmové lásce“, snímku Hôtel de France (Un Certain Regard, 1987) od režiséra Patrice Chéreau, hrála Soniu, hlavní herečku v moderní adaptaci Čechovovy hry Platonov. Tato inscenace byla projektem školy Théâtre des Amandiers, kterou sám Patrice Chéreau vedl. Film Navždy mladí je spektakulární poctou této škole, kterou slavný divadelní a filmový režisér založil v Nanterre, aby vyučil „další generaci herců“. Sledujeme v něm Stellu, Étienna a další nadějné mladé herce, kteří se připravují na přijímací zkoušky, aby se stali součástí renomovaného uměleckého prostředí, z něhož vzešli herci jako Agnés Jaoui, Vincent Perez, Thibault de Montalembert… a také Valeria Bruni Tedeschi.

      • Nitram

        V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

      • Navždy mladí

        Pozdní osmdesátá léta v Paříži. Skupinu mladých herců právě přijala divadelní škola Les Amandiers, prestižní instituce, kterou vede Patrice Chéreau. Společně se vydávají na cestu životem a začínající kariérou, plnou učení, hraní, lásky, strachu, touhy prožívat vše naplno a také prvních tragédií. Francouzsko-italská umělkyně Valeria Bruni Tedeschi na festivalu v Cannes oslnila jako herečka i jako režisérka. Ve své „první filmové lásce“, snímku Hôtel de France (Un Certain Regard, 1987) od režiséra Patrice Chéreau, hrála Soniu, hlavní herečku v moderní adaptaci Čechovovy hry Platonov. Tato inscenace byla projektem školy Théâtre des Amandiers, kterou sám Patrice Chéreau vedl. Film Navždy mladí je spektakulární poctou této škole, kterou slavný divadelní a filmový režisér založil v Nanterre, aby vyučil „další generaci herců“. Sledujeme v něm Stellu, Étienna a další nadějné mladé herce, kteří se připravují na přijímací zkoušky, aby se stali součástí renomovaného uměleckého prostředí, z něhož vzešli herci jako Agnés Jaoui, Vincent Perez, Thibault de Montalembert… a také Valeria Bruni Tedeschi.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:00

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:00

      • Poslední večery na Zemi

        Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.

      • Soused

        Berlín, čtvrť Prenzlauer Berg. Daniel je filmová hvězda zvyklá na úspěch. Jeho půdní byt je stylový, stejně jako jeho manželka a chůva, která má pod kontrolou děti. Všechno je tip top, a tedy připravené na to, aby odletěl na konkurz do Londýna, kde na slavného německo-španělského herce čeká role v americkém filmu o superhrdinech. Když vejde do místního baru na rohu a zjistí, že tam sedí Bruno. Jak se ukazuje každou další minutu, Bruno na tento okamžik dlouho čekal. A tak se tento věčně přehlížený muž – jeden z obětí znovusjednocení a gentrifikace bývalého východního Berlína – mstí. Daniel jako jeho cíl...

      • Kde je Anne Franková

        Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím. Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, adaptací mezinárodně oblíbené klasiky Deník Anne Frankové.

      • Zvuk hluku

        Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.

      • Bombastický Johan

        Komedie o dobrodružném životě Johana a jeho dlouhotrvajícím boji o získání své životní lásky, Solvory, kterou v mládí nešťastnou náhodou tak trochu vyhodil do vzduchu. Výbušná komedie o životě Johana, maloměstského samotáře s citem pro dynamit, který se dostává do neustálého konfliktu s venkovskou komunitou. Johan, který v mládí osiřel, je vychováván svou tetou a strýcem a po celý život se snaží najít své místo ve společnosti a vyrovnat se s celoživotní neopětovanou láskou k dívce ze sousedství, kterou během svého mládí málem rozmetal na kusy.

      • Nejkrásnější chlapec na světě

        V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

      • Mladí milenci

        Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

      • Děti těch druhých

        Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.

      • O nekonečnu

        Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

      • Děti těch druhých

        Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.

      • O nekonečnu

        Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.