
Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Narušitel systému
Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.
Seveřané
Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.
Děti těch druhých
Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.
Lesní jahody
Sen stárnoucího profesora Borga mu připomíná neodvratně se blížící smrt, a zároveň neodčiněný dluh, který musí do konce svého života splatit. Rozhodně se odcestovat na jih Švédska, ale z pověrčivosti a strachu z letadla upřednostní cestu autem. V doprovodu jeho nevěsty se výlet mění na cestu do minulosti a vlastního nitra, během níž se hranice mezi skutečností a snem pomalu rozplývají. Na konci namáhavé duševní poutě Borga čeká kruté prozření a přehodnocení dosavadního života. Lesní jahody jsou velmi osobním autorským dílem. Borgův hrozivý sen je inspirován Bergmanovým vlastním snem a film je jeho intimní zpovědí, kterou se snaží dosáhnout duševního klidu. Bolestný smrtelný zápas prožíval v roli profesora i jeho představitel - Victor Sjöström.
Děti těch druhých
Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.
Lesní jahody
Sen stárnoucího profesora Borga mu připomíná neodvratně se blížící smrt, a zároveň neodčiněný dluh, který musí do konce svého života splatit. Rozhodně se odcestovat na jih Švédska, ale z pověrčivosti a strachu z letadla upřednostní cestu autem. V doprovodu jeho nevěsty se výlet mění na cestu do minulosti a vlastního nitra, během níž se hranice mezi skutečností a snem pomalu rozplývají. Na konci namáhavé duševní poutě Borga čeká kruté prozření a přehodnocení dosavadního života. Lesní jahody jsou velmi osobním autorským dílem. Borgův hrozivý sen je inspirován Bergmanovým vlastním snem a film je jeho intimní zpovědí, kterou se snaží dosáhnout duševního klidu. Bolestný smrtelný zápas prožíval v roli profesora i jeho představitel - Victor Sjöström.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:20
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:20
Utéct
Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.
O nekonečnu
Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.
Lesní jahody
Sen stárnoucího profesora Borga mu připomíná neodvratně se blížící smrt, a zároveň neodčiněný dluh, který musí do konce svého života splatit. Rozhodně se odcestovat na jih Švédska, ale z pověrčivosti a strachu z letadla upřednostní cestu autem. V doprovodu jeho nevěsty se výlet mění na cestu do minulosti a vlastního nitra, během níž se hranice mezi skutečností a snem pomalu rozplývají. Na konci namáhavé duševní poutě Borga čeká kruté prozření a přehodnocení dosavadního života. Lesní jahody jsou velmi osobním autorským dílem. Borgův hrozivý sen je inspirován Bergmanovým vlastním snem a film je jeho intimní zpovědí, kterou se snaží dosáhnout duševního klidu. Bolestný smrtelný zápas prožíval v roli profesora i jeho představitel - Victor Sjöström.
Poslední večery na Zemi
Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.
Seveřané
Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.
Klam
Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.
Sůl Země
Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.
Disco Boy
Po náročné cestě napříč Evropou se Alexej dostává do Paříže a hlásí se do francouzské cizinecké legie – elitní, výběrové vojenské jednotky, do níž může každý cizinec vstoupit bez dokladů a získat francouzský pas. V deltě řeky Niger bojuje Jomo proti ropným společnostem, které ohrožují existenci vesnice, kde žije. Jeho sestra Udoka však sní o útěku, protože je jí jasné, že je už všechno ztraceno. Za hranicemi, mezi životem a smrtí, se jejich osudy protnou. Alexej je mladý Bělorus utíkající před minulostí, kterou musí pohřbít. Uzavírá jakousi faustovskou smlouvu a výměnou za příslib francouzského občanství vstupuje do cizinecké legie. Daleko v deltě řeky Niger žije Jomo, revoluční aktivista zapojený do ozbrojeného boje na obranu své komunity. Alexej je voják, Jomo partyzánský bojovník. Kvůli další nesmyslné válce se jejich osudy protnou. Co je to „jinakost“ a jak ji vnímáme v souvislosti s tím, kým jsme, když procházíme životem, překračujeme hranice a zjišťujeme, že obýváme neustále se měnící fyzický a duševní prostor? Giacomo Abbruzzese tyto otázky zkoumá s pozoruhodným smyslem pro bezprostřední myšlení a velkou vynalézavostí ve vizuálně pozoruhodném díle, které je plné poezie a napětí. Lidé upadají do transu, díky němuž se o sobě dozvídají nové věci a skrze otevřenější komunikaci s druhými přestávají myslet jen na sebe. Toto magické snění doprovází silná hudba od elektronického hudebníka Vitalica, díky které se z nočního klubu stává transcendentní prostor. Disco se stává konečným cílem pro všechny, kteří hledí upřeně na posvátný horizont utopie.
Vejdi do prázdna
Po tragické smrti rodičů při autonehodě jsou sourozenci Oskar a Linda rozděleni. Znovu se setkávají až v Tokiu – v rušném, tajemném a pro dva mladé lidi nebezpečném městě. Oskar pracuje jako drogový dealer, Linda ve striptýzovém baru. Oba si slíbí, že už se za žádných okolností nikdy neopustí. Jedné noci je Oskar při policejní šťáře zastřelen. Ale slib, který si dali, mu nedovolí opustit tento svět. Jeho duch bloudí nočním Tokiem a realita ztrácí pevné obrysy. Přítomnost se začíná míchat s minulostí i budoucností ve vizuálně úchvatný a přitom děsivý koktejl. Podmanivý film z prostředí tokijských nočních klubů, který vypráví o životě, o smrti a o lásce. Režisér Gaspar Noé v tomto snímku posouvá hranice filmu a nabízí divákům nevšedně silný zážitek.
Disco Boy
Po náročné cestě napříč Evropou se Alexej dostává do Paříže a hlásí se do francouzské cizinecké legie – elitní, výběrové vojenské jednotky, do níž může každý cizinec vstoupit bez dokladů a získat francouzský pas. V deltě řeky Niger bojuje Jomo proti ropným společnostem, které ohrožují existenci vesnice, kde žije. Jeho sestra Udoka však sní o útěku, protože je jí jasné, že je už všechno ztraceno. Za hranicemi, mezi životem a smrtí, se jejich osudy protnou. Alexej je mladý Bělorus utíkající před minulostí, kterou musí pohřbít. Uzavírá jakousi faustovskou smlouvu a výměnou za příslib francouzského občanství vstupuje do cizinecké legie. Daleko v deltě řeky Niger žije Jomo, revoluční aktivista zapojený do ozbrojeného boje na obranu své komunity. Alexej je voják, Jomo partyzánský bojovník. Kvůli další nesmyslné válce se jejich osudy protnou. Co je to „jinakost“ a jak ji vnímáme v souvislosti s tím, kým jsme, když procházíme životem, překračujeme hranice a zjišťujeme, že obýváme neustále se měnící fyzický a duševní prostor? Giacomo Abbruzzese tyto otázky zkoumá s pozoruhodným smyslem pro bezprostřední myšlení a velkou vynalézavostí ve vizuálně pozoruhodném díle, které je plné poezie a napětí. Lidé upadají do transu, díky němuž se o sobě dozvídají nové věci a skrze otevřenější komunikaci s druhými přestávají myslet jen na sebe. Toto magické snění doprovází silná hudba od elektronického hudebníka Vitalica, díky které se z nočního klubu stává transcendentní prostor. Disco se stává konečným cílem pro všechny, kteří hledí upřeně na posvátný horizont utopie.

