• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Kafarnaum

        Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.

      • Hvězdy v poledne

        Mladá americká novinářka je nucena zůstat v současné Nikaragui, kde se zamiluje do záhadného Angličana, který se zdá být její největší šancí na to, jak se dostat pryč. Brzy si však uvědomí, že může být ještě ve větším nebezpečí než ona. Film je adaptací románu Denise Johnsona. Nevázaná mladá americká novinářka a anglický obchodník s vazbami na ropný průmysl se náhodou setkávají v současné Nikaragui při plnění svých záhadných úkolů. Oba se do sebe vášnivě zamilují, přestože toho o své skutečné profesní identitě vědí jen málo. Zoufale se snaží utéct ze země, odkud je tamější mocné síly nechtějí nechat odejít. Snímek Hvězdy v poledne, natočený podle románu Denise Johnsona z roku 1986, je novou polohou režisérky Claire Denisové – jde o thriller ze současnosti plný politických intrik a jemné erotiky. Tato kombinace skvěle sedí oběma hereckým protagonistům, zejména vycházející hvězdě Margaret Qualleyové, která na plátně předvádí elektrizující výkon plný spontaneity a živelné vášně. Claire Denisová si pro tento film o teroru a deziluzi z lásky vybrala mezinárodní obsazení – do role Trish obsadila americkou herečku Margaret Qualleyovou (Once Upon a Time… in Hollywood, 2019), do role Daniela britského herce Joea Alwyna (The Favourite, 2018), do role agentů CIA Bennyho Safdieho (Licorice Pizza, 2021) a panamského herce Nicka Romana, který byl pro režisérku velkým objevem. Claire Denisová po natočení filmu Čokoláda pro svou tvorbu neustále objevuje nové lokace. Po natáčení v Africe a v Evropě si tentokrát vybrala Panamu, aby obešla nikaragujskou vládu, v jejímž čele je od roku 2007 bývalý sandanistický revolucionář Daniel Ortega.

      • Synonyma

        Yoav, izraelský mladík, který zrovna přišel do Paříže, se z poněkud komických důvodů ocitne nahý a bez všech osobních věcí v koupelně prázdného a studeného bytu. Zachrání ho Emile a Caroline, pár, který žije o patro výš. Yoav dostane peníze a oblečení, aby mohl začít nový život. I když utíká před svou rodnou zemí, kterou shledává jako „odpornou, páchnoucí, obscénní a sprostou“, před svojí identitou v pronikavé a ostré satiře Nadava Lapida uniknout nedokáže. Je jedno, jakým jazykem mluvíte, některých rodných synonym se prostě zbavit nelze.

      • Hvězdy v poledne

        Mladá americká novinářka je nucena zůstat v současné Nikaragui, kde se zamiluje do záhadného Angličana, který se zdá být její největší šancí na to, jak se dostat pryč. Brzy si však uvědomí, že může být ještě ve větším nebezpečí než ona. Film je adaptací románu Denise Johnsona. Nevázaná mladá americká novinářka a anglický obchodník s vazbami na ropný průmysl se náhodou setkávají v současné Nikaragui při plnění svých záhadných úkolů. Oba se do sebe vášnivě zamilují, přestože toho o své skutečné profesní identitě vědí jen málo. Zoufale se snaží utéct ze země, odkud je tamější mocné síly nechtějí nechat odejít. Snímek Hvězdy v poledne, natočený podle románu Denise Johnsona z roku 1986, je novou polohou režisérky Claire Denisové – jde o thriller ze současnosti plný politických intrik a jemné erotiky. Tato kombinace skvěle sedí oběma hereckým protagonistům, zejména vycházející hvězdě Margaret Qualleyové, která na plátně předvádí elektrizující výkon plný spontaneity a živelné vášně. Claire Denisová si pro tento film o teroru a deziluzi z lásky vybrala mezinárodní obsazení – do role Trish obsadila americkou herečku Margaret Qualleyovou (Once Upon a Time… in Hollywood, 2019), do role Daniela britského herce Joea Alwyna (The Favourite, 2018), do role agentů CIA Bennyho Safdieho (Licorice Pizza, 2021) a panamského herce Nicka Romana, který byl pro režisérku velkým objevem. Claire Denisová po natočení filmu Čokoláda pro svou tvorbu neustále objevuje nové lokace. Po natáčení v Africe a v Evropě si tentokrát vybrala Panamu, aby obešla nikaragujskou vládu, v jejímž čele je od roku 2007 bývalý sandanistický revolucionář Daniel Ortega.

      • Synonyma

        Yoav, izraelský mladík, který zrovna přišel do Paříže, se z poněkud komických důvodů ocitne nahý a bez všech osobních věcí v koupelně prázdného a studeného bytu. Zachrání ho Emile a Caroline, pár, který žije o patro výš. Yoav dostane peníze a oblečení, aby mohl začít nový život. I když utíká před svou rodnou zemí, kterou shledává jako „odpornou, páchnoucí, obscénní a sprostou“, před svojí identitou v pronikavé a ostré satiře Nadava Lapida uniknout nedokáže. Je jedno, jakým jazykem mluvíte, některých rodných synonym se prostě zbavit nelze.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:35

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:35

      • Jaký otec, takový syn

        Vybrali byste si svého biologického syna, nebo syna, o kterém jste si po šesti letech společného života mysleli, že je váš? Hirokazu Kore’eda, celosvětově uznávaný režisér filmů „Nikdo to neví“, „Nehybná chůze“ a „Přání“, se vrací na velkou obrazovku s další rodinou – rodinou uvrženou do muk kvůli telefonátu z nemocnice, kde se narodil jejich syn… Ryota si svou tvrdou prací vysloužil všechno, co má, a věří, že mu nic nebrání v cestě za dokonalým životem. Jednoho dne s manželkou Midori obdrží nečekaný telefonát z nemocnice. Jejich šestiletý syn Keita není „jejich“ syn – nemocnice jim dala špatné dítě. Ryota je nucen učinit rozhodnutí, které může změnit celý život – volit mezi „přírodou“ a „výchovou“. Sledovat Midoriinu oddanost ke Keitovi i poté, co zjistila jeho původ, a komunikovat s drsnou, ale starostlivou rodinou, která celou dobu vychovávala jeho biologického syna, se Ryota začíná ptát sám sebe: opravdu byl po všechny ty roky „otcem“? Dojemný příběh muže, jenž se konečně postaví sám sobě, když poprvé v životě narazí na nečekanou překážku.

      • Shorta

        Není jasné, co se přesně stalo, když byl devatenáctiletý Talib Ben Hassi v policejní vazbě. Policisté Jens a Mike jsou na běžné hlídce v kodaňském ghettu ve chvíli, kdy v rádiu oznámí Talibovu smrt. Zpráva roznítí nekontrolovatelnou vzpouru mezi mládeží v ghettu, která touží po odplatě. Najednou se oba policisté ocitnou v pasti a musí bojovat zuby nehty, aby našli cestu ven. Nadčasový thriller o policejní brutalitě a rasového napětí vás stejně jako francouzský film Bídníci nenechá chladným vůči násilí všude kolem.

      • Jít krást koně

        Listopad 1999. Sedmašedesátiletý Trond žije na samotě a těší se, že i Nový rok 2000 stráví sám. S příchodem zimy přišel na to, že má za souseda muže, kterého znal v dávném roce 1948. Tehdy v létě bylo Trondovi čerstvých patnáct let. Bylo to léto, kdy dospěl a poprvé ucítil vůni ženy, po které toužil. Stejné ženy, s níž jeho otec hodlal strávit zbytek života…

      • Kafarnaum

        Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.

      • Perské lekce

        Okupovaná Francie, 1942. Gilles je spolu s ostatními židy zatčen vojáky SS a poslán do tábora v Německu. Jen o vlásek unikne popravě, protože přísahá dozorcům, že není Žid, ale Peršan. Tato lež ho dočasně zachrání, ale je mu přidělen úkol na život a na smrt: učit perštinu velitele tábora Kocha, který sní o tom, že si po válce otevře restauraci v Íránu. Koch je den za dnem nedůvěřivější a Gillovi je jasné, že své tajemství už dlouho neudrží...

      • Je mi fajn, s.r.o

        Monique vede společenství Emauzy poblíž městečka Pau. Po letech se z ničeho nic vrátí její bratr Jacques - budižkničemu, kterého zajímá jediné: jak zbohatnout. Takže spíš než o rodinné shledání tu půjde o střet dvou odlišných světů. Další zářez na pažbu milovníků bizarních komedií jako Louise-Michel neb Na mamuta! z dílny autorské dvojice Benoît Delépine a Gustave Kervern.

      • Obřad

        Film je Bergmanovou reakcí na kritiku jeho divadelní tvorby. V devíti dějstvích rozehrává psychologické kafkovské drama, které svou smělostí a provokativností jistě překvapí.Tři herci jsou odsouzeni za obscénnost poté, co uvedou svou novou hru s názvem Obřad. V absurdním výslechu jsou pak konfrontováni se svými vnitřními démony a motivacemi. Nakonec se právník rozhodne prohlédnout si kontroverzní hru v privátním představení. Satirický obraz umění jako něčeho na hranici kolotočového atrakce a skutečné magie. Neradostný obraz zápasu umělce a státního aparátu, dvou šarlatánských a zakomplexovaných světů. Vše se odehrává jakoby v jednom prostoru, interiéry jsou nahrazeny minimem rekvizit a univerzálním plátnem. O to více pozornosti se věnuje hercům a o to více vyniká i iluzornost problémů a vykonstruovaného světa. Trio úspěšných divadelníků na jedné straně a ubohý soudce na straně druhé. A ani jedna strana nevyvolává sympatie. Jen záverečný rituál budí náznak naděje.Bergmanův skepticismus k vlastnímu světu i ke světu těch druhých sílil. Televizní formát ho vybudíl k absolutnímu minimalismu. Tato švédská televizní inscenace patří k vrcholným projevům existenciálně zaměřené angažované dramatické tvorby své doby.

      • Sparta

        Ewald se před lety přestěhoval do Rumunska. Teď je mu čtyřicet a chtěl by začít odznova. Opouští svoji přítelkyni a stěhuje se do vnitrozemí. S mladými chlapci z okolí promění chátrající školu na pevnost. Děti si užívají novou, bezstarostnou existenci. Brzy se však probudí nedůvěra vesničanů. Ewald je tak nucen čelit pravdě, kterou dlouho potlačoval. SPARTA je bratrským filmem RIMINI a závěrem diptychu Ulricha Seidla o nezvratnosti minulosti a o bolesti při hledání sebe samého.

      • Obřad

        Film je Bergmanovou reakcí na kritiku jeho divadelní tvorby. V devíti dějstvích rozehrává psychologické kafkovské drama, které svou smělostí a provokativností jistě překvapí.Tři herci jsou odsouzeni za obscénnost poté, co uvedou svou novou hru s názvem Obřad. V absurdním výslechu jsou pak konfrontováni se svými vnitřními démony a motivacemi. Nakonec se právník rozhodne prohlédnout si kontroverzní hru v privátním představení. Satirický obraz umění jako něčeho na hranici kolotočového atrakce a skutečné magie. Neradostný obraz zápasu umělce a státního aparátu, dvou šarlatánských a zakomplexovaných světů. Vše se odehrává jakoby v jednom prostoru, interiéry jsou nahrazeny minimem rekvizit a univerzálním plátnem. O to více pozornosti se věnuje hercům a o to více vyniká i iluzornost problémů a vykonstruovaného světa. Trio úspěšných divadelníků na jedné straně a ubohý soudce na straně druhé. A ani jedna strana nevyvolává sympatie. Jen záverečný rituál budí náznak naděje.Bergmanův skepticismus k vlastnímu světu i ke světu těch druhých sílil. Televizní formát ho vybudíl k absolutnímu minimalismu. Tato švédská televizní inscenace patří k vrcholným projevům existenciálně zaměřené angažované dramatické tvorby své doby.

      • Sparta

        Ewald se před lety přestěhoval do Rumunska. Teď je mu čtyřicet a chtěl by začít odznova. Opouští svoji přítelkyni a stěhuje se do vnitrozemí. S mladými chlapci z okolí promění chátrající školu na pevnost. Děti si užívají novou, bezstarostnou existenci. Brzy se však probudí nedůvěra vesničanů. Ewald je tak nucen čelit pravdě, kterou dlouho potlačoval. SPARTA je bratrským filmem RIMINI a závěrem diptychu Ulricha Seidla o nezvratnosti minulosti a o bolesti při hledání sebe samého.