• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Delete history

        Tři sousedé z předměstí se vyrovnávají s důsledky moderního světa sociálních sítí. Marie, může kvůli sexuální nahrávce ztratit respekt svého syna Bertrandová dcera, oběť online šikany a Christine, jejíž Uber hodnocení odmítá narůst. S pomocí skutečného hackera se odhodlají bojovat s mocnými větrnými mlýny současného života - s technologickými giganty. Možná jsou už od počátku poraženi, ale člověk nikdy neví ...

      • Hedi

        Debut tuniského režiséra Mohameda Ben Attiy je příběhem introvertního mladíka Hediho, který se má brzy oženit s půvabnou nevěstou, jež mu byla na základě rodinné domluvy přidělena. Muž trpící pod diktátem citově manipulativní matky však díky setkání se svobodomyslnou tanečnicí Rym postupně nalézá odvahu postavit se konvencím. Attiovo emotivní prolnutí emancipační love story se sociopolitickou alegorií bylo po dlouhých dvaceti letech prvním arabským titulem v berlínské hlavní soutěži a právem si odneslo dvě významné ceny.

      • Erotikon

        Manželství profesora entomologie a jeho znuděné ženy se začne rozpadat, když se o ni začnou ucházet hned dva ctitelé najednou – a tak si on taky najde jiný objekt vášně. Film Erotikon je švédská romantická komedie režiséra Mauritze Stillera z roku 1920, ve které hrají Tora Teje, Karin Molander, Anders de Wahl a Lars Hanson. Předlohou filmu byla divadelní hra A kék róka (Modrá liška) z roku 1917, jejímž autorem je maďarský dramatik Ferenc Herczeg. Příběh vypráví o profesorovi entomologie, který je posedlý sexuálním životem brouků, a o jeho bezstarostné manželce, o kterou se uchází dva nápadníci.

      • Údolí

        Bohatá a znuděná mladá žena se na Nové Guineji rozhodne následovat skupinu květinových dětí na expedici za dosud nezmapovaným, záhadným Údolím za mraky. Na cestě se poddá experimentům s halucinogenními drogami, exotickému sexu a životnímu stylu původních obyvatel Nové Guineje. Když se Viviane, manželka mladého diplomata, seznámí s okouzlujícím dobrodruhem a jeho hippies přáteli v lesích Papuy Nové Guiney, dojde ke střetu zcela rozdílných světů. Skupina, vedená enigmatickým vizionářem Gaetanem, přiměje Vivian, aby se přidala k jejich expedici za dosud nezmapovaným záhadným údolím.

      • Erotikon

        Manželství profesora entomologie a jeho znuděné ženy se začne rozpadat, když se o ni začnou ucházet hned dva ctitelé najednou – a tak si on taky najde jiný objekt vášně. Film Erotikon je švédská romantická komedie režiséra Mauritze Stillera z roku 1920, ve které hrají Tora Teje, Karin Molander, Anders de Wahl a Lars Hanson. Předlohou filmu byla divadelní hra A kék róka (Modrá liška) z roku 1917, jejímž autorem je maďarský dramatik Ferenc Herczeg. Příběh vypráví o profesorovi entomologie, který je posedlý sexuálním životem brouků, a o jeho bezstarostné manželce, o kterou se uchází dva nápadníci.

      • Údolí

        Bohatá a znuděná mladá žena se na Nové Guineji rozhodne následovat skupinu květinových dětí na expedici za dosud nezmapovaným, záhadným Údolím za mraky. Na cestě se poddá experimentům s halucinogenními drogami, exotickému sexu a životnímu stylu původních obyvatel Nové Guineje. Když se Viviane, manželka mladého diplomata, seznámí s okouzlujícím dobrodruhem a jeho hippies přáteli v lesích Papuy Nové Guiney, dojde ke střetu zcela rozdílných světů. Skupina, vedená enigmatickým vizionářem Gaetanem, přiměje Vivian, aby se přidala k jejich expedici za dosud nezmapovaným záhadným údolím.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:00

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:00

      • Goliáš

        Pro sedmnáctiletého Kimmieho přichází dospělost až příliš rychle. Jeho otec nastupuje do vězení, aby si odpykal trest, a od syna se očekává, že naváže na jeho kriminální činnost. Kimmie ale není na něco podobného připravený. Drama zasazené do neutěšeného průmyslového města kdesi ve Švédsku je zneklidňujícím obrazem společenských proměn země i rozpadu tradičních patriarchálních struktur.

      • Věž. Jasný den

        Mula žije s rodinou na vesnici. Těsně před svatým přijímáním její dcery se objevuje Mulina sestra Kaja. Kaja je biologickou matkou dívky, ale před šesti lety bezestopy zmizela. Rodina věří ve smíření, ale Mula se obává, že si Kaja přišla vzít dceru zpátky. Mezitím se odehraje série zvláštních metafyzických událostí a Kajina přítomnost vyvolává v lidech proměny. Mulin strach se stupňuje, chce se setry zbavit. Ale Kaja přišla z nějakého důvodu.

      • Erotikon

        Manželství profesora entomologie a jeho znuděné ženy se začne rozpadat, když se o ni začnou ucházet hned dva ctitelé najednou – a tak si on taky najde jiný objekt vášně. Film Erotikon je švédská romantická komedie režiséra Mauritze Stillera z roku 1920, ve které hrají Tora Teje, Karin Molander, Anders de Wahl a Lars Hanson. Předlohou filmu byla divadelní hra A kék róka (Modrá liška) z roku 1917, jejímž autorem je maďarský dramatik Ferenc Herczeg. Příběh vypráví o profesorovi entomologie, který je posedlý sexuálním životem brouků, a o jeho bezstarostné manželce, o kterou se uchází dva nápadníci.

      • Yomeddine

        Bešaj žije v koptské kolonii pro leprotiky, kam ho jako dítě umístila jeho rodina. Má tu manželku a práci, která spočívá ve sbírání věcí na smetišti. Když manželka umírá, zbývá stárnoucímu muži v srdci jen velké prázdno a naléhavá nutnost něco změnit. Rozhodne se k riskantnímu podniku – se svým oslem a rozhrkanou károu se vydává na cestu, na jejímž konci, jak Bešaj doufá, se setká s otcem. Pro muže se zohaveným tělem představuje podobný podnik životní výzvu, kterou mu ulehčí společník, malý kluk s nezapomenutelným jménem Obama. Yomeddine je road movie o důstojnosti a odvaze přijmout jinakost, která se na první pohled může zdát ohyzdná.

      • Hedi

        Debut tuniského režiséra Mohameda Ben Attiy je příběhem introvertního mladíka Hediho, který se má brzy oženit s půvabnou nevěstou, jež mu byla na základě rodinné domluvy přidělena. Muž trpící pod diktátem citově manipulativní matky však díky setkání se svobodomyslnou tanečnicí Rym postupně nalézá odvahu postavit se konvencím. Attiovo emotivní prolnutí emancipační love story se sociopolitickou alegorií bylo po dlouhých dvaceti letech prvním arabským titulem v berlínské hlavní soutěži a právem si odneslo dvě významné ceny.

      • Pacifiction

        Na ostrově ve Francouzské Polynésii žije velvyslanec, muž s bouřlivou náturou a zkušený diplomat, mezi nejvyššími patry politiky a nejnižší sociální vrstvou svých spoluobčanů. Objevují se zvěsti: byla spatřena ponorka, jejíž strašidelná přítomnost by mohla předznamenávat návrat francouzských jaderných testů. "Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu."

      • Bratři Lumiérové

        Výjimečný snímek Bratři Lumiérové není tradičním filmovým dílem. Filmoví historici Thierry Frémaux a Bertrand Tavernier vybrali a seřadili 108 krátkých snímků, které vytvořili před více než sto dvaceti lety bratři Louis a Auguste Lumierové, vynálezci kinematografie. 50 vteřin dlouhé filmy jsou precizně zrestaurované pro digitální projekci a nabízejí mimořádně hodnotné svědectví o kulturním a technologickém rozvoji na přelomu 19. a 20. století.

      • Leonora addio

        Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.

      • Písně země

        Hornatá krajina Norska tvoří monumentální kulisu tohoto filmového zážitku z přírody. Na pozadí velkolepé existenciální cesty, jejímž lidským rozměrem jsou režisérčini rodiče, se rýsují prapůvodní síly země. Margreth Olin vytvořila ohromující filmové dílo o životě, smrti, přírodě a prosté přítomnosti ve světě. Na pozadí závratně nádherných horských scenérií rodného Norska se Margreth Olin vydává na existenciální cestu s vlastními stárnoucími rodiči, jejichž lidská přítomnost slouží jako měřítko rozlehlosti nekonečných přírodních prostor. Její rodina zde odpradávna žije bok po boku s přírodou navzdory dobám, kdy prapůvodní síly země ukazují svou nemilosrdnou tvář. Vzájemná láska a celoživotní věrnost jejích rodičů jsou tichým svědectvím o tom, jak se příroda odráží v lidské duši a naopak. Ale ani ta nejpevnější hora není neměnná – a už vůbec ne v době, jako je ta naše. Míra pozornost k detailům v této vizionářské lyrické básni Margreth Olin o její zemi přesahuje vše, co jste dosud na velkém plátně mohli vidět. Tento film je rozhodně třeba zažít v kině.

      • Leonora addio

        Tři roky po ztrátě svého bratra Vittoria, se kterým sdílel celou svou kariéru, se Paolo Taviani vrací k dílům Luigiho Pirandella, jehož díla bratrská dvojice již dříve adaptovala, a to v letech 1984 (Kaos) a 1998 (Ty se směješ). V souladu s vizí sicilského dramatika není film vůbec tím, čím se zdá být. Název sice může pocházet z novely z roku 1910, ale po žárlivosti protkané zápletce této knihy není ani stopa. Místo toho se pozornost soustředí na samotného Pirandella, respektive jeho popel, který je převezen z přeplněného pohřebiště ve fašistickém Římě na místo jeho současného trvalého odpočinku na Sicílii. S filmem se vydáváme na cestu, která nás provede poválečnou Itálií a jejími zfilmovanými vzpomínkami díky záběrům z filmových týdeníků, amatérských filmů a fragmentům neorealismu. Poté, co ve filmu Leonora addio pohřbíme mistra, snímek přeřadí rychlost z road movie na filmovou adaptaci, kdy si vybere jiný Pirandellův příběh – konkrétně ten poslední, napsaný krátce před jeho smrtí v roce 1936. Od rozloučení s titulem až po jeho návrat k posledním slovům spisovatele. Je těžké nebrat toto dílo – tak svobodné, a přesto tolik součástí světa Tavianiho – jako dojemné bratrské rozloučení. Dílo, které stejně jako v roce 2012 vítěz Zlatého medvěda Caesar musí zemřít, opět využívá kinematografii k tomu, aby napomohl literatuře a historii promluvit.

      • Písně země

        Hornatá krajina Norska tvoří monumentální kulisu tohoto filmového zážitku z přírody. Na pozadí velkolepé existenciální cesty, jejímž lidským rozměrem jsou režisérčini rodiče, se rýsují prapůvodní síly země. Margreth Olin vytvořila ohromující filmové dílo o životě, smrti, přírodě a prosté přítomnosti ve světě. Na pozadí závratně nádherných horských scenérií rodného Norska se Margreth Olin vydává na existenciální cestu s vlastními stárnoucími rodiči, jejichž lidská přítomnost slouží jako měřítko rozlehlosti nekonečných přírodních prostor. Její rodina zde odpradávna žije bok po boku s přírodou navzdory dobám, kdy prapůvodní síly země ukazují svou nemilosrdnou tvář. Vzájemná láska a celoživotní věrnost jejích rodičů jsou tichým svědectvím o tom, jak se příroda odráží v lidské duši a naopak. Ale ani ta nejpevnější hora není neměnná – a už vůbec ne v době, jako je ta naše. Míra pozornost k detailům v této vizionářské lyrické básni Margreth Olin o její zemi přesahuje vše, co jste dosud na velkém plátně mohli vidět. Tento film je rozhodně třeba zažít v kině.