Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Ztracené Iluze
Lucien je mladý neznámý básník, žijící ve Francii 19. století, který do svého bytí vkládá velké naděje a ambice. Opouští rodinnou tiskárnu v kraji, z něhož pochází, aby zkusil najít štěstí v Paříži po boku své patronky. V tomto úžasném městě se brzy ocitá vydaný napospas vlastnímu osudu a postupně objevuje zákulisí světa zisku a přetvářky. Lidskou komedii, ve které je možné vše koupit či prodat: literární věhlas i tištěná média, politiku i city, pověst i duši. Lucien bude milovat, bude trpět a vystřízliví ze svých iluzí. Film je adaptací slavného románu Honoré de Balzaca.
Margrete - Královna severu
Píše se rok 1402. Margrete dosáhla toho, co se ještě žádnému muži nepodařilo. Spojila Dánsko, Norsko a Švédsko do mírově orientované unie, kterou sama řídí prostřednictvím svého mladého adoptovaného syna Erika. Svazek je však sužován nepřáteli, a Margrete proto plánuje sňatek Erika a anglické princezny. Spojenectví s Anglií by mělo unii zajistit status nové evropské velmoci, avšak právě vznikající spiknutí má zničit Margrete a vše, v co věří. Režisérka Charlotte Sieling má za sebou dlouhou kariéru jedné z nejuznávanějších dánských režisérek v televizních seriálech, jako je Vláda (2013), Vražda (2009), Most (2011), Those Who Kill (2014) a americký seriál Ve jménu vlasti (2018). S MARGRETE – KRÁLOVNOU SEVERU přenese Charlotte Sieling na plátno jeden z největších příběhů severských zemí – příběh jedné z nejmocnějších žen evropských dějin.
Tralala
Čtyřicátník Tralala se živí jako pouliční zpěvák v Paříži. Jednoho večera potká mladou ženu, která mu zanechá jen jeden jediný odkaz před tím, než zmizí: „Hlavně nebuďte sám sebou.“ Zdálo se mu to? Opouští Paříž a nakonec najde v Lurdech tu, do které již byl zamilovaný. Ona si jej však nepamatuje. Ale jedna šedesátnice plná života poznává v Tralalovi svého syna Pata, který zmizel před dvaceti lety ve Spojených státech. Tralala se rozhodne převzít úlohu syna. Objeví novou rodinu a v sobě najde génia, kterého nikdy neměl.
Margrete - Královna severu
Píše se rok 1402. Margrete dosáhla toho, co se ještě žádnému muži nepodařilo. Spojila Dánsko, Norsko a Švédsko do mírově orientované unie, kterou sama řídí prostřednictvím svého mladého adoptovaného syna Erika. Svazek je však sužován nepřáteli, a Margrete proto plánuje sňatek Erika a anglické princezny. Spojenectví s Anglií by mělo unii zajistit status nové evropské velmoci, avšak právě vznikající spiknutí má zničit Margrete a vše, v co věří. Režisérka Charlotte Sieling má za sebou dlouhou kariéru jedné z nejuznávanějších dánských režisérek v televizních seriálech, jako je Vláda (2013), Vražda (2009), Most (2011), Those Who Kill (2014) a americký seriál Ve jménu vlasti (2018). S MARGRETE – KRÁLOVNOU SEVERU přenese Charlotte Sieling na plátno jeden z největších příběhů severských zemí – příběh jedné z nejmocnějších žen evropských dějin.
Tralala
Čtyřicátník Tralala se živí jako pouliční zpěvák v Paříži. Jednoho večera potká mladou ženu, která mu zanechá jen jeden jediný odkaz před tím, než zmizí: „Hlavně nebuďte sám sebou.“ Zdálo se mu to? Opouští Paříž a nakonec najde v Lurdech tu, do které již byl zamilovaný. Ona si jej však nepamatuje. Ale jedna šedesátnice plná života poznává v Tralalovi svého syna Pata, který zmizel před dvaceti lety ve Spojených státech. Tralala se rozhodne převzít úlohu syna. Objeví novou rodinu a v sobě najde génia, kterého nikdy neměl.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:15
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:15
Emigranti
V polovině 19. století odešly ze Skandinávie miliony obyvatel kvůli hladu a hmotné nouzi do Ameriky s nadějí lepšího života. V tomto monumentálním příběhu sledujeme Kristínu, Karla-Oskara a jejich malé děti, kteří v 50. letech 19. století opouštějí chudé Švédsko a vydávají se na dlouhou a nebezpečnou cestu přes Atlantik do divoké Severní Ameriky. Tato nová stylová adaptace Emigrantů od mezinárodně uznávaného norského režiséra Erika Poppeho (Utoya, 22. července, Králův nesouhlas) s Lisou Carlehed (Tunel) a Gustavem Skarsgardem (Vikingové) v hlavních rolích je epickým historickým dramatem, založeným na literární předloze Vilhelma Moberga. Film Emigranti, v němž se objevuje i švédská popová senzace Tove Lo, Sofia Helin a Leny Strömdahlová, vyniká jako poutavý a nadčasový příběh o tom, kým jsme, kam patříme a jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili naše děti a dosáhli svých snů.
Casablanca Beats
Bývalý rapper Anas přijal práci v kulturním centru v dělnické čtvrti v Casablance. Jeho studenti, povzbuzeni svým novým učitelem, se pokusí osvobodit od omezujících tradic, aby vyjádřili své vášně a sami sebe prostřednictvím hip-hopu...
Ztracené Iluze
Lucien je mladý neznámý básník, žijící ve Francii 19. století, který do svého bytí vkládá velké naděje a ambice. Opouští rodinnou tiskárnu v kraji, z něhož pochází, aby zkusil najít štěstí v Paříži po boku své patronky. V tomto úžasném městě se brzy ocitá vydaný napospas vlastnímu osudu a postupně objevuje zákulisí světa zisku a přetvářky. Lidskou komedii, ve které je možné vše koupit či prodat: literární věhlas i tištěná média, politiku i city, pověst i duši. Lucien bude milovat, bude trpět a vystřízliví ze svých iluzí. Film je adaptací slavného románu Honoré de Balzaca.
Všechny mé dopisy spal
Příběh o tom, jak vášeň, žárlivost a hněv ovlivňují 70 let vztahu, v němž se propojuje několik generací. Milostný vztah, který vzplane v tomto vášnivém dramatu, má nečekané následky. Podmanivý příběh, založený na skutečných událostech, propojuje tři časové linie a ukazuje vlny vášně, žárlivosti a hněvu, vznikající v mezilidských vztazích a zasahujících celé generace. Ústřední postavou je Karin Stolpe, jež na svých bedrech nese celou šířku příběhu, odehrávajícího se ve 30. letech 20. století. Film zobrazuje její složitý vztah s manželem Svenem Stolpem a vášnivý milostný vztah s Olofem Lagercrantzem. Jak její rozhodnutí ovlivní budoucí generace? Film vznikl na motivy úspěšného stejnojmenného románu Alexe Schulmanna Všechny moje dopisy spalte (Bränn alla mina brev) v režii mezinárodně uznávaného režiséra Björna Rungeho (Žena, 2017). Na půdorysu vášnivého dramatu, přesahujícího generace, se setkávají mezinárodní hvězdy Bill Skarsgard (To, 2017 a To Kapitola 2, 2019), Asta Kamma August (Dohoda, 2021). Hvězdnému obsazení odpovídají hlavní postavy Sven, Karin a Olof. Mezi herci se rovněž objeví Sverrir Gudnason (Borg vs. McEnroe, 2017) a Sonja Richter (Den, kdy jsme umřeli, 2020).
Blízko
Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.
Divoch
V zoufalé snaze překonat krizi středního věku Martin utekl ze společnosti, aby žil v lese. Obstaral si luk a výstroj jeskynního muže, ale pravdou je, že přežívá jen tak tak. Jednoho dne narazí na Musu, drogového dealera, který je zraněný a na útěku. V naději, že uniknou mnoha problémům, se excentrické duo vydává na hektickou jízdu napříč fjordy. Pronásledován místní policií, rozzuřeným Vikingem, násilníky a – v neposlední řadě – svou rodinou!
Hudba
Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.
Všechno bude v pohodě
Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.
Hudba
Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.
Všechno bude v pohodě
Zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Sochy z minulosti jsou pryč a vztyčují se nové, aby potlačily vůli lidu. Z písečné pouště se tyčí megalit – nebo spíše zmenšený model takové krajiny. „Jsem archiv,“ říká mladý ženský hlas, zatímco zlověstná smyčcová hudba přibíjí diváky do sedadel. Tento úvod připravuje půdu pro narativní a figurativní jazyk hutné mnemotechnické eseje Rithy Panh, která pomocí ohromujících dioramat vypráví dystopický příběh jednadvacátého století. Po století genocidních ideologií a destruktivního speciesismu si zvířata zotročila lidi a ovládla svět. Na vlně naděje byly odstraněny sochy minulosti, ale vznikají nové, aby potlačily vůli lidu. Nyní je to planeta opic, divokých prasat a lvů a zoologická revoluce zvrátí a obnoví zvěrstva 20. století. Když zvířecí postavy sledují filmové archivy našeho světa, připadají si, jako by se Lumiere přenesl do filmu Méliese nebo Willise H. O’Briena. Všichni dobře víme, že historie se opakuje nejprve jako tragédie, pak jako fraška. Nyní nadešel čas, aby tato fraška, v níž „politický jazyk obývá naše sny a stravuje nás“, umožnila vzniknout „půvabné a něžné neposlušnosti“.
