
Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Brankář
Brankář přináší dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu…
Michael Kolhaas
Cevenny, 16. století. Obchodník s koňmi jménem Michael Kohlhaas vede spokojený a zajištěný rodinný život. Ve chvíli, kdy však tento zbožný, poctivý muž zakusí nespravedlnost bohatého lorda, seskupí armádu a v boji za svá práva se nebojí uvrhnout celou krajinu do nebezpečí. Chladný a krvavý středověký epos, kterému v hlavní roli dominuje Mads Mikkelsen. Michael Kohlhaas je strhující příběh pomsty, spravedlnosti a vzpoury.
Hudba
Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.
Michael Kolhaas
Cevenny, 16. století. Obchodník s koňmi jménem Michael Kohlhaas vede spokojený a zajištěný rodinný život. Ve chvíli, kdy však tento zbožný, poctivý muž zakusí nespravedlnost bohatého lorda, seskupí armádu a v boji za svá práva se nebojí uvrhnout celou krajinu do nebezpečí. Chladný a krvavý středověký epos, kterému v hlavní roli dominuje Mads Mikkelsen. Michael Kohlhaas je strhující příběh pomsty, spravedlnosti a vzpoury.
Hudba
Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:40
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:40
Margrete - Královna severu
Píše se rok 1402. Margrete dosáhla toho, co se ještě žádnému muži nepodařilo. Spojila Dánsko, Norsko a Švédsko do mírově orientované unie, kterou sama řídí prostřednictvím svého mladého adoptovaného syna Erika. Svazek je však sužován nepřáteli, a Margrete proto plánuje sňatek Erika a anglické princezny. Spojenectví s Anglií by mělo unii zajistit status nové evropské velmoci, avšak právě vznikající spiknutí má zničit Margrete a vše, v co věří. Režisérka Charlotte Sieling má za sebou dlouhou kariéru jedné z nejuznávanějších dánských režisérek v televizních seriálech, jako je Vláda (2013), Vražda (2009), Most (2011), Those Who Kill (2014) a americký seriál Ve jménu vlasti (2018). S MARGRETE – KRÁLOVNOU SEVERU přenese Charlotte Sieling na plátno jeden z největších příběhů severských zemí – příběh jedné z nejmocnějších žen evropských dějin.
Divoch
V zoufalé snaze překonat krizi středního věku Martin utekl ze společnosti, aby žil v lese. Obstaral si luk a výstroj jeskynního muže, ale pravdou je, že přežívá jen tak tak. Jednoho dne narazí na Musu, drogového dealera, který je zraněný a na útěku. V naději, že uniknou mnoha problémům, se excentrické duo vydává na hektickou jízdu napříč fjordy. Pronásledován místní policií, rozzuřeným Vikingem, násilníky a – v neposlední řadě – svou rodinou!
Tralala
Čtyřicátník Tralala se živí jako pouliční zpěvák v Paříži. Jednoho večera potká mladou ženu, která mu zanechá jen jeden jediný odkaz před tím, než zmizí: „Hlavně nebuďte sám sebou.“ Zdálo se mu to? Opouští Paříž a nakonec najde v Lurdech tu, do které již byl zamilovaný. Ona si jej však nepamatuje. Ale jedna šedesátnice plná života poznává v Tralalovi svého syna Pata, který zmizel před dvaceti lety ve Spojených státech. Tralala se rozhodne převzít úlohu syna. Objeví novou rodinu a v sobě najde génia, kterého nikdy neměl.
Tak i na zemi
Srdečný příběh o lidech v malé dědině Ljusaker v nejsevernější části Švédska. Dojemný a vtipný příběh o lásce, hudbě a tanci a jejich síle měnit lidi.
Všechny mé dopisy spal
Příběh o tom, jak vášeň, žárlivost a hněv ovlivňují 70 let vztahu, v němž se propojuje několik generací. Milostný vztah, který vzplane v tomto vášnivém dramatu, má nečekané následky. Podmanivý příběh, založený na skutečných událostech, propojuje tři časové linie a ukazuje vlny vášně, žárlivosti a hněvu, vznikající v mezilidských vztazích a zasahujících celé generace. Ústřední postavou je Karin Stolpe, jež na svých bedrech nese celou šířku příběhu, odehrávajícího se ve 30. letech 20. století. Film zobrazuje její složitý vztah s manželem Svenem Stolpem a vášnivý milostný vztah s Olofem Lagercrantzem. Jak její rozhodnutí ovlivní budoucí generace? Film vznikl na motivy úspěšného stejnojmenného románu Alexe Schulmanna Všechny moje dopisy spalte (Bränn alla mina brev) v režii mezinárodně uznávaného režiséra Björna Rungeho (Žena, 2017). Na půdorysu vášnivého dramatu, přesahujícího generace, se setkávají mezinárodní hvězdy Bill Skarsgard (To, 2017 a To Kapitola 2, 2019), Asta Kamma August (Dohoda, 2021). Hvězdnému obsazení odpovídají hlavní postavy Sven, Karin a Olof. Mezi herci se rovněž objeví Sverrir Gudnason (Borg vs. McEnroe, 2017) a Sonja Richter (Den, kdy jsme umřeli, 2020).
Svět včerejška
Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“
Neuvěřitelné, ale pravdivé
Alain a Marie se přestěhovali do vysněného domu na předměstí. Realitní makléř je ale varoval: to, co je ve sklepě, jim může navždy změnit život. Quentin Dupieux, jeden z nejexcentričtějších filmových tvůrců, má zdánlivě nevyčerpatelný zdroj bizarních nápadů, na nichž staví s komickou brilantností sobě vlastní. Alain a Marie jsou na prohlídce domu na klidném předměstí. Realitní makléř je varuje, že to, co se skrývá ve sklepě, jim obrátí život naruby. Manželé se ohromeni a nadšeni tím, co objeví, rozhodnou nemovitost koupit. Když k nim na večeři přijde Alainův drzý šéf a jeho přítelkyně, pokušení podělit se o neuvěřitelnou (ale pravdivou!) informaci je silné. Marie je však odhodlána udržet ji v tajnosti. Začne být sklepem posedlá a nemůže si pomoci, aby se tam nevydala... Quentin Dupieux, jeden z nejexcentričtějších filmových tvůrců, má zdánlivě nevyčerpatelný zdroj bizarních nápadů, na nichž s komickou genialitou staví. Svým hercům opět velkoryse poskytl příležitost zahrát si nezapomenutelně bizarní postavy. Populární francouzští herci Alain Chabat a Léa Druckerová svými mladistvými výkony přispívají k satirickému diskurzu o lidské posedlosti a propůjčují odpovídající rysy dvojici čelící neobvyklé výzvě. Anais Demoustierová ztvárnila promiskuitní mladou ženu s tou správnou dávkou inteligentní lehkosti. A co jiného říci o neokoukaném výkonu Benoîta Magimela, než že je to jednoznačně herec na vrcholu kariéry, který je schopen všeho.
Hudba
Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.
Poslední Mohykán
Uprostřed bojů mezi Francií a Indiány se nejstarší dcera britského důstojníka zamiluje do indiánského spojence, který je posledním žijícím válečníkem jeho kmene Mohykánů.
Hudba
Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.
Poslední Mohykán
Uprostřed bojů mezi Francií a Indiány se nejstarší dcera britského důstojníka zamiluje do indiánského spojence, který je posledním žijícím válečníkem jeho kmene Mohykánů.

