• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Králové videa

        Z dílny produkčních společností Artactive production a Blackout productions přichází dokument, který vás jako pomyslný DeLorean vezme zpět do časů, kdy našim videím vládly rychlodabingy, filmy se nakupovaly na černých burzách a hromadně se pořádaly domácí videoprojekce. Pojďte se podívat, jak na svoji dobu vzpomínají tehdejší piráti, dabéři, distributoři a vůbec všichni ti, díky kterým jsme měli čím naše videa krmit.

      • Můžeme být také mrtví

        Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy.

      • Úsměvy letní noci

        Právník Frederik Egerman je mužem ve středním věku, který je ženatý s mnohem mladší Anne, přestože touží po své bývalé milence, herečce Desiree Armfeldt. Mezitím co se Frederik snaží obnovit ztracený kontakt s Desiree a natrefí na jejího současného milence Malcolma, mezi mladičkou Anne a Frederikovým synem Henrikem, budoucím kněžím, se rozvíjí vztah, který by mohl být silnější než přátelství. Na naléhání intrikující Desiree, která se touží zbavit Malcolma a získat zpět Frederika, její matka uspořádá večírek a milenecké dvojice pozve na víkend do svého letního sídla. Během jedné letní noci se tak u jednoho stolu sejdou Malcolm, Frederik a jejich manželky, Henrik a svůdná Desiree. Šestici postav, které si lžou a navzájem se balamutí, doplňuje Annina služka Petra a matčin sluha Frid. Pod vlivem speciálního vína, které podává matka Desiree, se letní noční večírek změní na spleť intrik a milostných her s cílem ovládnout zákony přitažlivosti, ale také odhalit skutečný cit a tajemství minulosti.

      • Děti těch druhých

        Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.

      • Úsměvy letní noci

        Právník Frederik Egerman je mužem ve středním věku, který je ženatý s mnohem mladší Anne, přestože touží po své bývalé milence, herečce Desiree Armfeldt. Mezitím co se Frederik snaží obnovit ztracený kontakt s Desiree a natrefí na jejího současného milence Malcolma, mezi mladičkou Anne a Frederikovým synem Henrikem, budoucím kněžím, se rozvíjí vztah, který by mohl být silnější než přátelství. Na naléhání intrikující Desiree, která se touží zbavit Malcolma a získat zpět Frederika, její matka uspořádá večírek a milenecké dvojice pozve na víkend do svého letního sídla. Během jedné letní noci se tak u jednoho stolu sejdou Malcolm, Frederik a jejich manželky, Henrik a svůdná Desiree. Šestici postav, které si lžou a navzájem se balamutí, doplňuje Annina služka Petra a matčin sluha Frid. Pod vlivem speciálního vína, které podává matka Desiree, se letní noční večírek změní na spleť intrik a milostných her s cílem ovládnout zákony přitažlivosti, ale také odhalit skutečný cit a tajemství minulosti.

      • Děti těch druhých

        Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:45

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:45

      • Alcarrás

        Život rodiny pěstitelů broskví v malé vesnici v Katalánsku se změní, když majitel velkostatku zemře a jeho dědic se rozhodne půdu prodat, čímž ohrozí její rodinné živobytí. Rodina Soléových tráví každé léto sběrem broskví ve svém sadu v Alcarras, malé vesnici ve španělském Katalánsku. Letošní úroda však může být jejich poslední, protože jim hrozí vystěhování. Nové plány s pozemkem, které zahrnují kácení broskvoní a instalaci solárních panelů, způsobují v této početné a semknuté rodině rozkol. Poprvé čelí nejisté budoucnosti a riskují, že přijdou nejen o svůj sad. Po svém krásném debutu Léto 1993 Carla Simón znovu čerpá ze svých zkušeností s venkovským životem na katalánském venkově, kde je lidská činnost součástí koloběhu řízeného ročními obdobími v rozmarném klimatu.

      • Nafukovací panna

        Nafukovací panna v životní velikosti žije v omšelém tokijském bytě. Nedokáže mluvit ani se pohnout, ale je jediným společníkem pro svého majitele. Muž ve středním věku s ní mluví, koupe ji a každý den po práci se s ní miluje. Když se ale jednoho dne jeho představy promění v realitu, zaběhlá rutina se přeruší: nafukovací panna zničehonic ožije a stane se oduševnělou jako každý jiný člověk. Podobně jako novorozeně vůbec nerozumí tomu, co se okolo ní děje ví však, že za okny bytu se skrývá svět, který čeká na prozkoumání. Když se vydá ven, je fascinována vším, co vidí, ale přestože potká spoustu odlišných lidí, nikdo ji nedokáže tak docela odpovědět na to, co vůbec znamená „být naživu“. Ve chvíli, kdy se nafukovací panna zatoulá do videopůjčovny, se však její život jednou provždy změní. Potká prodavače Junichiho, do něhož se na první pohled zamiluje. Nafukovací panna je romantická fantazijní jízda, která prozkoumává složitost lásky a ztráty, radosti a bolesti, představ a skutečnosti. Mezinárodně oceňovaný režisér Kore-eda Hirokazu se vrací s hořkosladkým milostným příběhem, ohledávajícím záludnost a křehkost lidské existence.

      • Úsměvy letní noci

        Právník Frederik Egerman je mužem ve středním věku, který je ženatý s mnohem mladší Anne, přestože touží po své bývalé milence, herečce Desiree Armfeldt. Mezitím co se Frederik snaží obnovit ztracený kontakt s Desiree a natrefí na jejího současného milence Malcolma, mezi mladičkou Anne a Frederikovým synem Henrikem, budoucím kněžím, se rozvíjí vztah, který by mohl být silnější než přátelství. Na naléhání intrikující Desiree, která se touží zbavit Malcolma a získat zpět Frederika, její matka uspořádá večírek a milenecké dvojice pozve na víkend do svého letního sídla. Během jedné letní noci se tak u jednoho stolu sejdou Malcolm, Frederik a jejich manželky, Henrik a svůdná Desiree. Šestici postav, které si lžou a navzájem se balamutí, doplňuje Annina služka Petra a matčin sluha Frid. Pod vlivem speciálního vína, které podává matka Desiree, se letní noční večírek změní na spleť intrik a milostných her s cílem ovládnout zákony přitažlivosti, ale také odhalit skutečný cit a tajemství minulosti.

      • Scarborn

        Jaro 1794, v Polsku panuje neklid. Do země se vrací generál Tadeusz „Kos“ Kościuszko a plánuje mobilizovat polskou šlechtu a rolníky, aby vyvolal povstání proti Rusům. Doprovází ho jeho věrný přítel a bývalý otrok Domingo. Kościuszka pronásleduje nemilosrdný kapitán ruské kavalerie Dunin, který se snaží generála zajmout dřív, než vyvolá národní povstání.

      • V prach se navrátíš

        Ma a Kuej-jing vedou podobně osamocený a složitý život. Ma je zdrženlivý farmář, poslední z rodiny, který zůstal svobodný Kuej-jing je invalidní a neplodná a dávno překročila věk, který je na čínském venkově považován za věk na vdávání. Zdá se, že jejich domluvený sňatek, který má spojit dva lidi zvyklé na izolaci a ponížení, je nutí do vztahu, který jim oběma život ještě zhorší. Místo toho se však chopí příležitosti povznést se nad sebe sama a objevit svůj společný osud. Naučí se, jak se stát blízkými společníky, jak spolu mluvit, jak se o sebe vzájemně starat a dokonce jak se usmívat. To vše navzdory tvrdé práci, kterou od nich vyžaduje jejich archetypální pouto se zemí, a zkouškám, které je na jejich společné cestě čekají. Na pozadí témat, jako je vykořisťování zemědělských dělníků, nucená urbanizace, vykořenění tradic a chudoba, upřednostňuje Li Ruijun, který se vrací do svého rodiště Gaotai v severní provincii Gansu, pohled hlavních postav na svět s jeho přirozenou naivitou a křehkostí prostřednictvím projevu důvěry a lásky, který filmu dodává jemnou něhu a hlubokou lidskost.

      • Houria

        Houria je nadaná tanečnice z Alžíru, která přes den uklízí v domácnostech a v noci sází na nelegální zápasy. Její sen, že se stane baletkou, se rozplyne, když ji zlomí fyzické napadení, po kterém není schopna komunikovat. Alžír. Pětadvacetiletá Houria je nadaná tanečnice, která sní o tom, že se stane členkou souboru alžírského státního baletu. Aby si vydělala na živobytí, pracuje přes den jako uklízečka a v noci sází na nelegální zápasy. Když vyhraje sázku na výsledek finálového zápasu, napadne ji Ali, který chce dostat zpátky své peníze. Když se Houria probudí v nemocnici, její prognóza je nedobrá: není schopna mluvit a je jasné, že už nikdy nebude tančit. Svého snu se však odmítá vzdát a ze všech sil se snaží, aby se uzdravila. V rehabilitačním centru se setkává s dalšími ženami, které život podobně zasáhl. Houria se rozhodne, že jim pomůže, aby se uzdravily a postavily na vlastní nohy – tím, že je naučí tančit.

      • Disco Boy

        Po náročné cestě napříč Evropou se Alexej dostává do Paříže a hlásí se do francouzské cizinecké legie – elitní, výběrové vojenské jednotky, do níž může každý cizinec vstoupit bez dokladů a získat francouzský pas. V deltě řeky Niger bojuje Jomo proti ropným společnostem, které ohrožují existenci vesnice, kde žije. Jeho sestra Udoka však sní o útěku, protože je jí jasné, že je už všechno ztraceno. Za hranicemi, mezi životem a smrtí, se jejich osudy protnou. Alexej je mladý Bělorus utíkající před minulostí, kterou musí pohřbít. Uzavírá jakousi faustovskou smlouvu a výměnou za příslib francouzského občanství vstupuje do cizinecké legie. Daleko v deltě řeky Niger žije Jomo, revoluční aktivista zapojený do ozbrojeného boje na obranu své komunity. Alexej je voják, Jomo partyzánský bojovník. Kvůli další nesmyslné válce se jejich osudy protnou. Co je to „jinakost“ a jak ji vnímáme v souvislosti s tím, kým jsme, když procházíme životem, překračujeme hranice a zjišťujeme, že obýváme neustále se měnící fyzický a duševní prostor? Giacomo Abbruzzese tyto otázky zkoumá s pozoruhodným smyslem pro bezprostřední myšlení a velkou vynalézavostí ve vizuálně pozoruhodném díle, které je plné poezie a napětí. Lidé upadají do transu, díky němuž se o sobě dozvídají nové věci a skrze otevřenější komunikaci s druhými přestávají myslet jen na sebe. Toto magické snění doprovází silná hudba od elektronického hudebníka Vitalica, díky které se z nočního klubu stává transcendentní prostor. Disco se stává konečným cílem pro všechny, kteří hledí upřeně na posvátný horizont utopie.

      • Je mi ze sebe špatně

        Režisér Kristoffer Borgli v této černé, satirické komedii zobrazuje toxický vztah, který rychle eskaluje do děsivých úrovní narcistické sebeprezentace. Signe a Thomas jsou mladý pár s nezdravou vzájemnou soutěživostí, která nabere nebezpečné směřování, když se Thomas náhle prosadí jako umělec. Signe v reakci na to učiní zoufalý, až sebezničující, pokus o opětovné získání svého postavení tím, že úmyslně onemocní, aby přilákala pozornost a probudila soucit. Kristoffer Borgli brilantně satirizuje sebeprezentační tendence v současných médiích a impulzivní hledání pozornosti v nás všech.

      • Disco Boy

        Po náročné cestě napříč Evropou se Alexej dostává do Paříže a hlásí se do francouzské cizinecké legie – elitní, výběrové vojenské jednotky, do níž může každý cizinec vstoupit bez dokladů a získat francouzský pas. V deltě řeky Niger bojuje Jomo proti ropným společnostem, které ohrožují existenci vesnice, kde žije. Jeho sestra Udoka však sní o útěku, protože je jí jasné, že je už všechno ztraceno. Za hranicemi, mezi životem a smrtí, se jejich osudy protnou. Alexej je mladý Bělorus utíkající před minulostí, kterou musí pohřbít. Uzavírá jakousi faustovskou smlouvu a výměnou za příslib francouzského občanství vstupuje do cizinecké legie. Daleko v deltě řeky Niger žije Jomo, revoluční aktivista zapojený do ozbrojeného boje na obranu své komunity. Alexej je voják, Jomo partyzánský bojovník. Kvůli další nesmyslné válce se jejich osudy protnou. Co je to „jinakost“ a jak ji vnímáme v souvislosti s tím, kým jsme, když procházíme životem, překračujeme hranice a zjišťujeme, že obýváme neustále se měnící fyzický a duševní prostor? Giacomo Abbruzzese tyto otázky zkoumá s pozoruhodným smyslem pro bezprostřední myšlení a velkou vynalézavostí ve vizuálně pozoruhodném díle, které je plné poezie a napětí. Lidé upadají do transu, díky němuž se o sobě dozvídají nové věci a skrze otevřenější komunikaci s druhými přestávají myslet jen na sebe. Toto magické snění doprovází silná hudba od elektronického hudebníka Vitalica, díky které se z nočního klubu stává transcendentní prostor. Disco se stává konečným cílem pro všechny, kteří hledí upřeně na posvátný horizont utopie.

      • Je mi ze sebe špatně

        Režisér Kristoffer Borgli v této černé, satirické komedii zobrazuje toxický vztah, který rychle eskaluje do děsivých úrovní narcistické sebeprezentace. Signe a Thomas jsou mladý pár s nezdravou vzájemnou soutěživostí, která nabere nebezpečné směřování, když se Thomas náhle prosadí jako umělec. Signe v reakci na to učiní zoufalý, až sebezničující, pokus o opětovné získání svého postavení tím, že úmyslně onemocní, aby přilákala pozornost a probudila soucit. Kristoffer Borgli brilantně satirizuje sebeprezentační tendence v současných médiích a impulzivní hledání pozornosti v nás všech.