• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • O nekonečnu

        Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

      • Sůl Země

        Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

      • Ze života loutek

        Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek.Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

      • Ach, ty holky

        Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

      • Ze života loutek

        Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek.Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

      • Ach, ty holky

        Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

      • Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:45

        Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:45

      • Utéct

        Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

      • Nejkrásnější chlapec na světě

        V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

      • Ze života loutek

        Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek.Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

      • Seveřané

        Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.

      • Sůl Země

        Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

      • Křížová výprava

        Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

      • Mladí milenci

        Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

      • Sibyl

        Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

      • Saint Omer

        Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

      • Sibyl

        Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

      • Saint Omer

        Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.