Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Jedna sekunda
Čína během kulturní revoluce. Útěk vězně z pracovního tábora. Riskuje vše při hledání ukradeného filmového kotouče, na němž se na vteřinu objeví jeho dávno ztracená dcera. Brzy se setkává se zlodějkou, osiřelou dívkou, kterou pronásleduje vlastní strašlivá ztráta. Nádherná, dojemná a hluboce osobní pocta vykupitelské síle kinematografie v duchu filmu Cinema Paradiso od Zhang Yimoua, třikrát nominovaného na Oscara® za nejlepší cizojazyčný film.
High Life
Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.
Někdo to rád zahalené
Mladý pár Armand a Leila studují politologii. Na konci studia, mají v úmyslu odjet do New Yorku, kde chtějí absolvovat stáž v OSN. Když se Leilin starší bratr Mahmoud vrátí z dlouhého pobytu v Jemenu, který ho radikálně změnil, postaví se proti milostnému vztahu své sestry a rozhodne se, že mladý pár za každou cenu rozdělí. Pokud se chce Armand dostat do Mahmoudovho bytu a znovu se vidět s Leilou, nemá na výběr: musí si obléct nikáb, celotělový závoj! Na druhý den zazvoní u Leiliných dveřích jistá Šeherezáda se zahalenou tváří, která Mahmouda nenechá lhostejným.
Taxi Teherán
Vítězný film Berlinale 2015 z ilegální dílny Džafara Panahího triumfuje nad politickou represí. Renomovaný iránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.
Někdo to rád zahalené
Mladý pár Armand a Leila studují politologii. Na konci studia, mají v úmyslu odjet do New Yorku, kde chtějí absolvovat stáž v OSN. Když se Leilin starší bratr Mahmoud vrátí z dlouhého pobytu v Jemenu, který ho radikálně změnil, postaví se proti milostnému vztahu své sestry a rozhodne se, že mladý pár za každou cenu rozdělí. Pokud se chce Armand dostat do Mahmoudovho bytu a znovu se vidět s Leilou, nemá na výběr: musí si obléct nikáb, celotělový závoj! Na druhý den zazvoní u Leiliných dveřích jistá Šeherezáda se zahalenou tváří, která Mahmouda nenechá lhostejným.
Taxi Teherán
Vítězný film Berlinale 2015 z ilegální dílny Džafara Panahího triumfuje nad politickou represí. Renomovaný iránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:25
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 08:25
Poznámky k Hitlerovi
Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.
Elvíra Madiganová
Vizuálně dechberoucí film podle skutečné události z roku 1889 je příběhem o zoufalé a k zániku odsouzené aféře mezi mladým baronem Sixtenem Sparrem, který po sobě zanechal manželku a děti, a krásnou tanečnicí Elvirou Madiganovou. Jejich příběh se dostal na titulky a šokoval společnost.
Ach, ty holky
Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!
Snění u moře
Šestnáctiletá Ester žije se svými nábožensky založenými a konzervativními rodiči bezpečný, ale všední život v malé, izolované zátoce na Faerských ostrovech. Jednoho dne během nedělní školy potká Ragnu – dívku, která se právě přistěhovala se svou matkou alkoholičkou a osmiletým mladším bratrem. Ester v Ragně vidí něco, co celý život hledala. Potkají se protiklady a vznikne přátelství. Společně sní o útěku z jejich nudných životů, ale uvědomí si, že jediné, čemu vlastně chtějí uniknout, jsou ony samy.
High Life
Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.
Tove
Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.
Bídníci
Stéphane se nedávno připojil ke zvláštní kriminální jednotce v Montfermeilu, na předměstí Paříže. Spolu se svými kolegy Chrisem a Gwadou - oběma zkušenými členy týmu - rychle postřehne zvyšující se napětí mezi sousedními gangy. Když se v průběhu zatýkání ocitnou na útěku, dron zachytí každý jejich pohyb, každou akci… Film inspirovaný vzpourami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do současného Montfermeilu, stejného místa, kde se odehrávali slavní „Bídníci“ Victora Huga v roce 1862. O více než 150 let později je podobnost mezi dnešní rozzlobenou mládež v mikinách a Gavrochem, hlavní postavy „Bídníků“, více než zřejmá…
Prase
Íránské režiséry kdosi brutálně vraždí jednoho po druhém. Hasan Kasmai je sice také režisér a podobně jako takový Džafar Panahí se nachází na černé listině islamistického režimu, ale smrt ne a ne přijít. Proč se tajemný zabiják vyhýbá zrovna jemu? Ambiciózní, lehce hysterický a pořádně chcípácký filmař se tedy vydává po krvavé stopě. Z jeho života se od té chvíle stává delirický trip plný nesmyslů, jinotajů a omylů. Mani Haghighi natočil částečně autobiografické ztřeštěné podobenství společnosti, která žije na pokraji strachu, ale nebojí se o své existenci promluvit s cynickým šklebem. Prase je drzý politický jinotaj, buranská crazy komedie i pokřivené kytarové sólo v cele autoritářského státu.
Za horami
Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je."
Francie
Slavný dokumentarista a kronikář francouzského života Raymond Depardon ve svém nejnovějším snímku cestuje v karavanu napříč Francií a naslouchá osobním konverzacím lidí, které potkává – intimním a minimalistickým způsobem zachycuje postupně se měnící tvář národa. Depardonův film je velkorysým milostným dopisem jeho vlasti i nezbytným korektivem stereotypního obrazu Francie: jeho unikátní dokument nám umožňuje nahlédnout tuto zemi z neobvyklého, láskyplně realistického úhlu.
Za horami
Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je."
Francie
Slavný dokumentarista a kronikář francouzského života Raymond Depardon ve svém nejnovějším snímku cestuje v karavanu napříč Francií a naslouchá osobním konverzacím lidí, které potkává – intimním a minimalistickým způsobem zachycuje postupně se měnící tvář národa. Depardonův film je velkorysým milostným dopisem jeho vlasti i nezbytným korektivem stereotypního obrazu Francie: jeho unikátní dokument nám umožňuje nahlédnout tuto zemi z neobvyklého, láskyplně realistického úhlu.
