Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Fabian - Příběh moralisty
Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.
Zvuk hluku
Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.
Saint Omer
Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.
Projekt Z aneb jak se točí zombie film
Skupina filmových studentů najde tři nezaměstnané herce, aby natočili zombie film v uzavřeném motelu v norských horách. Náhle se jejich fikce promění ve skutečnost, když neznámá bytost začne terorizovat filmový plac.
Saint Omer
Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.
Projekt Z aneb jak se točí zombie film
Skupina filmových studentů najde tři nezaměstnané herce, aby natočili zombie film v uzavřeném motelu v norských horách. Náhle se jejich fikce promění ve skutečnost, když neznámá bytost začne terorizovat filmový plac.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:35
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:35
Přirozené světlo
Druhá světová válka, okupovaný Sovětský svaz. István Semetka je prostý maďarský farmář, který slouží jako desátník ve speciální průzkumnické jednotce partyzánů. Na cestě do odlehlé dědiny se jeho rota ocitne pod nepřátelskou palbou. Když je zabit velitel, Semetka musí překonat své obavy a převzít velení nad jednotkou, protože je uvězněný v chaosu, který nedokáže ovládat.
Svět včerejška
Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L'Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“
JFK Návrat: Za zrcadlem
Třicet let po svém filmu „JFK“ bere režisér Oliver Stone diváky na cestu po nedávno odtajněných důkazech o atentátu na prezidenta Kennedyho – nejzávažnější americké záhadné vraždě dvacátého století. Stone předkládá společně s oscarovými vypravěči Whoopi Goldbergovou a Donaldem Sutherlandem a s vynikajícím týmem lékařských a balistických expertů, historiků a svědků přesvědčivé důkazy o tom, že v případě Kennedyho se z „konspirační teorie“ stala „konspirační skutečnost“
Fabian - Příběh moralisty
Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí.
Zvuk hluku
Policista Amadeus Warnebring se narodil do hudební rodiny s dlouhou historií slavných muzikantů. On sám však hudbu nesnáší. Život se mu obrátí vzhůru nohama, když se skupina šesti excentrických bubeníků rozhodne zahájit hudební útok s využitím města jako svého nástroje. Aby Warnebring sériové hudebníky zajal, musí vstoupit do světa, od kterého celý život utíkal – do děsivého světa rytmu a hudby.
Nitram
V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.
Nejkrásnější chlapec na světě
V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.
Fanny a Alexander
Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa. Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuty všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby. Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku.
Nejkrásnější chlapec na světě
V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.
