Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Tady Byla Britt-Marie
Britt-Marie, třiašedesátiletá žena, opustila po 40 letech manžela a dlouhý život ženy v domácnosti. Najít si práci v malém městečku je pro otravnou, pasivně agresivní tetu, jak jí místní říkají, docela náročné. A její domovský Borg navíc skutečně nemá cokoli, čím by se pyšnil, snad kromě mladého fotbalového týmu. Když Britt-Marie zahájí novou kariéru jako trenérka tohoto týmu, jde teprve o začátek cesty plné zápasů, výzev, ale i vřelosti a lásky.
Láska bez hranic
Američan Gordon hlídá skrze obrazovky ropovod na Blízkém východě a pomalu začíná být na dálku fascinován tamní mladou ženou Ayusou, jež se zaslíbila staršímu muži, kterého nemiluje. Love story nahlížená okem pavoučího dronu.
Na cestě s mámou
Jon je muž středního věku, který žije se svou starou matkou v odlehlé části Islandu. Jeho matka je žena, která má vždy ve všem jasno. Když matka zemře, syn zcela samozřejmě splní všechny pokyny, co má dělat po její smrti. Jon svou mrtvou matku učeše a oblékne, posadí ji na zadní sedadlo svého starého auta, vezme s sebou věrného psa Bresnefa a cesta na druhý konec země, na místo, kde mu matka řekla, že ji má pohřbít, začíná. Doprovázet zesnulého na poslední cestě je přirozeně většinou smutná věc. V této černé komedii je však veselo. Režisérův soucitně chápavý přístup a láska herců k jejich postavám jsou tak výjimečné, že se snímek pro mnoho diváků stal bezpochyby nejsvětlejším filmovým zážitkem roku.
Bezstarostná dívka
Naimě je rovných 16 a letos v létě se bude muset rozhodnout, co chce od života, pokud ho nechce prošvihnout. Když se objeví její o pár let starší sestřenice Sofie s úžasným tělem a nebezpečně svůdným životním stylem, Naima se vrhá vstříc létu plnému nezapomenutelných setkání… Sluncem zalitá Francouzská riviéra je kulisou pro hravý, intimní a intenzivní příběh dospívání.
Na cestě s mámou
Jon je muž středního věku, který žije se svou starou matkou v odlehlé části Islandu. Jeho matka je žena, která má vždy ve všem jasno. Když matka zemře, syn zcela samozřejmě splní všechny pokyny, co má dělat po její smrti. Jon svou mrtvou matku učeše a oblékne, posadí ji na zadní sedadlo svého starého auta, vezme s sebou věrného psa Bresnefa a cesta na druhý konec země, na místo, kde mu matka řekla, že ji má pohřbít, začíná. Doprovázet zesnulého na poslední cestě je přirozeně většinou smutná věc. V této černé komedii je však veselo. Režisérův soucitně chápavý přístup a láska herců k jejich postavám jsou tak výjimečné, že se snímek pro mnoho diváků stal bezpochyby nejsvětlejším filmovým zážitkem roku.
Bezstarostná dívka
Naimě je rovných 16 a letos v létě se bude muset rozhodnout, co chce od života, pokud ho nechce prošvihnout. Když se objeví její o pár let starší sestřenice Sofie s úžasným tělem a nebezpečně svůdným životním stylem, Naima se vrhá vstříc létu plnému nezapomenutelných setkání… Sluncem zalitá Francouzská riviéra je kulisou pro hravý, intimní a intenzivní příběh dospívání.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:15
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:15
Jaký otec, takový syn
Vybrali byste si svého biologického syna, nebo syna, o kterém jste si po šesti letech společného života mysleli, že je váš? Hirokazu Kore’eda, celosvětově uznávaný režisér filmů „Nikdo to neví“, „Nehybná chůze“ a „Přání“, se vrací na velkou obrazovku s další rodinou – rodinou uvrženou do muk kvůli telefonátu z nemocnice, kde se narodil jejich syn… Ryota si svou tvrdou prací vysloužil všechno, co má, a věří, že mu nic nebrání v cestě za dokonalým životem. Jednoho dne s manželkou Midori obdrží nečekaný telefonát z nemocnice. Jejich šestiletý syn Keita není „jejich“ syn – nemocnice jim dala špatné dítě. Ryota je nucen učinit rozhodnutí, které může změnit celý život – volit mezi „přírodou“ a „výchovou“. Sledovat Midoriinu oddanost ke Keitovi i poté, co zjistila jeho původ, a komunikovat s drsnou, ale starostlivou rodinou, která celou dobu vychovávala jeho biologického syna, se Ryota začíná ptát sám sebe: opravdu byl po všechny ty roky „otcem“? Dojemný příběh muže, jenž se konečně postaví sám sobě, když poprvé v životě narazí na nečekanou překážku.
438 dní
438 dní vychází ze skutečného příběhu novinářů Martina Schibbyeho a Johana Perssona, kteří riskovali své životy, když ilegálně překročili hranice mezi Somálskem a Etiopií. Chtěli vypátrat a říct pravdu o tom, jak honba za ropou ovlivňuje obyvatelstvo v regionu Ogaden. O pět dní později leží postřeleni v poušti, a začíná tak další kapitola, tentokrát již osobní. Film je příběhem dvou mužů uvržených do noční můry, kdy se honba za pravdou změní v mezinárodní politickou hru na život a na smrt, v boj o přežití, v němž se nejdůležitější zbraní stává přátelství.
Kafarnaum
Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.
U Petrovových řádí chřipka
Den v životě komiksového výtvarníka a jeho rodiny v postsovětském Rusku. Zatímco Petrov trpí chřipkou, jeho přítel ho doprovází na dlouhé procházce, kde se Petrov nechává unášet fantazií a realitou. Halucinační bloudění v postsovětském Rusku. Ve městě zasaženém chřipkovou epidemií se rodina Petrovova potýká s dalším dnem v zemi, kde minulost nikdy není minulostí, současnost je nasáklá chlastem, horečnatými sny o násilí a něze, kde – pod vrstvou obyčejného – se věci ukážou jako zcela neobyčejné. Podle románu Alexeje Salnikova „U Petrovových řádí chřipka“.
Láska bez hranic
Američan Gordon hlídá skrze obrazovky ropovod na Blízkém východě a pomalu začíná být na dálku fascinován tamní mladou ženou Ayusou, jež se zaslíbila staršímu muži, kterého nemiluje. Love story nahlížená okem pavoučího dronu.
Vtáci a lidé
Dva lidé se v pařížském letištním komplexu nedaleko Roissy pokoušejí dát smysl své existenci. Prvním z nich je americký inženýr, který se ocitl pod obrovským profesním a emočním tlakem a náhle se rozhodne radikálně změnit směr dosavadního života. Tím druhým je mladá hotelová pokojská, která zakusí dotek nadpřirozena… Svérázná filmová esejistka a filozofka Pascal Ferran potvrzuje svou „realistickou pohádkou“ pozici jedné z předních autorských režisérek současnosti.
Místo splněných přání
Novinka autora komediálního hitu Naprostí cizinci. Záhadný muž sedí každý den u stejného stolu restaurace The Place, připraven vyslyšet a vyplnit největší přání návštěvníků. Co budou schopni udělat, aby získali to, co chtějí?
Muž s kinoaparátem
Film bez příběhu a herců sleduje muže cestujícího po městě s kamerou přehozenou přes rameno a dokumentuje městský život s oslňující invencí. Na začátku filmu Muž s filmovou kamerou vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města.
Místo splněných přání
Novinka autora komediálního hitu Naprostí cizinci. Záhadný muž sedí každý den u stejného stolu restaurace The Place, připraven vyslyšet a vyplnit největší přání návštěvníků. Co budou schopni udělat, aby získali to, co chtějí?
Muž s kinoaparátem
Film bez příběhu a herců sleduje muže cestujícího po městě s kamerou přehozenou přes rameno a dokumentuje městský život s oslňující invencí. Na začátku filmu Muž s filmovou kamerou vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města.
