Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Děti těch druhých
Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce.
Muž jménem Ove
Ove je tvrdohlavý a vznětlivý bručoun, který pohrdá všemi kolem a dává jim to zřetelně najevo. Bývalý předseda družstva vlastníků, kterému nedávno zemřela milovaná žena Sonja, nyní terorizuje sousedství jako samozvaný strážce pořádku. Zvrat v jeho životní rutině nastává s příchodem jeho nových sousedů, mladé pákistánské rodiny, jejíž životní styl se mu zpočátku příčí. Když omylem nabourají autem do Oveho poštovní schránky, spustí tím řetězec nečekaných událostí.
Poslední Mohykán
Uprostřed bojů mezi Francií a Indiány se nejstarší dcera britského důstojníka zamiluje do indiánského spojence, který je posledním žijícím válečníkem jeho kmene Mohykánů.
Jací jsme byli
Volání o pomoc, které jménem naší planety iniciuje Marc Bauder, se odráží v názvu filmu, stejně jako posmrtně publikovaná esej Rogera Willemsena z roku 2016, která celý projekt inspirovala. Neboť nikoli otázka „kdo jsme“, kterou by si civilizace mohla položit, kdyby dokázala číst přítomnost a stále si představovat svou vlastní budoucnost, ale spíše otázka „kdo jsme byli“ je nostalgickou a bezmocnou otázkou, kterou si zde klade ztracená komunita ohlížející se za svou minulostí. Než se však přítomnost nevyhnutelně stane minulostí, stále máme drahocenný čas, který nám tento snímek znázorňuje. Čas na to, abychom si vyslechli svědectví těch, kteří tady a teď trvají na tom, že přemýšlejí a jednají tak, jako by Země byla zkaženým, ale ještě ne zcela zkompromitovaným systémem. A pohlížejí na lidstvo jako na řešení krize, nejen jako na příčinu katastrofy. Astronaut Alexander Gerst a mořská bioložka Sylvia Earle tak činí z opačných konců naší biosféry a poskytují dechberoucí snímky ekonom Dennis Snower a buddhistický mnich Matthieu Ricard spojují aktivismus s vědeckým a duchovním výzkumem, zatímco kybernetička a feministka Janina Loh a socioložka Felwine Sarr svými humanistickými a politickými úvahami hledají odpovědi v neobvyklých, ale rozhodujících oblastech.
Poslední Mohykán
Uprostřed bojů mezi Francií a Indiány se nejstarší dcera britského důstojníka zamiluje do indiánského spojence, který je posledním žijícím válečníkem jeho kmene Mohykánů.
Jací jsme byli
Volání o pomoc, které jménem naší planety iniciuje Marc Bauder, se odráží v názvu filmu, stejně jako posmrtně publikovaná esej Rogera Willemsena z roku 2016, která celý projekt inspirovala. Neboť nikoli otázka „kdo jsme“, kterou by si civilizace mohla položit, kdyby dokázala číst přítomnost a stále si představovat svou vlastní budoucnost, ale spíše otázka „kdo jsme byli“ je nostalgickou a bezmocnou otázkou, kterou si zde klade ztracená komunita ohlížející se za svou minulostí. Než se však přítomnost nevyhnutelně stane minulostí, stále máme drahocenný čas, který nám tento snímek znázorňuje. Čas na to, abychom si vyslechli svědectví těch, kteří tady a teď trvají na tom, že přemýšlejí a jednají tak, jako by Země byla zkaženým, ale ještě ne zcela zkompromitovaným systémem. A pohlížejí na lidstvo jako na řešení krize, nejen jako na příčinu katastrofy. Astronaut Alexander Gerst a mořská bioložka Sylvia Earle tak činí z opačných konců naší biosféry a poskytují dechberoucí snímky ekonom Dennis Snower a buddhistický mnich Matthieu Ricard spojují aktivismus s vědeckým a duchovním výzkumem, zatímco kybernetička a feministka Janina Loh a socioložka Felwine Sarr svými humanistickými a politickými úvahami hledají odpovědi v neobvyklých, ale rozhodujících oblastech.
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:55
Přestávka ve vysílání, vysílání začíná v 09:55
Bratr a sestra
Bratr a sestra, oba padesátníci. Alice je herečka, Louis je bývalý učitel a básník. Alice svého bratra nenávidí už víc než dvacet let. Po celou tu dobu se neviděli — když Louis náhodou na sestru někde narazil, ona ho ignorovala a utekla před ním. Náhlá smrt v rodině je ale přinutí, aby se znovu setkali. Arnaud Desplechin se zaměřuje na stav intenzivního smutku, zapříčiněného žárlivostí a rivalitou. Mezi Alice a Louisem však kdysi láska existovala, možná až příliš velká. Jak se dostali do této situace? A dokážou ji překonat? V mistrovském vyprávění nás režisér vede svižnou cestou za pokladem bez toho, aby násilně podsouval odpovědi na otázky, které film probouzí. Marion Cotillard a Melvil Poupaud jsou pro režiséra údernou hereckou dvojicí, schopnou podat intenzivní, jemné a obratné výkony. Ve filmu, který dokonale zachytává lidskou vášeň, se k nim přidávají Golshifteh Farahani, Patrick Timsit a Benjamin Siksou.
Alcarrás
Život rodiny pěstitelů broskví v malé vesnici v Katalánsku se změní, když majitel velkostatku zemře a jeho dědic se rozhodne půdu prodat, čímž ohrozí její rodinné živobytí. Rodina Soléových tráví každé léto sběrem broskví ve svém sadu v Alcarras, malé vesnici ve španělském Katalánsku. Letošní úroda však může být jejich poslední, protože jim hrozí vystěhování. Nové plány s pozemkem, které zahrnují kácení broskvoní a instalaci solárních panelů, způsobují v této početné a semknuté rodině rozkol. Poprvé čelí nejisté budoucnosti a riskují, že přijdou nejen o svůj sad. Po svém krásném debutu Léto 1993 Carla Simón znovu čerpá ze svých zkušeností s venkovským životem na katalánském venkově, kde je lidská činnost součástí koloběhu řízeného ročními obdobími v rozmarném klimatu.
Poslední Mohykán
Uprostřed bojů mezi Francií a Indiány se nejstarší dcera britského důstojníka zamiluje do indiánského spojence, který je posledním žijícím válečníkem jeho kmene Mohykánů.
Muž jménem Ove
Ove je tvrdohlavý a vznětlivý bručoun, který pohrdá všemi kolem a dává jim to zřetelně najevo. Bývalý předseda družstva vlastníků, kterému nedávno zemřela milovaná žena Sonja, nyní terorizuje sousedství jako samozvaný strážce pořádku. Zvrat v jeho životní rutině nastává s příchodem jeho nových sousedů, mladé pákistánské rodiny, jejíž životní styl se mu zpočátku příčí. Když omylem nabourají autem do Oveho poštovní schránky, spustí tím řetězec nečekaných událostí.
Onoda
V roce 1944 je s blížícím se koncem války v Japonsku poručík Onoda poslaný na ostrov na Filipínách s rozkazem nikdy se nevzdávat. Skupina vojáků, které vzal s sebou, po příchodu umírá, a protože sám netuší, že jeho země kapitulovala, pokračuje ve válce přízraků, dokud jej skutečnost nedostihne, tedy dalších třicet roků neboli deset tisíc nocí. Arthura Harariho inspirovala k filmovému zpracování příběhu Onody autobiografická předloha a specifická povaha hlavní postavy. Festival v Cannes objevil režiséra v roce 2019, kdy spolu s Justine Triet napsali scénář k filmu Sibyl. Svého prvního úspěchu dosáhnul o čtyři roky dříve celovečerním filmem Diamant noir (Temný diamant).
Můžeme být také mrtví
Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy.
Tygři
Martin je jedním z nejslibnějších fotbalových talentů, jaké kdy Švédsko vidělo. V šestnácti se mu splní jeho celoživotní sen, když ho koupí jeden z nejprestižnějších italských klubů. Tento sen však přichází za velmi vysokou cenu, co se týče obětí, oddanosti, tlaku a – především – osamělosti. Martin se začíná ptát, zda je to vlastně život, po kterém toužil. Tygři jsou jízda na horské dráze na život a na smrt moderním fotbalovým průmyslem.
Hajjan
Mezi velkou konkurencí pouštních velbloudích dostihů, kde se po staletí vytváří rodinné dědictví beduínů, sní mladý Ghanim o tom, že vyhraje každoroční Velký závod Safwa na počest svého legendárního dědečka, známého pouze pod jménem Hajjan (Žokej). Dojde však k tragické smrti, kdy ho z koně shodí tajemný jezdec ve zlatém šátku. Poté, co je osiřelý mladší bratr Matar svědkem podezřelé smrti svého staršího bratra, přísahá, že obnoví rodinnou čest a rozhodne se sám stát Hajjanem. Bez zkušeností se závoděním se může Matar spolehnout pouze na svého věrného velblouda Hofira, s nímž se vydá na cestu rozlehlými kraji arabské pouště, aby odhalil tajemství zlatého jezdce. Po cestě naváže neočekávaná přátelství a odkryje temná tajemství, což promění jeho hledání spravedlnosti v boj za svobodu a výzvu k tradicím, které se snaží udržet.
Tygři
Martin je jedním z nejslibnějších fotbalových talentů, jaké kdy Švédsko vidělo. V šestnácti se mu splní jeho celoživotní sen, když ho koupí jeden z nejprestižnějších italských klubů. Tento sen však přichází za velmi vysokou cenu, co se týče obětí, oddanosti, tlaku a – především – osamělosti. Martin se začíná ptát, zda je to vlastně život, po kterém toužil. Tygři jsou jízda na horské dráze na život a na smrt moderním fotbalovým průmyslem.
