
Film Europe+ HD
Film Europe+ HD od do
Alcarrás
Drama Šp. (2022). Život rodiny pěstitelů broskví v malé vesnici v Katalánsku se změní, když majitel velkostatku zemře a jeho dědic se rozhodne půdu prodat, čímž ohrozí její rodinné živobytí. Rodina Soléových tráví každé léto sběrem broskví ve svém sadu v Alcarras, malé vesnici ve španělském Katalánsku. Letošní úroda však může být jejich poslední, protože jim hrozí vystěhování. Nové plány s pozemkem, které zahrnují kácení broskvoní a instalaci solárních panelů, způsobují v této početné a semknuté rodině rozkol. Poprvé čelí nejisté budoucnosti a riskují, že přijdou nejen o svůj sad. Po svém krásném debutu Léto 1993 Carla Simón znovu čerpá ze svých zkušeností s venkovským životem na katalánském venkově, kde je lidská činnost součástí koloběhu řízeného ročními obdobími v rozmarném klimatu. (116 min)
Můžeme být také mrtví
Drama N/Rum. (2022). Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy. (94 min)
Naprostí cizinci
Komedie It. (2016). Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (93 min)
Poklad pana Arna
Drama Švéd. (1919). Příběh zasazený do 16. století vypráví o komplotu a zločinu skotských žoldáků v královských službách, čím dál více se však vyvíjí v jímavou a tragickou (anti)hrdinskou romanci na pozadí snah drancujících a prchajících žoldáků o záchranu vlastního života. (109 min)
Naprostí cizinci
Komedie It. (2016). Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (93 min)
Poklad pana Arna
Drama Švéd. (1919). Příběh zasazený do 16. století vypráví o komplotu a zločinu skotských žoldáků v královských službách, čím dál více se však vyvíjí v jímavou a tragickou (anti)hrdinskou romanci na pozadí snah drancujících a prchajících žoldáků o záchranu vlastního života. (109 min)
Neuvěřitelný příběh o obrovské hrušce
Animovaný film Dán. (2017). Život ve Slunečním městečku je tichý a poklidný až do dne, kdy kočka Míca a sloník Sebastian najdou v přístavu vzkaz v láhvi. Pochází od zmizelého starosty Slunečního města a stojí v něm, že se nachází na tajemném ostrově a učinil velký objev. Hrdinové se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zachránit starostu a přivézt ho nazpět. V jejím průběhu ale odhalí něco, co obyvatelům Slunečního města přinese v budoucnu mnoho radosti – obrovskou hrušku. (76 min)
Děti těch druhých
Romantická komedie Fr. (2022). Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce. (100 min)
V prach se navrátíš
Drama Čína (2022). Ma a Kuej-jing vedou podobně osamocený a složitý život. Ma je zdrženlivý farmář, poslední z rodiny, který zůstal svobodný Kuej-jing je invalidní a neplodná a dávno překročila věk, který je na čínském venkově považován za věk na vdávání. Zdá se, že jejich domluvený sňatek, který má spojit dva lidi zvyklé na izolaci a ponížení, je nutí do vztahu, který jim oběma život ještě zhorší. Místo toho se však chopí příležitosti povznést se nad sebe sama a objevit svůj společný osud. Naučí se, jak se stát blízkými společníky, jak spolu mluvit, jak se o sebe vzájemně starat a dokonce jak se usmívat. To vše navzdory tvrdé práci, kterou od nich vyžaduje jejich archetypální pouto se zemí, a zkouškám, které je na jejich společné cestě čekají. Na pozadí témat, jako je vykořisťování zemědělských dělníků, nucená urbanizace, vykořenění tradic a chudoba, upřednostňuje Li Ruijun, který se vrací do svého rodiště Gaotai v severní provincii Gansu, pohled hlavních postav na svět s jeho přirozenou naivitou a křehkostí prostřednictvím projevu důvěry a lásky, který filmu dodává jemnou něhu a hlubokou lidskost. (129 min)
Disco Boy
Drama Belg./It./Pol. (2023). Po náročné cestě napříč Evropou se Alexej dostává do Paříže a hlásí se do francouzské cizinecké legie – elitní, výběrové vojenské jednotky, do níž může každý cizinec vstoupit bez dokladů a získat francouzský pas. V deltě řeky Niger bojuje Jomo proti ropným společnostem, které ohrožují existenci vesnice, kde žije. Jeho sestra Udoka však sní o útěku, protože je jí jasné, že je už všechno ztraceno. Za hranicemi, mezi životem a smrtí, se jejich osudy protnou. Alexej je mladý Bělorus utíkající před minulostí, kterou musí pohřbít. Uzavírá jakousi faustovskou smlouvu a výměnou za příslib francouzského občanství vstupuje do cizinecké legie. Daleko v deltě řeky Niger žije Jomo, revoluční aktivista zapojený do ozbrojeného boje na obranu své komunity. Alexej je voják, Jomo partyzánský bojovník. Kvůli další nesmyslné válce se jejich osudy protnou. Co je to „jinakost“ a jak ji vnímáme v souvislosti s tím, kým jsme, když procházíme životem, překračujeme hranice a zjišťujeme, že obýváme neustále se měnící fyzický a duševní prostor? Giacomo Abbruzzese tyto otázky zkoumá s pozoruhodným smyslem pro bezprostřední myšlení a velkou vynalézavostí ve vizuálně pozoruhodném díle, které je plné poezie a napětí. Lidé upadají do transu, díky němuž se o sobě dozvídají nové věci a skrze otevřenější komunikaci s druhými přestávají myslet jen na sebe. Toto magické snění doprovází silná hudba od elektronického hudebníka Vitalica, díky které se z nočního klubu stává transcendentní prostor. Disco se stává konečným cílem pro všechny, kteří hledí upřeně na posvátný horizont utopie. (89 min)
Předtím, nyní a poté
Drama Indonésie (2022). Nana, něžná a krásná mladá žena, uniká před násilnou protikomunistickou čistkou. Poté žije spokojeně jako druhá manželka bohatého Sundanese, ale v jejích snech se minulost znovu vynoří. "Šedesátá léta byla v Indonésii obdobím dramatických politických změn a nepokojů, kdy Suhartův puč svrhl Sukarna a vedl k násilným protikomunistickým čistkám. Nana, něžná a krásná mladá žena, byla touto situací těžce zasažena. Její manžel byl unesen a odvezen do pralesa. Přestože se jí podařilo uprchnout před vůdcem gangu, který ji chtěl přinutit, aby si ho vzala, tento incident stál jejího otce život a ji přivedl do chudoby. O několik let později žije v pohodlí jako druhá manželka bohatého sundanského muže a má služebnou, která jí pomáhá přizpůsobit se novému prostředí. Ve snech se jí však znovu vynořuje její minulost. Elegantní režie Kamily Andini účinně přejímá pohled hlavní hrdinky a začleňuje její trauma do filmového vyprávění. Tajnůstkářská Nana, kterou s jemností hraje Happy Salma, si zřejmě nikdy není zcela jistá manželovou smrtí a její vzpomínky nejsou, možná pro její vlastní dobro, vždy úplné. Tato nejednoznačnost je základem filmu a v kombinaci se svěží kamerou a hlubokým smyslem pro nostalgii činí z Nany elegický zázrak. V jeho srdci se ukrývá nečekané ženské přátelství, které působí jako záchranné lano uprostřed moře protivenství zapříčiněného brutalitou mužů.". (99 min)
Onoda
Válečné drama Jap./Fr. (2021). V roce 1944 je s blížícím se koncem války v Japonsku poručík Onoda poslaný na ostrov na Filipínách s rozkazem nikdy se nevzdávat. Skupina vojáků, které vzal s sebou, po příchodu umírá, a protože sám netuší, že jeho země kapitulovala, pokračuje ve válce přízraků, dokud jej skutečnost nedostihne, tedy dalších třicet roků neboli deset tisíc nocí. Arthura Harariho inspirovala k filmovému zpracování příběhu Onody autobiografická předloha a specifická povaha hlavní postavy. Festival v Cannes objevil režiséra v roce 2019, kdy spolu s Justine Triet napsali scénář k filmu Sibyl. Svého prvního úspěchu dosáhnul o čtyři roky dříve celovečerním filmem Diamant noir (Temný diamant). (167 min)
Tančírna
Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)
Caligula: The Ultimate Cut
Drama It./USA (2023). Caligula zavraždí císaře Tiberia, chopí se moci a začne rozkládat římskou říši zevnitř. Film pojednává o zhoubném vlivu moci a zobrazuje císařův strastiplný životní příběh plný zkaženosti a šílenství, který vrcholí konečnou zkázou. Po 40 letech od prvního uvedení přichází Penthouse Films International se zcela novou střihovou verzí šokující kultovní klasiky, která obsahuje velké množství dosud nezveřejněných záběrů. Jeden z nejskandálnějších filmů v dějinách kinematografie, proslulý dekadentní snímek, je konečně uveden tak, jak byl původně zamýšlen. V hlavních rolích vystupují Malcolm McDowell, Peter O’Toole, John Gielgud a Helen Mirren. (181 min)
Tančírna
Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)

