• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Naprostí cizinci

        Komedie It. (2016). Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (93 min)

      • Je mi ze sebe špatně

        Drama Švéd./Nor. (2022). Režisér Kristoffer Borgli v této černé, satirické komedii zobrazuje toxický vztah, který rychle eskaluje do děsivých úrovní narcistické sebeprezentace. Signe a Thomas jsou mladý pár s nezdravou vzájemnou soutěživostí, která nabere nebezpečné směřování, když se Thomas náhle prosadí jako umělec. Signe v reakci na to učiní zoufalý, až sebezničující, pokus o opětovné získání svého postavení tím, že úmyslně onemocní, aby přilákala pozornost a probudila soucit. Kristoffer Borgli brilantně satirizuje sebeprezentační tendence v současných médiích a impulzivní hledání pozornosti v nás všech. (94 min)

      • Písně země

        Dokument Nor. (2023). Hornatá krajina Norska tvoří monumentální kulisu tohoto filmového zážitku z přírody. Na pozadí velkolepé existenciální cesty, jejímž lidským rozměrem jsou režisérčini rodiče, se rýsují prapůvodní síly země. Margreth Olin vytvořila ohromující filmové dílo o životě, smrti, přírodě a prosté přítomnosti ve světě. Na pozadí závratně nádherných horských scenérií rodného Norska se Margreth Olin vydává na existenciální cestu s vlastními stárnoucími rodiči, jejichž lidská přítomnost slouží jako měřítko rozlehlosti nekonečných přírodních prostor. Její rodina zde odpradávna žije bok po boku s přírodou navzdory dobám, kdy prapůvodní síly země ukazují svou nemilosrdnou tvář. Vzájemná láska a celoživotní věrnost jejích rodičů jsou tichým svědectvím o tom, jak se příroda odráží v lidské duši a naopak. Ale ani ta nejpevnější hora není neměnná – a už vůbec ne v době, jako je ta naše. Míra pozornost k detailům v této vizionářské lyrické básni Margreth Olin o její zemi přesahuje vše, co jste dosud na velkém plátně mohli vidět. Tento film je rozhodně třeba zažít v kině. (91 min)

      • Raketa

        Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě. (110 min)

      • Písně země

        Dokument Nor. (2023). Hornatá krajina Norska tvoří monumentální kulisu tohoto filmového zážitku z přírody. Na pozadí velkolepé existenciální cesty, jejímž lidským rozměrem jsou režisérčini rodiče, se rýsují prapůvodní síly země. Margreth Olin vytvořila ohromující filmové dílo o životě, smrti, přírodě a prosté přítomnosti ve světě. Na pozadí závratně nádherných horských scenérií rodného Norska se Margreth Olin vydává na existenciální cestu s vlastními stárnoucími rodiči, jejichž lidská přítomnost slouží jako měřítko rozlehlosti nekonečných přírodních prostor. Její rodina zde odpradávna žije bok po boku s přírodou navzdory dobám, kdy prapůvodní síly země ukazují svou nemilosrdnou tvář. Vzájemná láska a celoživotní věrnost jejích rodičů jsou tichým svědectvím o tom, jak se příroda odráží v lidské duši a naopak. Ale ani ta nejpevnější hora není neměnná – a už vůbec ne v době, jako je ta naše. Míra pozornost k detailům v této vizionářské lyrické básni Margreth Olin o její zemi přesahuje vše, co jste dosud na velkém plátně mohli vidět. Tento film je rozhodně třeba zažít v kině. (91 min)

      • Raketa

        Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě. (110 min)

      • Tori a Lokita

        Drama Fr. (2022). Lokita se snaží přesvědčit úřady, že v západoafrickém sirotčinci vypátrala a poznala svého o osm let mladšího bratra Toriho – přestože ho naposledy viděla jako nemluvně. Její obavy jsou oprávněné. Není důvěryhodným svědkem. A skutečně, Tori není její pokrevní příbuzný poznali se až na vyčerpávající odyseji napříč Evropou. Jejich silné pouto však není jen dílem okolností. V nepřátelském a nebezpečném prostředí nacházejí jeden u druhého lásku a oporu. Dočasně ubytováni ve státem spravovaném centru, pracují v noci bok po boku v italské restauraci a slouží jejímu šéfkuchaři jako poslíčci s drogami. Bratři Dardenneové pracují setrvale na tak vysoké úrovni (Dva dny, jedna noc Kluk s motorkou L’enfant), že máme tendenci vnímat jejich filmy jako něco samozřejmého. To by však byla chyba. V době, kdy velké části kinematografie dominují fantazijní útěky od reality k moci a síle, zakládají bratři Dardenneovi své filmy na sociálním realismu a vcítění se do slabých a zranitelných. Jejich poslední film vás napne až k prasknutí a rozbuší vám srdce. (86 min)

      • O nekonečnu

        Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí. (74 min)

      • Ninjababy

        Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba. (100 min)

      • Narušitel systému

        Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy. (121 min)

      • Tančírna

        Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (107 min)

      • Klam

        Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému. (99 min)

      • Raketa

        Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě. (110 min)

      • Madame DuBarry

        Drama N (1919). Předtím než Ernst Lubitsch vytvořil jeho mimořádně sofistikované hollywoodské sexuálně nabité komedie, pracoval v Německu na zdokonalování svých prvních příspěvků do tohoto žánru, vedle točení rozsáhlých ironických dramat založených na historických událostech a často zasazených do exotických míst. Jeden z jeho prvních úspěchů v sobě spojoval prvky obou stylů: Madame DuBarry. Snímek, který v typicky lubitschovském duchu vypráví o vášnivém románku mezi titulní hrdinkou (Pola Negri) a francouzským králem Ludvíkem XV. (Emil Jannings, který později ztvárnil Jindřicha VIII. v Lubitschově Anně Boleynové z následujícího roku – filmu, jenž přesně ladí k Madame DuBarry), zahrnuje skandální intriky na královském dvoře i svist gilotiny mezi rozvášněnými davy revoluce. (110 min)

      • Raketa

        Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě. (110 min)

      • Madame DuBarry

        Drama N (1919). Předtím než Ernst Lubitsch vytvořil jeho mimořádně sofistikované hollywoodské sexuálně nabité komedie, pracoval v Německu na zdokonalování svých prvních příspěvků do tohoto žánru, vedle točení rozsáhlých ironických dramat založených na historických událostech a často zasazených do exotických míst. Jeden z jeho prvních úspěchů v sobě spojoval prvky obou stylů: Madame DuBarry. Snímek, který v typicky lubitschovském duchu vypráví o vášnivém románku mezi titulní hrdinkou (Pola Negri) a francouzským králem Ludvíkem XV. (Emil Jannings, který později ztvárnil Jindřicha VIII. v Lubitschově Anně Boleynové z následujícího roku – filmu, jenž přesně ladí k Madame DuBarry), zahrnuje skandální intriky na královském dvoře i svist gilotiny mezi rozvášněnými davy revoluce. (110 min)