• Film Europe+ HD

    • Film Europe+ HD od do

      • Orwell: 2+2=5

        Dokument USA (2025). Od oscarového nominanta a držitele ceny BAFTA, režiséra Raoula Pecka (NEJSEM ŽÁDNÝ TVŮJ NEGR), pochází film ORWELL: 2+2=5, komplexní celovečerní dokument o vizionářském autorovi Georgi Orwellovi, natočený za exkluzivní spolupráce s Orwell Estate. „Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá i minulost...,“ napsal Orwell v románu 1984. Dnes je „Newspeak“ autoritářských mocenských struktur živ a zdráv a vyskytuje se na neočekávaných místech, od vzestupu AI chatbotů po ruskou propagandistickou mašinerii, od marketingových sítí komerčních větví metaversa po politický zákaz knih na jihu Spojených států. Peckův snímek využívá život, dílo a odkaz George Orwella coby nekonformního ikonoklastického spisovatele k rozrušování signálů algoritmů, které se vymkly kontrole a ve jménu osobní svobody hrozí uzavřít naše mysli v nevídaném rozměru. (115 min)

      • Tove

        Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná. (99 min)

      • Děti těch druhých

        Romantická komedie Fr. (2022). Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce. (100 min)

      • Tabu

        Drama USA (1931). Příběh dvou mladých milenců na idylickém ostrově Bora Bora v jižním Pacifiku. Jejich život je zničen, když starý válečník prohlásí dívku za vyvolenou pannu a je zakázáno, aby se na ni jakýkoli muž byť jen podíval. Odmítají se smířit s oddělenými životy a utíkají na jiný ostrov. (84 min)

      • Děti těch druhých

        Romantická komedie Fr. (2022). Rachel je 40 a nemá děti. Má ráda svůj život: své středoškolské studenty, přátele, svého bývalého manžela i hodiny kytary. Když se zamiluje do Aliho, přilne k jeho čtyřleté dceři Leile. Ukládá ji do postele, stará se o ni, miluje ji jako vlastní. Ale milovat cizí děti je příliš riskantní. Pátý celovečerní film Rebeccy Zlotowské Děti těch druhých měl premiéru v roce 2022 jako soutěžní snímek na filmovém festivalu v Benátkách. Diváky zaujal hluboce dojemným a ostře vykresleným portrétem proměnlivých pocitů jedné ženy, vyvolaných mateřskými instinkty a společenským tlakem. Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. I když vás to na začátku filmu kvůli jemnému, neafektovanému přístupu Rebeccy Zlotowské vůbec nenapadne, tento snímek vám pravděpodobně zlomí srdce. (100 min)

      • Tabu

        Drama USA (1931). Příběh dvou mladých milenců na idylickém ostrově Bora Bora v jižním Pacifiku. Jejich život je zničen, když starý válečník prohlásí dívku za vyvolenou pannu a je zakázáno, aby se na ni jakýkoli muž byť jen podíval. Odmítají se smířit s oddělenými životy a utíkají na jiný ostrov. (84 min)

      • V prach se navrátíš

        Drama Čína (2022). Ma a Kuej-jing vedou podobně osamocený a složitý život. Ma je zdrženlivý farmář, poslední z rodiny, který zůstal svobodný Kuej-jing je invalidní a neplodná a dávno překročila věk, který je na čínském venkově považován za věk na vdávání. Zdá se, že jejich domluvený sňatek, který má spojit dva lidi zvyklé na izolaci a ponížení, je nutí do vztahu, který jim oběma život ještě zhorší. Místo toho se však chopí příležitosti povznést se nad sebe sama a objevit svůj společný osud. Naučí se, jak se stát blízkými společníky, jak spolu mluvit, jak se o sebe vzájemně starat a dokonce jak se usmívat. To vše navzdory tvrdé práci, kterou od nich vyžaduje jejich archetypální pouto se zemí, a zkouškám, které je na jejich společné cestě čekají. Na pozadí témat, jako je vykořisťování zemědělských dělníků, nucená urbanizace, vykořenění tradic a chudoba, upřednostňuje Li Ruijun, který se vrací do svého rodiště Gaotai v severní provincii Gansu, pohled hlavních postav na svět s jeho přirozenou naivitou a křehkostí prostřednictvím projevu důvěry a lásky, který filmu dodává jemnou něhu a hlubokou lidskost. (129 min)

      • Disco Boy

        Drama Belg./It./Pol. (2023). Po náročné cestě napříč Evropou se Alexej dostává do Paříže a hlásí se do francouzské cizinecké legie – elitní, výběrové vojenské jednotky, do níž může každý cizinec vstoupit bez dokladů a získat francouzský pas. V deltě řeky Niger bojuje Jomo proti ropným společnostem, které ohrožují existenci vesnice, kde žije. Jeho sestra Udoka však sní o útěku, protože je jí jasné, že je už všechno ztraceno. Za hranicemi, mezi životem a smrtí, se jejich osudy protnou. Alexej je mladý Bělorus utíkající před minulostí, kterou musí pohřbít. Uzavírá jakousi faustovskou smlouvu a výměnou za příslib francouzského občanství vstupuje do cizinecké legie. Daleko v deltě řeky Niger žije Jomo, revoluční aktivista zapojený do ozbrojeného boje na obranu své komunity. Alexej je voják, Jomo partyzánský bojovník. Kvůli další nesmyslné válce se jejich osudy protnou. Co je to „jinakost“ a jak ji vnímáme v souvislosti s tím, kým jsme, když procházíme životem, překračujeme hranice a zjišťujeme, že obýváme neustále se měnící fyzický a duševní prostor? Giacomo Abbruzzese tyto otázky zkoumá s pozoruhodným smyslem pro bezprostřední myšlení a velkou vynalézavostí ve vizuálně pozoruhodném díle, které je plné poezie a napětí. Lidé upadají do transu, díky němuž se o sobě dozvídají nové věci a skrze otevřenější komunikaci s druhými přestávají myslet jen na sebe. Toto magické snění doprovází silná hudba od elektronického hudebníka Vitalica, díky které se z nočního klubu stává transcendentní prostor. Disco se stává konečným cílem pro všechny, kteří hledí upřeně na posvátný horizont utopie. (89 min)

      • Předtím, nyní a poté

        Drama Indonésie (2022). Nana, něžná a krásná mladá žena, uniká před násilnou protikomunistickou čistkou. Poté žije spokojeně jako druhá manželka bohatého Sundanese, ale v jejích snech se minulost znovu vynoří. "Šedesátá léta byla v Indonésii obdobím dramatických politických změn a nepokojů, kdy Suhartův puč svrhl Sukarna a vedl k násilným protikomunistickým čistkám. Nana, něžná a krásná mladá žena, byla touto situací těžce zasažena. Její manžel byl unesen a odvezen do pralesa. Přestože se jí podařilo uprchnout před vůdcem gangu, který ji chtěl přinutit, aby si ho vzala, tento incident stál jejího otce život a ji přivedl do chudoby. O několik let později žije v pohodlí jako druhá manželka bohatého sundanského muže a má služebnou, která jí pomáhá přizpůsobit se novému prostředí. Ve snech se jí však znovu vynořuje její minulost. Elegantní režie Kamily Andini účinně přejímá pohled hlavní hrdinky a začleňuje její trauma do filmového vyprávění. Tajnůstkářská Nana, kterou s jemností hraje Happy Salma, si zřejmě nikdy není zcela jistá manželovou smrtí a její vzpomínky nejsou, možná pro její vlastní dobro, vždy úplné. Tato nejednoznačnost je základem filmu a v kombinaci se svěží kamerou a hlubokým smyslem pro nostalgii činí z Nany elegický zázrak. V jeho srdci se ukrývá nečekané ženské přátelství, které působí jako záchranné lano uprostřed moře protivenství zapříčiněného brutalitou mužů.". (99 min)

      • Onoda

        Válečné drama Jap./Fr. (2021). V roce 1944 je s blížícím se koncem války v Japonsku poručík Onoda poslaný na ostrov na Filipínách s rozkazem nikdy se nevzdávat. Skupina vojáků, které vzal s sebou, po příchodu umírá, a protože sám netuší, že jeho země kapitulovala, pokračuje ve válce přízraků, dokud jej skutečnost nedostihne, tedy dalších třicet roků neboli deset tisíc nocí. Arthura Harariho inspirovala k filmovému zpracování příběhu Onody autobiografická předloha a specifická povaha hlavní postavy. Festival v Cannes objevil režiséra v roce 2019, kdy spolu s Justine Triet napsali scénář k filmu Sibyl. Svého prvního úspěchu dosáhnul o čtyři roky dříve celovečerním filmem Diamant noir (Temný diamant). (167 min)

      • Bratr a sestra

        Drama Fr. (2022). Bratr a sestra, oba padesátníci. Alice je herečka, Louis je bývalý učitel a básník. Alice svého bratra nenávidí už víc než dvacet let. Po celou tu dobu se neviděli — když Louis náhodou na sestru někde narazil, ona ho ignorovala a utekla před ním. Náhlá smrt v rodině je ale přinutí, aby se znovu setkali. Arnaud Desplechin se zaměřuje na stav intenzivního smutku, zapříčiněného žárlivostí a rivalitou. Mezi Alice a Louisem však kdysi láska existovala, možná až příliš velká. Jak se dostali do této situace? A dokážou ji překonat? V mistrovském vyprávění nás režisér vede svižnou cestou za pokladem bez toho, aby násilně podsouval odpovědi na otázky, které film probouzí. Marion Cotillard a Melvil Poupaud jsou pro režiséra údernou hereckou dvojicí, schopnou podat intenzivní, jemné a obratné výkony. Ve filmu, který dokonale zachytává lidskou vášeň, se k nim přidávají Golshifteh Farahani, Patrick Timsit a Benjamin Siksou. (107 min)

      • Bratři Anderssonovi

        Dokument Švéd. (2024). Křehký portrét čtyř zatvrzelých bratrů, který přerůstá v dojemnou rodinnou kroniku ze současného Švédska o snech, třídním původu, mezigeneračním dědictví a složitosti mezilidského propojení. Sourozenecké vztahy jsou většinou v životě ty nejtrvalejší, ale často nepatří k těm nejvřelejším. Bratři Anderssonovi vyrostli v Göteborgu jako příslušníci pracující třídy. Roy se stal mezinárodně oceňovaným filmařem, Ronny naopak skončil na ulici bez domova. Kjell se živí jako dokumentarista a Leif je v invalidním důchodu. Celovečerní debut Johanny Bernhardson vypovídá o tom, jak rozdílně se mohou odvíjet životy, které sdílejí podobnou startovní čáru. Skrze portrét svého otce Leifa a také svých strýců – jež dohromady spojuje problém alkoholismu – režisérka rovněž vypráví o dědictví, které cestuje v čase napříč generačními liniemi. To vše, zatímco se snaží nabručené bratry vzájemně usmířit, než bude příliš pozdě. (85 min)

      • Riefenstahl

        Dokument N (2024). Leni Riefenstahlová je považována za jednu z nejkontroverznějších osobností dvacátého století. Její filmy Triumf vůle a Olympia dokonale ztělesňují stylizované uctívání kultu těla a oslavu nadřazenosti a vítězství. Zároveň tyto obrazy vyjadřují pohrdání nedokonalými a slabými. Estetické vnímání, které Riefenstahlová kodifikovala, je dnes rozšířenější než kdy jindy – ale platí to i pro základní poselství jejích snímků? Film zkoumá tuto otázku pomocí dokumentů z pozůstalosti Riefenstahlové, včetně soukromých filmů, fotografií, dopisů a nahrávek. Odhaluje fragmenty jejího života a zasazuje je do širšího historického kontextu. Jak se mohla Riefenstahlová vypracovat na pozici přední filmařky Říše, zatímco vytrvale popírala jakékoli úzké vazby na Hitlera a Goebbelse? V osobních dokumentech lamentuje nad jejími „zavražděnými ideály“. Snímek odráží naladění mnohých poválečných Němců, kteří – na základě dopisů a nahraných telefonních hovorů z režisérčiny pozůstalosti – touží po autoritativní osobnosti, která by obnovila pořádek v tomhle „podělaném státě“. Věří, že tato obroda by mohla přinést také renesanci díla Leni Riefenstahlové – domněnka, která by se mohla stát skutečností během jedné nebo dvou generací. Co když mají pravdu? (115 min)

      • Caligula: The Ultimate Cut

        Drama It./USA (2023). Caligula zavraždí císaře Tiberia, chopí se moci a začne rozkládat římskou říši zevnitř. Film pojednává o zhoubném vlivu moci a zobrazuje císařův strastiplný životní příběh plný zkaženosti a šílenství, který vrcholí konečnou zkázou. Po 40 letech od prvního uvedení přichází Penthouse Films International se zcela novou střihovou verzí šokující kultovní klasiky, která obsahuje velké množství dosud nezveřejněných záběrů. Jeden z nejskandálnějších filmů v dějinách kinematografie, proslulý dekadentní snímek, je konečně uveden tak, jak byl původně zamýšlen. V hlavních rolích vystupují Malcolm McDowell, Peter O’Toole, John Gielgud a Helen Mirren. (181 min)

      • Riefenstahl

        Dokument N (2024). Leni Riefenstahlová je považována za jednu z nejkontroverznějších osobností dvacátého století. Její filmy Triumf vůle a Olympia dokonale ztělesňují stylizované uctívání kultu těla a oslavu nadřazenosti a vítězství. Zároveň tyto obrazy vyjadřují pohrdání nedokonalými a slabými. Estetické vnímání, které Riefenstahlová kodifikovala, je dnes rozšířenější než kdy jindy – ale platí to i pro základní poselství jejích snímků? Film zkoumá tuto otázku pomocí dokumentů z pozůstalosti Riefenstahlové, včetně soukromých filmů, fotografií, dopisů a nahrávek. Odhaluje fragmenty jejího života a zasazuje je do širšího historického kontextu. Jak se mohla Riefenstahlová vypracovat na pozici přední filmařky Říše, zatímco vytrvale popírala jakékoli úzké vazby na Hitlera a Goebbelse? V osobních dokumentech lamentuje nad jejími „zavražděnými ideály“. Snímek odráží naladění mnohých poválečných Němců, kteří – na základě dopisů a nahraných telefonních hovorů z režisérčiny pozůstalosti – touží po autoritativní osobnosti, která by obnovila pořádek v tomhle „podělaném státě“. Věří, že tato obroda by mohla přinést také renesanci díla Leni Riefenstahlové – domněnka, která by se mohla stát skutečností během jedné nebo dvou generací. Co když mají pravdu? (115 min)