Evropa dnes
Zemědělci po celém světě čelí problému: jejich půda je vyčerpaná, málo úrodná a ztratila svou přirozenou schopnost zadržovat živiny. Zemědělci stále častěji zpochybňují své zemědělské metody. Tématem zdraví půdy se také začala zabývat věda. V 60. letech 20. století prošlo zemědělství v rámci boje proti globálnímu hladomoru rozsáhlou industrializací. Díky vývoji vysoce výkonných odrůd rostlin a použití velkého množství hnojiv a pesticidů se výnosy prudce zvýšily. Dlouhodobé důsledky této takzvané „zelené revoluce“ však již nelze ignorovat. Důraz na vysoké výnosy měl těžké důsledky pro půdu jako ekosystém. Půdy představují jedny z nejrozmanitějších habitatů na Zemi. Kromě velmi viditelných druhů, jako jsou žížaly a jiní malí živočichové, jsou domovem bakterií, hub a řas. V jednom gramu zdravé půdy je víc než miliarda bakterií. Mikrobiální procesy se podílejí na všech cyklech živin v půdě a jsou zásadním faktorem pro její kvalitu. Zdravá půda je předpokladem pro zemědělské postupy, které jsou udržitelné a připravené na budoucnost. Zemědělci a vědci se snaží lépe porozumět velmi složitým procesům, které řídí život v půdě. Teprve pak lze vyčerpané půdy znovu zúrodnit pro zvířata, rostliny a lidi. Teprve pak mohou plně využít svůj potenciál jako největší pozemní uhlíkový rezervoár a působit proti dopadům klimatických změn.
N Skryté titulky
