Literární místopis (3/13)
Na břehu Labe se J. Rudiš setká s O. Šancem a jeho románem Jako po drátku, v Tisovských skalách s básníkem R. Fridrichem, R. Stach mu přiblíží pobyt F. Kafky v Siřemi a nedaleko Úštěka mu V. Bendová osvětlí příběh Srdovských lip. Nový literární cestopis s průvodcem Jaroslavem Rudišem. Režie P. Smělík Ústecký kraj je místo, kde se těžká industriální minulost potkává s překvapivě krásnou krajinou — od sopečných kopců Českého středohoří až po hluboké údolí Labe. Právě tenhle kontrast lákal spisovatele a spisovatelky, kteří tu čerpali inspiraci na příběhy o síle lidí žijících mezi fabrikami a horami. První setkání J. Rudiše se odehraje v Ústí nad Labem – Ondřej Šanc sem umístil část děje svého románu Jako po drátku. Sledujeme v něm několik generací drátenického rodu, který se z Uher přes oceán i časové vrstvy dějin dostává až do současnosti. Franz Kafka bývá spojován hlavně s Prahou, ale jedna z jeho stop vede i do vesničky Siřem, která leží nedaleko Žatce. V roce 1917 tam přijel za svou sestrou Otlou, aby si na venkově léčil tuberkulózu. Proč byl pro Kafku pobyt v Siřemi důležitý, vysvětlí znalec jeho života a díla Reiner Stach. Tvorba básníka, publicisty a výtvarníka Radka Fridricha vyrůstá z pohraniční krajiny. Ve svých básních se vrací k příběhům Sudet, k lidem na okraji i k místům, která by jiní možná minuli bez povšimnutí. O sbírce Krooa, krooa si s Járou Rudišem povídají ve skalním městě u Tisé. Veronika Bendová má vztah k Srdovu, malé obci nedaleko Litoměřic. Její povídka Srdovské lípy vypráví o návratu na rodové místo, o domově, který nikdy není jen jeden, a o setkání dvou pamětí – české a německé.
Režie:P. Smělík
Skryté titulky
