Deset století architektury
Kutná Hora je proslulá díky své vrcholně gotické katedrále svaté Barbory, ale ne každý ví, že na jejím okraji se nachází další neméně pozoruhodný chrám katedrálního typu. Jedná se o katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, která je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Ten je nejstarším konventem tohoto řádu u nás a byl založen roku 1142. Katedrální chrám byl vystavěn v letech 1290–1320 a jeho styl kombinoval severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky. Po husitských bouřích však zůstala monumentální stavba v troskách a obnovy se dočkala až na přelomu 17. a 18. století. Díky architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi zde došlo k pozoruhodnému a harmonickému prolnutí gotických prvků středověkého chrámu s barokní dostavbou. Umělecká výzdoba interiéru je hodna architektonického významu stavby a mezi její klenoty patří například obrazy P. Brandla a M. L. Willmanna. Ten nejvzácnější však ukrývá chrámová pokladnice – zde uložený originál Sedlecké monstrance patří k nejstarším dochovaným gotickým monstrancím na světě. Na nedalekém sedleckém hřbitově stojí další středověká památka obnovená architektem Santinim, která patří ke světoznámým unikátům Kutné Hory. Kostel Všech svatých ve svém podzemí ukrývá kostnici s neobyčejnou výzdobou ze skutečných lidských kostí. Některé její části vznikly již dle Santiniho návrhu, dnešní makabrózní podoba krypty je však hlavně dílem řezbáře Františka Rinta z České Skalice najatého rodem Schwarzenbergů, který se stal novým držitelem majetku po zrušení kláštera.
Režie:F. Kölbel
1997, skryté titulky
