Pošta pro tebe
Renáta je velmi laskavá, milá, téměř šedesátiletá žena. Vyrostla v rodině s milujícími rodiči. Jejich lásku později přetavila v lásku ke svým dětem a okolnímu světu. Svá životní tajemství zná asi od puberty a s ohledem na rodiče nepátrala po své minulosti nijak důsledně. Dnes je šťastnou babičkou, dcery žijí spokojeně, může mít radost. Žije však sama a vzpomínky a informace, které od mládí má, ji atakují čím dál víc. Vlastní totiž rodný list, kde má místo svého jména Renáta uvedenou Jiřinu a místo matky, se kterou žila, matku jinou. Dozví se alespoň nyní, po tolika letech, komu se skutečně narodila? Martina je mladá šťastná maminka. Po letech starostí o bližní žije nyní svůj splněný sen. V takových chvílích chce každý obvykle sdílet radost s těmi, které má rád a kteří byli nebo jsou součástí jeho života minulého či současného. Mezi tyto lidi řadí Martina svou kamarádku Veroniku. Prožily naplno dětská a pubertální léta. Martina na tu dobu ráda vzpomíná, ale Veroniku už dlouhá léta nevídá. Ráda by si ji do života vrátila a rozhodla se Veronice udělat nabídku. Michael je na první pohled nenápadný, ale milý, inteligentní mladík, který bude zanedlouho maturovat. Na tom by nebylo nic neobvyklého, dokud nezačne vyprávět svůj životní příběh. Příběh, ze kterého mrazí a který by vystačil na více životů pořádně dlouhých. Ne každý by se s traumaty, jaké zažil Michael, vyrovnal. Někdo špatně a někdo nikdy. Michael měl při vší smůle jedno velké štěstí, a jak sám říká – nenapsal do Pošty proto, že je nešťastný, ale napsal právě proto, že je konečně šťastný!
Režie:M. Dvořáček
skryté titulky
